Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 87/2022-31

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od 16. 1. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka měsíčně vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od 1. 6. 2021 do 15. 1. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od 16. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od 16. 1. 2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] měsíčně vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od 1. 6. 2021 do 15. 1. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od 16. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které žalovaná čerpala částka a zavázala se splácet žalobkyni úvěr měsíčními splátkami spolu s úroky a sjednanými poplatky v měsíčních splátkách. K ověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že bonita žalované byla prověřována podle údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Výši příjmů žalobkyně ověřila z výplatních pásek žalované. Skutečné výdaje žalované však žalobkyně neověřovala a vycházela pouze z průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta. Žalobkyně poskytla žalované za dobu do 23. 9. 2020 do 15. 2. 2021 celkem peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná uhradila na pohledávku žalobkyně celkem částku částka, přičemž datum poslední úhrady je evidován dne 16. 8. 2021. Dne 1. 6. 2021 došlo v důsledku prodlení žalované se splacením k zesplatnění úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v odporu proti platebnímu rozkazu pouze uvedla, že žádá o uložení plnění v měsíčních splátkách ve výši částka. Oba účastníci souhlasili s postupem podle , (dále jen ), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 23. 9. 2020 uzavřena smlouva o bezúčelovém revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem částka a měsíční úrokovou sazbou ve výši 20 %. Bezúčelový revolvingový úvěr se žalovaná zavázala splácet měsíčními splátkami. Dále byl sjednán poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a smluvní pokuta částka za měsíc prodlení pro případ prodlení se zaplacením splátky (smlouva o úvěru číslo ze dne 23. 9. 2020). Dle čl. 6 úvěrové smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně úvěr zesplatnit, a to v případě prodlení žalované se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce.

4. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr dne 23. 9. 2020 částkou částka, dne 23. 9. 2020 částkou částka, dne 24. 11. 2020 částkou částka, dne 14. 12. 2020 částkou částka a dne 15. 2. 2021 částkou částka.

5. Z výpisů k revolvingovému úvěru soud zjistil výši jednotlivých měsíčních splátek úvěru. Ve výpisu k revolvingovému úvěru ze dne 10. 12. 2021 pak byla uvedena výše částka splátek po splatnosti.

6. Z exportu transakční historie z běžného účtu žalované a výplatní pásky žalované za měsíc listopad 2019 soud zjistil průměrný měsíční příjem žalované ze závislé činnosti za tuto dobu ve výši částka a dále z výplatní pásky žalované za měsíc červenec 2019 příjem žalované ze závislé činnosti za tuto dobu ve výši částka.

7. Z výstupu z dotazníku v elektronické podobě soud zjistil, že žalovaná zde uvedla výši čistého měsíčního příjmu částka, výši měsíčních výdajů na bydlení ve vlastním bytě částka, počet osob v domácnosti 2 (poskytnutí daňové slevy na dítě ve výši částka vyplývá i z předložených výplatních pásek), náklady na obživu ve výši částka a ostatní náklady částka.

8. Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek ve lhůtě 15. 1. 2022 (předžalobní výzva ze dne 15. 12. 2021, podací lístek z téhož dne).

9. Dle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli "rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti."

17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované celkem částku částka a žalovaná se zavázala pravidelně splácet měsíční splátky. Žalovaná však své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru neplnila, protože řádně a včas nehradila předepsané splátky. Žalobkyni proto vzniklo právo úvěr zesplatnit, a tohoto práva využila k datu 1. 6. 2021.

20. Jelikož žalovaná v tomto vztahu vystupuje jako spotřebitelka ve smyslu , jedná se o spotřebitelskou smlouvu dle , a je proto nutné na ni aplikovat také , kdy v  tohoto zákona je stanovena povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud se tedy musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení.

21. Dle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost absolutní a soud tedy zkoumá splnění této povinnosti poskytovatele úvěru z úřední povinnosti. Tato zákonná úprava představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu. Článek 8 směrnice nadepsaný jako "Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele" zní následovně: "Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat." Dále pak bod 26 odůvodnění předmětné směrnice proklamuje, že "Především na rozšiřujícím se úvěrovém trhu je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování ani neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti, a členské státy by měly vykonávat nezbytný dohled s cílem předejít takovému jednání, a měly by pro tyto případy stanovit nezbytné prostředky k sankcionování věřitelů." Z tohoto lze usuzovat na skutečnost, že orgány evropského společenství přikládají velkou důležitost tomu zamezit nezodpovědnému podnikání v oblasti poskytování úvěrů a zabránit zadlužování obyvatel. K nutnosti národních soudů posoudit z úřední povinnosti dodržování nástrojů unijního práva zajišťujících ochranu spotřebitele se pak Soudní dvůr EU vyjádřil již opakovaně (viz např. rozsudky ze dne 27. června 2000, Océano Grupo Editorial a Salvat Editores (C 240/98 až C 244/98), ze dne 4. června 2009, Pannon GSM (), ze dne 4. června 2015, Faber () a ze dne 13. září 2018, Profi Credit Polska (). V této souvislosti zmínit rovněž rozsudek ze dne 21. listopadu 2002, Cofidis (), kde Soudní dvůr označil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele.

22. Z předložených důkazů ani z hodnocení klienta nebylo zřejmé, zda si žalobkyně dostatečně ověřovala výdaje žalované, když v hodnocení klientky žalovaná uváděla, že má výdaje částka na bydlení, avšak dokument k tomuto chybí. Základní měsíční výdaje žalované tak nebyly nijak zkoumány. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované spotřebitelky. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že výše měsíčních příjmů žalované byla ověřena za dobu červenec 2019 a listopad 2019 2 výplatními páskami, a transakční historií z účtu s pouhým informačním charakterem za měsíce 11- 2019 až 2/ 2020, ačkoliv k uzavření smlouvy došlo až sedm měsíců poté, v září 2020, aniž by bylo ověřeno, zda pracovní poměr žalované nadále trval za obdobných mzdových podmínek.

23. S ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy o úvěru má žalobkyně právo v souladu s ust. § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka představující zbývající jistinu po odečtení plateb žalované, ve zbývajícím rozsahu ohledně smluvní pokuty, nároků na zaplacení úroků a poplatku jí uplatněné nároky platně nevznikly. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, avšak pouze z přiznané částky, a to dle odeslané předžalobní výzvy. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalované tak nastalo na základě zaslané výzvy ze dne 15. 12. 2021, doručené dne 20. 12. 2021, dnem 16. 1. 2022.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně procesně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by žalované jakékoliv náklady řízení vznikly.

25. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalované umožnit hradit dluh ve splátkách. Ohledně povolení splátek ve výši částka měsíčně rozhodl soud dle na základě konsenzu stran, kdy řešil pouze splatnost jednotlivých splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem adresa. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.