Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 117/2021-30

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 7. 2015 do 1. 2. 2018, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 102 Kč k rukám její zástupkyně, advokátky anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 7. 2015 do 1. 2. 2018, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 102 Kč k rukám její zástupkyně, advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba Na základě této smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostně částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději do 29. 7. 2015. Na svůj dluh však neuhradil ničeho. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která vedle neuhrazené jistiny v částce 10 000 Kč požadovala po žalovaném také zaplacení úroku z prodlení od 30. 7. 2015 do zaplacení. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nedisponuje žádnými informacemi o tom, jakým způsobem a s jakým výsledkem její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek uvedených v  rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, konkrétně z listiny„ jméno anonymizována dvě slova“ a z prohlášení pro stávajícího klienta („ anonymizována dvě slova“) soud zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému v uvedený den poskytnuta částka 10 000 Kč, a to na bankovní účet, který uvedl ve své žádosti. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 4 800 Kč nejpozději do 29. 7. 2015. Právní předchůdkyně rovněž vystavila dne datum vůči žalovanému fakturu číslo na částku 14 800 Kč se splatností dne datum. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že původní věřitelka zaslala na účet žalovaného dne 12. 6 2015 částku 10 000 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 1. 2018, odeslaným dne 26. 1. 2018, v němž byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dlužné částky 23 822,73 Kč. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2020, odeslanou žalovanému dne 16. 6. 2020.

4. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na dne datum finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný dle sjednané smlouvy uhradit do 29. 7. 2015. Pohledávka byla poté postoupena v souladu s § 1879 o. z. na stávající žalobkyni, která tak vstoupila do práv původní věřitelky a je aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky.

9. Zatímco původní věřitelka uzavírala smlouvu z pozice podnikatele, žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo také o podnikatele. Posuzovaný smluvní vztah proto spadá do působnosti Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky) tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by dostál této své povinnosti, je smlouva absolutně neplatná pro rozpor s veřejným pořádkem. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby před poskytnutím úvěru náležitě prověřil schopnost spotřebitele splácet úvěr. Úvěr pak smí poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost spotřebitele posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet.

10. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými informacemi ani podklady o tom, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žádným způsobem tedy nedoložila, že její právní předchůdkyně náležitě dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným poplatkem splácet. Předmětnou smlouvu je tedy třeba považovat za absolutně neplatnou a žalobkyně a předtím její právní předchůdkyně tak měla vůči žalovanému od počátku právo pouze na vrácení (vydání) poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil, z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni nadále dluží částku 10 000 Kč.

11. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s Žalobkyně požadovala úroky z prodlení od 30. 7. 2015. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Soud vázal počátek prodlení žalovaného k zaslání oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu dne 26. 1. 2018. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalovanému výzva doručena, má se s ohledem na o. z. za to, že se tak stalo třetí pracovní den, tj. dne 31. 1. 2018. S ohledem na to, že v tomto oznámení nebylo z časového hlediska jakkoliv specifikováno, kdy má být plnění – bezdůvodné obohacení - vydáno, má se s ohledem na o. z. za to, že žalovaný tak měl učinit následující den po dni, kdy byl vyzván k plnění, tj. dne 1. 2. 2018 a neučinil-li tak, následujícího dne, tj. 2. 2. 2018 se ocitl v prodlení. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v požadované, tedy nižší nežli zákonné, výši 8,05 % ročně. Ve zbývající části, tedy za dobu od 30. 7. 2015. do 1. 2. 2018, soud požadavek žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Neúspěch žalobkyně ohledně příslušenství je nutno považovat za částečný neúspěch žalobkyně. Ta požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku celkem částku 15 233,60 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 13 208,97 Kč. Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 87 % a z 13 % neúspěšná. Náklady řízení představují v dané věci zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle vyhl. č. , v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) tak náhrada nákladů řízení přestavuje částku 1 489 Kč. Žalobkyně má ovšem právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího procesního úspěchu a neúspěchu, tj. 74 % jejích nákladů, tedy částku 1 102 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle ustanovení

Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona