Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 12/2022-56

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 13 160 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části požadující zaplatit smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části požadující zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 532,44 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.

III. Žalobkyně není povinna nahradit žalovanému náklady řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části požadující zaplatit smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč zastavuje. II. Žaloba se v části požadující zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 160 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 532,44 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá. III. Žalobkyně není povinna nahradit žalovanému náklady řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 13 160 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, právnická osoba anonymizováno s. r. o., IČO: číslo (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným 15. 6. 2017 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, tedy celkem částku 20 280 Kč nejpozději do 15. 7. 2018. Žalovaný na dluh ze smlouvy o úvěru zaplatil pouze 13 120 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného vznikl původní věřitelce vedle původního nároku též nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 6 000 Kč za období od 16. 7. 2018 do 30. 10. 2020. Dále z důvodu prodlení žalovaného vznikly původní věřitelce dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.

2. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

3. Dne 28. 9. 2018 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru (jako součást závodu) postoupena na obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodná věřitelka“). Přechodná věřitelka dne 21. 12. 2020 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud vyzval žalobkyni, aby předložila soudu důkazy prokazující, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na to žalobkyně uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Ze stejného důvodu vzala žalobkyně co do smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč žalobu zpět. Soud proto v této části řízení zastavil.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Původní věřitelka uzavřela s žalovaným 15. 6. 2017 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, tedy celkem částku 20 280 Kč nejpozději do 15. 7. 2018. Před uzavřením smlouvy o úvěru neposoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na dluh ze smlouvy o úvěru zaplatil celkem 13 120 Kč. Následně pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila původní věřitelka na přechodnou věřitelku a ta pohledávku postoupila na žalobkyni.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na otázku zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/2018 (OPR- Finance s.r.o. proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši 12 000 Kč. Za toto plnění zaplatil žalovaný celkem 13 120 Kč. Žalovaný se tak na úkor původní věřitelky bezdůvodně neobohatil. Ze stejného důvodu soud žalobu v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět, zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle , tak že žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti výroku I tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výroku II a III tohoto rozsudku není odvolání přípustné.