Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 54/2021-100

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

t. č. bytem adresa žalované

o zaplacení 200 076 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 184 789,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 184 789,24 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 286,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 552,25 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 197 459 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 000,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 12 669,76 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 431 Kč k rukám její zástupkyně, advokátky anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 184 789,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 184 789,24 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 286,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 552,25 Kč, úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 197 459 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 000,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 12 669,76 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 431 Kč k rukám její zástupkyně, advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 200 076 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o anonymizováno půjčce číslo kterou s žalovanou uzavřela dne datum její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve výši 200 000 Kč, který se zavázala splácet v měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 14,9 % ročně. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, a proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 3. 2020. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 197 459 Kč, z poplatků ve výši 2 617 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 17 552,25 Kč za dobu od 24. 3. 2020 do 14. 4. 2020 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 000,08 Kč (coby součtu jednotlivých úroků z prodlení počítaných z aktuální dlužné částky po splatnosti za dobu 30. 8. 2019 od 20. 3. 2020 s tím, že všechny dlužné částky po splatnosti se stávaly součástí jistiny). Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 14,9 % a úroku z prodlení ve výši 10 %, a to vždy z částky 197 459 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že smlouvu s žalovanou nesjednávala, tudíž nezná konkrétní okolnosti předcházející jejímu uzavření. Její právní předchůdkyně nicméně dle svého prohlášení přiměřeně ověřila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, přičemž vycházela z průměrných obratů na účtu ve výši 16 860 Kč, z toho, že žalovaná neměla žádné závazky ani negativní záznamy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v  soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud pro úplnost předesílá, že ačkoliv je žalovaná osobou s trvalým pobytem na Slovensku, zdržuje se trvale na adrese obec a číslo, kam jí bylo i v rámci tohoto řízení úspěšně doručováno. Příslušnost soudu k projednání předmětné věci je vedle toho dána čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, Brusel I bis jako místo, kde byla služba poskytnuta. V posuzované věci si žalovaná sjednala službu u banky se sídlem v České republice, konkrétně na její pobočce v obec a jako svou kontaktní adresu označila právě adresu v obec Okresní soud v Hodoníně je tak příslušný k projednání žaloby.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o anonymizováno půjčce, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit jednou úrokovou a 120 anuitními splátkami, přičemž první splátka činila 1 472,66 Kč a následující pak 3 446 Kč měsíčně (poslední splátka činila 3 067,93 Kč). Splátky v sobě zahrnovaly úrok ve výši 14,9 % ročně a pojištění pro případ ztráty schopnosti splácení ve výši 231 Kč měsíčně.

5. Ze souhrnného výpisu pohybu na účtu soud zjistil, že žalovaná obdržela peněžní prostředky dne datum anonymizováno. Žalovaná celkově uhradila na poskytnutý úvěr částku 15 210,76 Kč.

6. Dopisem ze dne 23. 3. 2020, odeslaným následujícího dne, právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o okamžité splatnosti již vyčerpané jistiny včetně úroků z důvodu porušování smluvních závazků a vyzvala ji k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 219 628,33 Kč.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávka za žalovanou postoupena nejprve na právnická osoba právnická osoba, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 28. 5. 2020, odeslaným téhož dne, a následně smlouvu ze dne datum na stávající žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 19. 8. 2020, odeslaným na kontaktní adresu i na adresu trvalého bydliště žalované téhož dne, v němž byla rovněž vyzvána k neprodlené úhradě částky 197 459 Kč.

8. K neprodlené úhradě dluhu v částce 259 559,67 Kč byla žalovaná dále vyzvána předžalobními upomínkami ze dne 21. 8. 2020, odeslanými na kontaktní adresu i na adresu trvalého bydliště žalované téhož dne.

9. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že žije ve vlastním bydlení, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána s příjmem 17 500 Kč, má sjednán kontokorent do výše 1 000 Kč. Dle reportu ze systému banky (CBL) neměla žalovaná negativní záznamy v registrech. Žalobkyně uvedla, že žalovaná dosahovala průměrných obratů na účtu ve výši 16 860 Kč.

10. Soud si k návrhu žalobkyně vyžádal vyjádření původní věřitelky, právnická osoba o způsobu, jakým před sjednání smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované. Ta uvedla, že smlouva byla sjednána po ohodnocení využívání produktů (kreditních i neúvěrových) v předchozích obdobích před napočtením nabídky a po kontrole negativních informací v interních i externích databázích. Finální schválení proběhlo automatickým procesem, manuální verifikace neproběhly.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum na základě smlouvy o úvěru finanční prostředky v celkové výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně se sjednaným úrokem a pojištěním v pravidelných měsíčních splátkách. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání.

19. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Před poskytnutím úvěru bylo proto povinností předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet. Z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,

C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.

20. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení (ty zpravidla tvoří podstatnou část výdajů jednotlivce, přičemž je nelze obvykle ihned snížit a jejich výši je nutno vždy zjišťovat a ověřovat), dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

21. Sama žalobkyně soudu nesdělila konkrétní informace o tom, jakým způsobem měla být úvěruschopnost žalované prověřována. Pouze v obecné rovině uvedla, že původní věřitelka přiměřeně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě průměrných obratů na účtu a lustrací v databázi CBL. Soud si k návrhu žalobkyně vyžádal i vyjádření původní věřitelky ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované. Nicméně ani původní věřitelka soudu nedoložila, že si u žalované nebo jiným relevantním způsobem ověřovala výši tvrzených příjmů a že zjišťovala pravidelné výdaje žalované (zejména na bydlení a její stávající dluhové zatížení). Žalobkyně, a potažmo ani původní věřitelka, soudu nepředložily žádné podklady, z nichž by bylo možné si učinit představu o majetkových poměrech žalované a ze kterých by bylo možné prokázat, že původní věřitelka měla při sjednávání smlouvy k dispozici takové podklady, z nichž by bylo možné učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech jejích případných dalších závazků zbude taková částka, aby mohla pravidelně splácet po sjednanou dobu splátky úvěru.

22. K tomu nutno dodat, že zásada ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. přitom v ust. , odst. 2 písm. b) a odst. 4 ukládá poskytovateli úvěru povinnost nejenom žádat od spotřebiteley potřebné pro řádné posouzení jeho způsobilosti splatit poskytnutý úvěr, ale rovněž i tyto podklady uchovávat po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

23. Z uvedeného tak nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou smlouvu je proto třeba posuzovat jako absolutně neplatnou. Žalobkyně má vůči žalované od počátku právo pouze na zaplacení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná měla žalobkyni vrátit jistinu ve výši 200 000 Kč, přičemž z titulu předmětné, absolutně neplatné, smlouvy uhradila pouze 15 210,76 Kč a zbývá jí tak z titulu bezdůvodného obohacení vydat částku 184 789,24 Kč. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě i co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s , a to z přisouzené částky 184 789,24 Kč, které žalobkyně požadovala od 15. 4. 2020 do zaplacení.

24. Co do zbývající požadované částky 15 286,76 Kč, veškerých smluvních úroků, kapitalizovaných úroků z prodlení (požadovaných za dobu před zesplatněním úvěru) a zbylých úroků z prodlení, tak jak jsou vymezeny ve výroku II. tohoto rozsudku, je žaloba nedůvodná a soud ji v uvedeném rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala po žalované ke dni vyhlášení tohoto rozsudku zaplacení částky 310 554,14 Kč (včetně úroku a úroku z prodlení), přičemž jí bylo soudem přiznáno 219 013,21 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná ze 71 % a z 29 % neúspěšná a má tak nárok na náhradu 42 % svých nákladů řízení. Náklady řízení v posuzované věci představuje zaplacený soudní poplatek v částce 8 004 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 4 570 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. (sepis předžalobní výzvy) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., celkem tedy 900 Kč. Dohromady náklady řízení žalobkyně (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky činí 36 741,50 Kč, z níž jí soud s ohledem na její procesní úspěch přiznal 42 %, tj. částku 15 431 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.

Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona