Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 70/2022-16
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 28 536 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 535,88 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 535,88 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 535,88 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 535,88 Kč od 8. 11. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč splatných vždy do každého 25. dne v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 28 536 Kč s příslušenstvím, dlužnou částku a příslušenství rozložila žalobkyně do 2 žalobních nároků následovně:
Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 25 912,88 Kč s příslušenstvím, popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 377 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní činnost a částky za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 3 464,12 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 25 912,88 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 14 564,78 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 348,10 Kč,
kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 113,69 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 10 269,15 Kč,
úrok z prodlení z částky 14 564,78 od 25.6.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně,
úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 14 564,78 Kč od 25.6.2019 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 2 623,12 Kč s příslušenstvím, popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 869 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní činnost a částky za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 398 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 20 245,88 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.
Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaná uhradila ještě 1 000 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 2 623,12 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 491,21 Kč a dlužného poplatku ve výši 131,91 Kč,
kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 257,48 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 3 148,94 Kč,
úrok z prodlení z částky 2 491,21 Kč od 30.12.2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně,
úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 2 491,21 Kč od 30.12.2020 do zaplacení.
Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
3. Okresní soud v Sokolově nejprve vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 14195/2022-5, proti kterému žalovaná podala včasný odpor, uznala v žalobě uvedenou částku a požádala o možnost hradit dluh ve splátkách po 800 Kč měsíčně s odkazem na svou tíživou životní situaci, dále souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Souhlas žalobkyně je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Z žalobkyní doložených listinných důkazů došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce, varianta anonymizována dvě slova (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 16 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 377 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 043 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částky za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 8 293 Kč. Celkovou částku 29 377 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč (poslední splátka ve výši 467 Kč). Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 63,93 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaná oproti zapůjčené částce uhradila částku 3 464,12 Kč, jak je uvedeno v žalobě.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce, varianta anonymizována dvě slova (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 13 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 869 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 660 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částky za administrativní činnost ve výši 2 471 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 6 738 Kč. Celkovou částku 23 869 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 398 Kč (poslední splátka ve výši 387 Kč). Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 63,93 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně je zřejmé, že žalovaná oproti zapůjčené částce uhradila částku 21 245,88 Kč, jak je uvedeno v žalobě.
Z předžalobní upomínky datované dnem 5.11.2021 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 17.7.2019, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 13 377 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 043 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částky za administrativní činnost ve výši 3 041 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 8 293 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. I když požadovaný úrok ve výši 19,98 % ročně sám o sobě významně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků za administrativní činnost a hotovostní režim splátek, které navyšují celkovou cenu poskytnutého spotřebitelského úvěru. Celkový souhrnný poplatek činí 83,61 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů, tj. 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 63,93 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce prosince 2014 pohybovala na úrovni 13,65 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 10 869 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 660 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, částky za administrativní činnost ve výši 2 471 Kč a částky za hotovostní režim splátek ve výši 6 738 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. I když požadovaný úrok ve výši 19,98 % ročně sám o sobě významně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků za administrativní činnost a hotovostní režim splátek, které navyšují celkovou cenu poskytnutého spotřebitelského úvěru. Celkový souhrnný poplatek činí 83,61 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů, tj. 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 63,93 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce srpna 2014 pohybovala na úrovni 14,06 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
6. I přes uznání žalované částky včetně příslušenství co do důvodu a výše učiněné žalovanou v rámci podaného odporu, nebylo možné ve věci vydat rozsudek pro uznání. Dle ustanovení § 153a odst. 2 o.s.ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, ve kterých nelze uzavřít smír. Dle ustanovení § 99 odst. 1 o.s.ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem, dle ustanovení § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. K podmínkám schválení soudního smíru Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26.6.2019 sp.zn. 33 Cdo 4156/2017 uvedl, že smír není možné schválit, jestliže by se příčil kogentním ustanovením zákona. Podle § 1 odst. 2 o.z., si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Za kogentní ustanovení občanského zákoníku považuje soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ustanovení § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ustanovením § 588 o.z. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek - viz § 588 o. z. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní v žalobě jsou v rozporu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku, tyto nároky vycházejí z výše uvedených Smluv, které soud posoudil jako neplatná právní ujednání, a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy.
7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 16 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 3 464,12 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 12 535,88 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 13 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 21 245,88 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila.
Dohromady se jedná o částku 12 535,88 Kč, o kterou je žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacená, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.
8. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované, je potřeba u obou výše uvedených částek bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 5.11.2021, která byla žalované zaslána téhož dne, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 7.11.2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 8.11.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobkyní, která není v rozporu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
10. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 13 377 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 113,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 269,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 028,9 Kč od 25 6.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 535,88 Kč od 25.6.2019 do 7.11.2021, úroku z prodlení ve výši 1,25% ročně z částky 7 253,21 od 1.7.2021 do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 564,78 Kč od 25.6.2019 do zaplacení.
Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o celý nárok č. 2 žaloby.
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly a žádné náklady tedy neuplatnila.
12. O lhůtě k plnění pak rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách. Žádosti žalované o měsíční splátku ve výši 800 Kč soud vyhověl, a to s ohledem na výši dlužné částky (k uhrazení dluhu dojde do dvou let) a dále pak s ohledem na sociální a ekonomické poměry žalované. Možnost úhrady dluhu ve splátkách byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.