Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
294 C 27/2021-91
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 55 063,48 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 17 471,67 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 063,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55 863,48 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 48 996,80 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 152 424 Kč spolu a s náklady uplatnění pohledávky ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení
a) částky 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení
b) částky 16 972,67 Kč
se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 717,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 063,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55 863,48 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 48 996,80 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 152 424 Kč spolu a s náklady uplatnění pohledávky ve výši 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části o zaplacení a) částky 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení b) částky 16 972,67 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 717,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou ze dne 4. 11. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení celkové částky 82 631,22 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru žalovaného ze dne 12. 2. 2020. Úvěr zněl na 50 000 Kč, žalovaný byl povinen tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 90,01 % ročně.
2. Po poučení soudu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a nově požadovala zaplatit částku 55 562,48 Kč složenou z jistiny úvěru ve výši 48 996,80 Kč, přirostlých úroků ve výši 35 % v částce 4 884,68 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a pojistného ve výši 1 182 Kč a dále další smluvní pokutu v částce 16 972,67 Kč a příslušenství v podobě úroku ve výši 35 % ročně, úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč.
3. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil.
4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši 50 000 Kč s úrokem ve výši 90,01 % ročně, žalovaný měl úvěr vrátit ve třiceti měsíčních splátkách po 4 825 Kč (včetně 591 Kč pojistného) s tím, že pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou včas nezaplacenou splátku, náhrada nákladů vymáhání v paušální výši 200 Kč za každou splátku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % dlužné částky denně od sesplatnění (návrh na uzavření smlouvy ze dne 12. 2. 2020, příloha o pojištění, oznámení o schválení úvěru ze dne 18. 2. 2020 vč. splátkového kalendáře, dodejka podepsaná žalovaným dne 20. 2. 2020).
5. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena v příslušných registrech, vyplněním hodnocení klienta, pracovní smlouvou, doklady o výplatě ze dne 8. 11. 2019, 10. 12. 2019 a 13. 1. 2020 a potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti od 26. 11. 2019 do 23. 12. 2019, ze kterých vyplývá, že žalovaný žije sám, je zaměstnán u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 17 000 Kč, kdy v listopadu 2019 měl příjem 16 681 Kč, v prosinci 2019 pak 18 709 Kč Na konci listopadu 2019 se žalovaný stal práce neschopným, kdy pracovní neschopnost ukončil na konci prosince 2019. V lednu 2020 jeho příjem činil 5 542 Kč, což byl pravděpodobně důvod toho, proč si žalovaný vzal v únoru 2020 úvěr. Žalobkyně sice nikterak neprověřovala výdaje žalovaného, nicméně vzhledem k dostatečnému příjmu žalovaného, výši poskytnutého úvěru a výši měsíčním splátek to neměl soud za rozhodné. Soud zohlednil také to, že žalovaný nesplácel jiné dluhy, pracovní neschopnost měl již ukončenu a bylo možné předpokládat, že bude nadále zaměstnán s obdobnými příjmy.
6. Částka 50 000 Kč byla dne 17. 2. 2020 odeslána na účet žalovaného (doklad právnická osoba).
7. Přípisem ze dne 20. 12. 2020 žalobkyně dluh žalovaného ve výši 64 039 Kč sesplatnila, neboť žalovaný neplatil sjednané splátky ani přes upozornění ze dne 30. 10. 2020 a 16. 12. 2020. Žalovaný zaplatil žalobkyni toliko částku 9 650 Kč, tj. první dvě splátky, zbývající část dluhu nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 13. 10. 2021 (karta klienta, výzva, podací arch).
8. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi účastníky byla dne 18. 2. 2020 platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši 50 000 Kč, úvěr byl žalovanému poskytnut, ten zaplatil žalobkyni toliko 9 650 Kč. Zcela očividně lichevní výši úroku 90,01 % ročně žalobkyně redukovala na požadovaných 35 % ročně. V této míře soud posoudil ujednání o úroku jako platné, avšak má za to, že odměna úvěrujícího v takové hraničně vysoké výši už musí zahrnovat i smluvní pokuty spojené s prodlením. V souhrnu by celá požadovaná„ odměna“ úvěrujícího představovaná úrokem a dvěma různými smluvními pokutami v celkové výši ke dni rozhodnutí ve věci totiž činila částku téměř 50 000 Kč, což je evidentně neadekvátní částce poskytnuté žalované, když současně je žádán i úrok z prodlení v zákonné výši. Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. 101 VSPH 14/2012 vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).
9. Jelikož však žalovaný obdržel na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku 50 000 Kč, je povinen její nezaplacenou část spolu s úrokem, úrokem z prodlení a náklady vymáhání ve výši 800 Kč žalobkyni vrátit. Soud proto výrokem I. žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 863,48 Kč (jistina, přirostlý úrok ve výši 35 % ročně a náklady vymáhání) s příslušenstvím (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku) Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
10. Jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy tedy soud posoudil sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, zde ve výši 16 972,67 Kč, neboť ta plní funkci ve spotřebitelských věcech zakázaného smluvního úroku z prodlení. Tímto zákazem je směřováno k ochraně spotřebitele tak, aby pro případ prodlení věděl, že úrok z prodlení nabíhá toliko v přiměřené, zákonné výši, zde 8,25 % ročně. Sjednaná smluvní pokuta, tj. smluvní výše úroku z prodlení (který žalobkyně navíc požaduje vedle zákonného úroku z prodlení) 0,1 % denně, tj. 36,5 % ročně je více než čtyřnásobná proti zákonnému úroku z prodlení a jako takovou ji soud posoudil jako nepřiměřenou a pro rozpor s dobrými mravy neplatně sjednanou. Shodně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s jednou splátkou je odměnou žalobkyně nad rámec hraničně vysokého úroku a jako taková nepřiměřená a pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Obě smluvní pokuty navíc nepřípustně navyšují celkovou odměnu úvěrujícího nad rámec úroku. V části smluvní pokuty ve výši 16 972,67 Kč a ve výši 499 Kč a příslušného úroku z prodlení, tj. celkem 17 471,67 Kč soud žalobu výrokem II. zamítl (výrok II.).
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle poměru úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) tak, že žalobkyni přiznal náhradu 33,28% nákladů, které jí vznikly, neboť byla v této míře úspěšnější než žalovaný. Náklady žalobkyně soud určil za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 17 680 Kč (sazba odměny z tarifní hodnoty 82 631,22 Kč za jeden úkon činí 4 420 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a za jeden úkon právní služby (účast u jednání) ve výši 4 020 Kč (sazba odměny z tarifní hodnoty 72 535,15 Kč za jeden úkon činí 4 020 Kč, § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), tj. celkem odměna ve výši 17 680 Kč, a náhrada hotových výdajů advokáta za pět úkonů ve výši 1 500 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 4 872 Kč a soudní poplatek ve výši 4 132 Kč (4 113 Kč a 19 Kč). Poměrná část celkových nákladů ve výši 32 204 Kč činí 10 717,39 Kč, kdy tuto částku je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
12. Výrok IV. vychází ze skutečnosti, že soud nesprávně z původního předmětu řízení ve výši 82 631,22 Kč (jistina, přirostlé úroky, obě smluvní pokuty, pojistné) vybral soudní poplatek o 19 Kč nižší, když správně měl činit 4 132 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinní dobrovolně povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).