Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 71/2021-134

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 192 397,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 145 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 167 252,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 59 918,38 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 66 276 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 145 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 145 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 167 252,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 59 918,38 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 66 276 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 192 397,04 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, sjednané pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě spolehlivých a dostatečných informací zjištěných od žalovaného, z databází a jiných zdrojů. Na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 60 000 Kč, který se zavázal splatit společně s úrokem ve výši 51 124 Kč (23 % ročně) v 72 měsíčních splátkách po 1 543 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána inkasní služba za cenu 248 Kč měsíčně a doplňková služba„ anonymizováno“ za cenu 804 Kč měsíčně zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o měsíc, přerušení splácení na dobu až 9 měsíců jednak v případě úrazu, onemocnění nebo hospitalizace a jednak při ztrátě zaměstnání. Celková výše měsíční splátky se tímto zvýšila na 2 595 Kč. Žalovaný uhradil pouze 9 splátek, celkem 23 355 Kč, a žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalovaném požadovala zbývající část jistiny ve výši 56 175,59 Kč, úroky v částce 41 057,76 Kč, poplatek za inkasní služby ve výši 15 624 Kč, za služby anonymizováno – anonymizováno ve výši 11 466 Kč, anonymizováno – anonymizováno ve výši 19 593 Kč, anonymizováno – anonymizováno ve výši 19 593 Kč (uvedené poplatky byly požadovány za zbylých 63 splátek) a dále náklady na upomínání ve výši 800 Kč (300 Kč a 500 Kč). Dále se po žalovaném domáhala úhrady smluvní pokuty ve výši 28 087,79 Kč coby poloviny nesplacené jistiny. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně nárokovala jednak zákonný úrok z prodlení z částky 85 063,38 Kč (součet dlužné jistiny, nákladů za upomínky a smluvní pokuty) a jednak smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 66 276 Kč (součet poplatku za inkasní službu a službu anonymizováno), a to vždy od 4. 5. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě, které učinil na jednání soudu dne 25. 2. 2022, uvedl, že od žalobkyně reálně obdržel pouze částku 48 500 Kč, z níž splatil částku 23 355 Kč. Následně se dostal do platebních potíží, snažil se věc s žalobkyní řešit, ale žalobkyně snahu žalovaného o dohodu nebo splátky zamítla. Smlouvu uzavíral přes internet a následně mu zatelefonoval zřejmě nějaký obchodní zástupce žalobkyně. Tento se zajímal pouze o příjem žalovaného, který mu doložil, o výdajovou stránku se zajímali pouze v tom rozsahu, že se spokojili s částkami, které jim žalovaný jako své závazky uvedl; blíže se o to nezajímali ani nechtěli, aby jim žalovaný cokoliv dokládal, jako např. výdaje na bydlení nebo jeho závazky vůči dalším věřitelům. Po tomto telefonátu pak žalovanému přišla shora uvedená částka. Dále dodal, že celou smlouvu považuje za lichvářskou.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami, na jejichž základě zjistil následující skutkový stav:

4. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč s tím, že částka 34 289 Kč bude použita na úhradu dřívějšího dluhu ze smlouvy číslo ze dne datum (potvrzení o úhradě dluhu žalobkyně oznámila žalovanému dopisem z 20. 4. 2020), částka 14 211 Kč bude vyplacena přímo na účet žalovaného a konečně částka 11 500 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 543 Kč, zahrnujících jistinu a úrok ve výši 23 % ročně (celkem 51 124 Kč). V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna zaslat žalovanému upomínku zpoplatněnou částkou 300 Kč a následně částkou 500 Kč. Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dluhu, byla žalobkyně oprávněna zesplatnit celý dluh. Vedle toho jí vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po zesplatnění, která nesměla přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Přílohou smlouvy byla tabulka umoření, z níž plyne, v jakém poměru byla do každé splátky zahrnuta jistina, úrok a doplňkové služby.

5. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Z e-mailu ze dne datum je zřejmé, že žalovanému byl na základě předchozí telefonické komunikace zaslán návrh smlouvy a přihlašovací údaje do klientského účtu žalovaného s tím, že jakmile žalovaný uzavře v klientském účtu smlouvu a zašle žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby, dojde k vyplacení finančních prostředků. Dle doloženého detailu pohybu žalovaný zaslal na účet žalobkyně verifikační platbu 10 Kč, která byla zaúčtována dne datum a dále souhlas se zřízením inkasa od datum s limitem 7 785 Kč.

6. Účastníci dále v samostatných smlouvách, tvořících přílohy smlouvy o úvěru, sjednali doplňkovou inkasní službu a službu„ anonymizováno“. Za výkon inkasní služby, tvořenou náklady na zřízení této služby, na zajištění inkasování plateb a bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu, se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 17 856 Kč, a to v měsíčních splátkách po 248 Kč. Za službu„ anonymizováno“ byl sjednán poplatek v celkové výši 57 888 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 804 Kč. Uvedená služba v sobě zahrnovala a) možnost odkladu 3 splátek ročně vždy o měsíc po termínu splatnosti (za cenu 182 Kč měsíčně), b) možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu závažného onemocnění nebo hospitalizace (za cenu 311 Kč měsíčně) a c) možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců při nezaviněné ztrátě zaměstnání (za cenu 311 Kč měsíčně).

7. Žalovanému byla dne datum poukázána na účet částka 14 211 Kč. Téhož dne žalobkyně informovala žalovaného o vyplacení úvěru a o užití částek 14 211 Kč a 11 500 Kč v souladu se smlouvou. Z detailu pohybu – platby převodem uvnitř banky plyne, že žalobkyně dne datum zaúčtovala částku 34 289 Kč na svůj účet a dopisem z téhož dne potvrdila žalovanému, že úvěr číslo byl zcela splacen.

8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu upomínkami ze dne 20. 2. 2021 (odesláno téhož dne) a 5. 3. 2019 (odesláno téhož dne). Předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2021, odeslanou následujícího dne, informovala žalobkyně žalovaného o zesplatnění celé pohledávky a současně jej vyzvala k úhradě částky 192 517,02 Kč do 3. 5. 2021. Dopisem z téhož dne navrhla žalobkyně žalovanému možné způsoby úhrady dluhu.

9. Přílohou smlouvy o úvěru je„ Dotazník k posouzení bonity spotřebitele“, v němž žalovaný uvedl, že je svobodný, dosahuje příjmu 15 155 Kč a má vlastní bydlení. Jeho měsíční výdaje činí 6 800 Kč, nemá žádné náklady na bydlení (k tomu žalobkyně sdělila, že tyto náklady plně hradí jméno příjmení) a má závazky vůči dvěma věřitelům v celkové výši 13 800 Kč. Žalobkyně provedla lustraci v externích rejstřících a zjistila, že žalovaný nemá záznam v exekučním ani insolvenčním rejstříku. Dále je zde uvedeno, že žalobkyně ověřila výši mzdy žalovaného. Ukazatel DSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek a čistým měsíčním příjmem žadatele) činil 17,12 % a ukazatel DTI (celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) činil 1,27, a žalovaný je tudíž úvěrovatelný. Měsíční zůstatek žalovaného, při zohlednění splátek z posuzované smlouvy, činil 5 760 Kč.

10. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku, kde neměl záznam. Žalovaný měl v nebankovním registru 1 pozitivní lustraci a dostal B Rating.

11. Dle výpisu z katastru nemovitostí žalovaný vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ k bytové jednotce. Žalobkyně předložila fotografii daného bytového domu, občanského a řidičského průkazu žalovaného.

12. Žalobkyně doložila svou podrobnou vnitřní metodiku k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Dle dopisu ČNB k žádosti žalobkyně o posuzování bonity plyne, že na rozdíl od příjmů může být někdy těžké, ne-li nemožné, dokumentárně ověřit výdaje spotřebitele, a proto lze využívat různé scoringové modely dle metodických pokynů ČNB, ČSÚ a případně, pokud spotřebitel neuvádí žádné výdaje, pak lze vyjít i z částek životního minima po jejich eventuálním přiměřeném navýšení.

13. Žalovaný obdržel za únor 2020 čistou mzdu 15 155 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za březen 2020 je zřejmé, že konečný zůstatek na účtu žalovaného činil 865,33 Kč. Nezanedbatelné příjmy v daném období představovala mzda v uvedené výši, částka 5 000 Kč coby úvěr ze smlouvy od webová adresa (anonymizována dvě slova), 28 000 Kč od žalobkyně, 8 800 Kč coby půjčka od anonymizována dvě slova a rovněž vklady hotovosti na účet. Žalovaný v tomto období rovněž poukázal 3 500 Kč právnická osoba anonymizováno a 1 Kč vůči anonymizována dvě slova, z čehož lze podle soudu dovodit, že měl zájem o sjednání dalšího spotřebitelského úvěru.

14. Účastníci dne datum sjednali smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč s tím, že žalovanému byla přímo vyplacena částka 28 000 Kč a částka 7 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně. K tomu žalobkyně rovněž předložila potvrzení o vyplacení částky 28 000 Kč a platební instrukce žalovanému. Dle interníy vztahující se k tomuto úvěru nebylo možné úvěr navýšit pro špatný status.

15. Žalobkyně dále předložila znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení ze dne datum, podle kterého žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klientů mírně nad rámec zákonných požadavků, dále to, že úroková sazba odpovídá situaci na trhu a sankční ujednání jsou přiměřená. Dále předložila článek z webu organizace Člověk v tísni, zabývající se srovnáním jednotlivých poskytovatelů úvěrů a právní rozbor Institutu aplikovaného práva zabývajícího se povahou sjednaných doplňkových služeb. Z těchto listin soud s ohledem na níže přijaté závěry neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení projednávané věci.

16. Podle , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

21. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru proto bylo povinností žalobkyně coby poskytovatele úvěru s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Tato povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, a zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.

22. Pokud poskytovatel úvěru této své povinnosti nedostojí, smlouva je absolutně neplatná. Soud poukazuje, že z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda se poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy zabýval tzv. bonitou spotřebitele.

23. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný proces posouzení spotřebitelem sdělených„ čísel“ představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Je totiž obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat a tak často své výdaje zkreslují a často nesdělí všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit

24. Co se týče příjmové stránky žalovaného, žalobkyně v souladu se shora citovanými premisami ověřila výši příjmu žalovaného ze zaměstnání prostřednictvím doloženého výplatního lístku za únor 2020 a výpisu z účtu za březen 2020, na němž je viditelná mzda zaslaná na tento účet ze strany zaměstnavatele žalovaného. Dále ověřila prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí rovněž skutečnost, že žalovaný vlastní id. ¼ bytové jednotky, v níž bydlí.

25. Ohledně pravidelných výdajů jako jsou výdaje na stravu, drogerii, ošacení apod. se lze ztotožnit s názorem vyjádřeným Českou národní bankou, že je zpravidla obtížné a někdy i nemožné vyčíslit konkrétní spotřební výdaje klienta, a lze tudíž přistoupit k jejich paušalizování dle údajů Českého statistického úřadu či vycházet ze životního minima zvýšeného o přiměřenou částku.

26. Soud přesto dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k jeho výdajové stránce, když nezohlednila reálné pohyby na účtu žalovaného za březen 2020. Z tohoto výpisu plyne, že konečný zůstatek činil pouze 865,33 Kč, což je částka značně nižší nežli měsíční splátka sjednávaného úvěru. Příjmy žalovaného byly přitom vedle mzdy tvořeny dalšími úvěry (poskytnutým žalobkyní ve výši 28 000 Kč, půjčkou od anonymizováno ve výši 8 800 K a od anonymizována dvě slova ve výši 5 000 Kč). Z tohoto výpisu z účtu je patrné, že žalovaný své jednotlivé výdaje hradil z velké části sjednáním dalších spotřebitelských úvěrů. Soud má za to, že prostředky získané ze smluv o úvěru či zápůjčce nelze považovat za ukazatel mající vliv na„ vylepšení“ majetkové situace spotřebitele. Jedná se totiž o závazek, který musí spotřebitel jednak celý postupně vrátit a jednak jej„ splatit“ sjednanými úroky, poplatky, cenami za služby apod., pročež následující období bude„ rozpočet“ spotřebitele zákonitě zatížen splátkami jednotlivých závazků. Navíc, tvrzené nulové náklady na bydlení, které měla za žalovaného hradit jméno příjmení, žalobkyně nijak dále neověřovala. Shora uvedené skutečnosti podle soudu měly v žalobkyni vzbudit objektivní pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet a o tom, že má dostatečné množství finanční rezervy pro splacení dalšího úvěru. Nelze vyloučit, že se u žalovaného mohlo jednat o výjimečnou situaci, kdy v jiné měsíce hospodařil s jinými částkami, nesjednával další spotřebitelské úvěry a neměl takové vysoké výdaje. Aby žalobkyně dostála své povinnosti provozovat svou podnikatelskou činnost s dostatečnou odbornou péčí, mohla si podle soudu od žalovaného vyžádat kupř. výpisy z účtu za delší období než jeden měsíc, pročež by si tak mohla učinit ucelenější obraz o jeho skutečné majetkové situaci. Žalobkyně ovšem soudu nedoložila, že by učinila vhodné kroky, kterými by tyto důvodné pochybnosti odstranila.

27. Soud má tedy s ohledem na vše uvedené za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí dostatečně náležitě posoudit schopnost žalovaného dostát svým závazkům. Jí tvrzené posouzení je třeba považovat za formální s cílem vykázat údaje, které měly při zběžném pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

28. Předmětnou smlouvu je proto nutno považovat za absolutně neplatnou a žalovaný je proto povinen vrátit pouze finanční prostředky, které mu žalobkyně poskytla a o které se tak bezdůvodně obohatil. Soud poukazuje, že v řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným, a to i v případě, že žalovaný započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhl (k tomu obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. nebo ze dne 15. 1. 2013, sp. zn. ). Ve smlouvě byla sice sjednána výše poskytnuté jistiny v částce 60 000 Kč, avšak dle absolutně neplatného ujednání byla část jistiny 11 500 Kč rovnou při sjednání smlouvy započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru. Žalovanému se tato částka očividně nikdy nedostala do jeho faktické dispozice, a proto se o ni ani nemohl bezdůvodně obohatit na úkor žalobkyně. Žalovaný tedy reálně obdržel pouze 48 500 Kč, přičemž z titulu předmětné, absolutně neplatné, smlouvy již vrátil 23 355 Kč a zbývá mu žalobkyni vrátit 25 145 Kč.

29. Z hlediska požadavku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Prodlení žalovaného nastalo na základě oznámení o zesplatnění pohledávky obsahujícího výzvu k úhradě pohledávek, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (de facto k vydání bezdůvodného obohacení) do 3. 5. 2021. Ode dne následujícího, tj. od 4. 5. 2021, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovanému úrok z prodlení v zákonné výši z přisouzené částky 25 145 Kč.

30. Co do požadavku žalobkyně na zaplacení zbývající částky 167 252,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 59 918,38 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 66 276 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, je žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle S ohledem na to, že v řízení byl zcela zjevně úspěšnější žalovaný (a to i s přihlédnutím k požadovanému příslušenství), který však náhradu nákladů řízení nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.

Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona