Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
11 C 110/2022-16
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 1 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 020 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 020 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 22. 11. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 020 Kč s příslušenstvím z titulu přepravní smlouvy uzavřené dne 20. 8. 2020, kdy žalovaná cestovala linkou číslo bez platné jízdenky, což bylo zjištěno během přepravní kontroly.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná se dne 20. 8. 2020 přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 20. 8. 2020 na lince číslo. Na výzvu pověřené osoby se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výši jízdného a přirážky k jízdnému soud zjistil z nařízení statutárního města Liberec číslo výňatku ze smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému LK. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „zákon o silniční dopravě“), ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
7. Ačkoliv se žalovaná dne 28. 8. 2020 přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to na lince číslo na výzvu pověřené osoby dle § 18a zákona o silniční dopravě se neprokázala platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byla povinna dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že se žalovaná neprokázala platným dokladem a byla přepravována bez platné jízdenky, je považována za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odst. 6 vyhlášky), a je tak povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení jízdného ve výši 20 Kč dle tarifu městské dopravy v obec a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle čl. V, odst. 13 Smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému LK ve spojení s § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 8. 1. 2021, která byla žalované odeslána 15. 2. 2021, a dle domněnky doby dojití (§ 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“) tak došla do sféry žalované nejpozději dne 18. 2. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, čímž se dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
9. Lhůtu k plnění soud stanovil v obou případech dle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.