Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 90/2022-70
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do částky 10 061,06 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 504,44 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 7 434,50 Kč.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 938,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 71,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 210,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 980,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 759,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do částky 10 061,06 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 504,44 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 7 434,50 Kč. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9 938,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 71,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 210,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 980,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 759,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela
s žalovanou dne 11. 11. 2016 smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s úrokem ve výši 2 240 Kč, odměnou za administrativní činnost v částce 3 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek v částce 6 400 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná půjčku řádně nesplácela, když uhradil pouze 5 040 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou
o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.
3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly ověřovány doklady od žalované. Tyto informace byly zaznamenány v Zákaznické kartě.
4. Usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu.
5. Podáním ze dne 8. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny v částce 2 061,06 Kč, dlužných úhrad za služby v částce 4 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 504,44 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 7 434,50 Kč. Podáním ze dne 11. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny v částce 4 000 Kč. Žalobkyně tak nadále požadovala po žalované zaplacení částky 9 938,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 71,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 210,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 980,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 759,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 9 938,94 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení.
6. V souladu s návrhem žalobkyně soud řízení co do částek specifikovaných v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku částečně zastavil dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli ji byla řádně doručena do datové schránky.
8. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.
9. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
10. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.
11. Ze zákaznické karty ze dne 11. 11. 2016 bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaná požádala původní věřitelku právnická osoba o poskytnutí půjčky ve výši 16 000 Kč, přičemž v zákaznické kartě uvedla, že žije s partnerem v nemovitosti, kterou spoluvlastní, má jedno nezaopatřené dítě, má úvěr u jiné společnosti s měsíční splátkou 1 880 Kč a rovněž aktivní půjčku u právnická osoba, a to ve výši 19 000 Kč a měsíční splátkou 2 300 Kč, je zaměstnána s čistou měsíční mzdou 24 700 Kč. Výdaje žalované činí měsíčně 2 000 Kč na bydlení, 7 000 Kč na domácnost, 1 000 Kč na spoření, 6 852 Kč na splátky úvěrů. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že původní věřitelka měla k dispozici výpis z účtu a pracovní smlouvu. Tyto doklady však nebyly doloženy.
12. Smlouvou o půjčce ze dne 11. 11. 2016 bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost právnická osoba se touto smlouvou zavázala poskytnout a také poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 16 000 Kč a dále zaplatit poplatek 11 840 Kč. Půjčka měla být splacena spolu s poplatkem v 58 týdenních splátkách po 380 Kč.
13. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou
o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a postoupení pohledávky žalované oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).
14. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 1. 5. 2020.
15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.
16. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalované.
17. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
18. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o půjčce peněžní prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit půjčenou částku spolu s poplatkem. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.
19. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
20. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 téhož ustanovení spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí
i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce. Protože žalovaná vystupovala ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (půjčku). Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
25. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o půjčce důsledně zabývala otázkou schopnosti žalované
v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy a půjčku splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované a žalobkyně soudu nedoložila žádný doklad, který by prokazoval ověřování tvrzených příjmů a výdajů žalované v době před uzavření smlouvy
o půjčce. Příjmy a výdaje žalované tak nelze ověřit. Žalobkyně navíc ani nedoložila žádný doklad
o tom, že by snad její právní předchůdkyně provedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků, což je s ohledem na aktivní čerpání úvěru žalovanou nejen u právnická osoba, nýbrž i u jiného poskytovatele (jak vyplývá ze zákaznické karty), zcela zarážející. Nevysvětleno navíc zůstalo, co představují výdaje žalované v podobě splátek úvěrů v částce 6 852 Kč, když v době sepisu zákaznické karty měla být vázána toliko měsíčními splátkami úvěrů v celkové částce 4 180 Kč. Již tato skutečnost sama o sobě musela v právní předchůdkyni žalobkyně vzbudit důvodné pochybnosti o pravdivosti uvedených tvrzení a o schopnosti žalované úvěr splácet. Postup právní předchůdkyně žalobkyně navozuje pochybnosti o tom, že jejím skutečným cílem bylo posoudit úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu se jednalo pouze o formalistické zachycení příjmů a výdajů žalované. Soud proto pokládal smlouvu o půjčce uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovanou za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalované splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
26. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z., a žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení vydat, což se již také stalo, když z tvrzení samotné žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku 25 040 Kč. Soud proto žalobu zamítl.
27. Žalovaná byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady ji však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.