Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 CO 51/2022-228

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci

žalobce: ; jméno příjmení, narozený dne datum

bytem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO: osobní údaje žalované

sídlem adresa,

namísto něhož jedná za anonymizováno 6 slov ve anonymizována dvě slova, IČO, ulice a číslo, PSČ obec a číslo – část obce,

adresa pro doručování: anonymizováno pro anonymizována dvě slova ve anonymizováno majetkových, anonymizována dvě slova obec, ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení částky 259 600 Kč s příslušenstvím - náhrada nemajetkové újmy,

o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. října 2021, č. j. -165

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I.

a) mění tak, že soud konstatuje, že ve věci vedené u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě,

b) potvrzuje co do zamítnutí žaloby na zaplacení částky 259 600 Kč s příslušenstvím.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 22 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. a) mění tak, že soud konstatuje, že ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, b) potvrzuje co do zamítnutí žaloby na zaplacení částky 259 600 Kč s příslušenstvím. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 22 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce odškodnění nemajetkové újmy dle ust. a (dále jen OdpŠk), která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení, vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, které trvalo od 9. 6. 2009, kdy bylo trestní stíhání žalobce zahájeno usnesením Policie ČR, anonymizováno pro odhalování organizovaného anonymizováno, do 20. 6. 2018, kdy bylo vydáno usnesení Ústavního soudu ČR č. j. , tedy 9 let, 1 měsíc a 11 dnů.

2. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že délka posuzovaného řízení nebyla nepřiměřená, a to s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, které soud vyhodnotil z pohledu kritérií obsažených v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Učinil tak závěr, že

-) posuzované řízení se vyznačovalo vysokou skutkovou a procesní složitostí, když v něm bylo trestně stíháno a následně obžalováno 18 osob pro celkem 14 skutků, bylo zajištěno velké množství důkazního materiálu, věc si vyžádala rozsáhlé dokazování, a to zejména výslechy svědků, podezřelých, později výslechy obviněných a znalců, vypracování odborných vyjádření a znaleckých posudků, přibrání tlumočníků, provádění audiozáznamů, finanční šetření, dokazování záznamy z odposlechů, SMS zpráv, ve věci byly nařízeny více než dvě desítky hlavních líčení, při nichž bylo provedeno obsáhlé dokazování, navíc bylo činěno velké množství procesních úkonů, bylo rozhodováno o velkém množství námitek, stížností a řízení probíhalo ve vztahu k žalobci před všemi stupni obecné soudní soustavy, včetně řízení před Ústavním soudem (bod 157. rozsudku). Posuzovaný spis Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. spisová značka představuje 36 svazků, přílohy čítají samostatně několik svazků (bod 8. rozsudku),

-) řízení bylo soudem I. stupně označeno jako bezprůtahové, jednotlivé úkony byly činěny obratem či v přiměřených lhůtách, nebyla zjištěna období nečinnosti na straně orgánů činných v trestním řízení a k nepřiměřeným prodlevám nedošlo (bod 152. rozsudku),

-) v chování poškozeného nebylo shledáno pozitivní ani negativní působení na délku řízení, i když hlavní líčení bylo několikrát z důvodů na straně žalobce odročováno, avšak bylo to z důvodu nemoci žalobce nebo jeho obhájce, případně bylo důvodně žádáno o poskytnutí lhůty k seznámení se s odposlechy a záznamy a i když žalobce podával řadu stížností, námitek a odvolání, dovolání i ústavní stížnosti, na toto jednání soud nahlížel jako na procesní aktivitu žalobce, aprobovanou trestním řádem k ochraně jeho práv, která nevykazovala znaky ryze obstrukčního charakteru (bod 153. rozsudku),

-) co se týká významu předmětu řízení pro žalobce, soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , z jehož závěrů plyne, že skutečnost, že žalobce byl shledán vinným ze spáchání trestného činu a pravomocným rozhodnutím soudu mu byl za spáchání trestného činu uložen trest, je třeba považovat za faktor, který předpoklad významu řízení pro žalobce vylučuje (bod 154. rozsudku).

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání a s odkazem na ust. namítal vadné právní posouzení věci, pokud soud I. stupně dovodil, že trestní řízení, jež trvalo 9 let, 1 měsíc a 11 dnů netrvalo nepřiměřeně dlouho. Tento závěr soudu I. stupně žalobce považuje za absurdní a vybočující z běžné rozhodovací praxe soudů, jak tuzemských, tak ESLP, kde poukazuje na rozhodnutí ze dne 22. 7. 1999 ve věci příjmení v. země. Cituje z článku 39d, dle kterého jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit a z tohoto znění dovozuje, že byl-li pachateli uložen rozsudkem trest, nelze tento trest kumulovat s další újmou, způsobenou mnohaletým obdobím nejistoty a omezení, které mu trestní stíhání způsobilo a je na místě pachatele za tuto újmu tak jako každou jinou nepřiměřeně dlouho vedeným řízení postiženou osobu v souladu s článkem 36 odst. 3y odškodnit. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a rozhodne též ve prospěch žalobce o náhradě nákladů řízení.

4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání odvolací námitky žalobce v kontextu s precizním a pečlivým zdůvodněním zamítavého výroku označila za zcela právně irelevantní, postrádající racionální důvodnost včetně desinterpretace bodu 155. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně. Odkaz žalobce na rozhodnutí ESLP ve věci příjmení v. země, kde bylo poskytnuto zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, považuje za nepřípadný, neboť se jednalo o méně složitou věc a stěžovatel k délce nepřispěl. Navíc nyní posuzované trestní řízení není možno charakterizovat jako vlekoucí se a je třeba objektivně nahlédnout na okolnosti případu, zejména rozsahu celého posuzovaného trestního řízení, počítaje v to počet skutků a obviněných, z čeho logicky pramení složitost skutková, právní i procesní. Z těchto důvodů žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

5. V průběhu jednání odvolacího soudu žalobce podáním do protokolu rozšířil žalobu o dalších 50 000 Kč s příslušenstvím jako další odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku samotného kompenzačního řízení.

6. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá několik možných řešení situace, kdy v průběhu kompenzačního řízení je požadováno další odškodnění nesprávného úředního postupu soudu, spočívajícího v nepřiměřené délce kompenzačního řízení:

1) v rozhodnutí , a Nejvyšší soud shledává možnost uplatnění nároku na zvýšení základního odškodnění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení z důvodu, kdy i samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, ale váže možnost uplatnění takového nároku do nastoupení účinku koncentrace v konkrétním řízení a váže se tak na řízení před soudem I. stupně,

2) v rozhodnutí Nejvyšší soud nevylučuje vznik nového nároku na přiměřené zadostiučinění za samotnou nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení s tím, že tento nárok ale musí být poškozeným uplatněn nejprve v rámci předběžného projednání podle § 14 OdpŠk a případně poté i novou žalobou v občanském soudním řízení,

3) v rozhodnutí a je přístup Nejvyššího soudu pod vlivem judikatury ESLP takový, že žalobce může uplatnit jako další„ kritérium“, resp. jako další požadavek a novou skutečnost pro navýšení odškodnění nemajetkové újmy, uplatněné za posuzované řízení, tvrzení o nepřiměřené délce samotného odškodňovacího řízení, ke které by měl soud při stanovení výše zadostiučinění přihlédnout (není zřejmé, zda i ve stádiu řízení odvolacího).

7. V daném případě žalobce podáním do protokolu dne 29. 6. 2022 rozšířil žalobu o 50 000 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že náhradové řízení trvá téměř 3,5 roku. Odvolací soud toto podání žalobce posoudil jako změnu žaloby – její rozšíření o další samostatný nárok na odškodnění za nepřiměřenou délku samotného kompenzačního řízení, kterou s odkazem na ust. nepřipustil s ohledem na skutečnost, že výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu – k délce odškodňovacího řízení dosud nebylo provedeno žádné dokazování (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ) a ani by členy rozhodujícího odvolacího senátu 44 Co prováděno být nemohlo, včetně vyhodnocení kritérií v ust. OdpŠk (zejména kritéria dle ust. OdpŠk spočívající v hodnocení postupu soudu, a to s ohledem na ust. , které zakládá jejich vyloučení s ohledem na poměr k projednávané věci.

8. Odvolací soud následně přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně (ve vztahu k původně podané žalobě) z pohledu uplatněných odvolacích důvodů a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

9. Soud I. stupně sice provedl dostatečné dokazování, kterým byl velmi podrobně zjištěn průběh posuzovaného řízení, vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, ale nedovodil již zcela přiléhavé závěry, týkající se přiměřenosti délky tohoto řízení, které trvalo 9 let a 1 měsíc. Je možno souhlasit se soudem I. stupně, že s ohledem na skutkovou a procesní složitost řízení, ve kterém bylo trestně stíháno 18 osob pro vícečetné skutky a tomu odpovídající rozsáhlé dokazování, si řízení vyžádalo větší časový prostor, než bývá obvykle zvykem u trestních řízení za situace, že je trestně stíhán jen jeden obžalovaný, byť například pro vícero skutků. Nepochybně k délce řízení též přispělo, že řízení probíhalo před všemi stupni obecné soudní soustavy, včetně řízení před Ústavním soudem a na délce řízení se tak podílel i žalobce, využívající procesní prostředky, jež mu byly dány k obraně jeho práv (byť převážně neúspěšně) a i když soud I. stupně neshledal v řízení průtahy, když jednotlivé úkony byly činěny obratem či v přiměřených lhůtách a vyhodnotil tak postup orgánů, činných v trestným řízení, adekvátním v dané věci, pak odvolací soud akceptoval odvolací připomínky žalobce, že s ohledem na specifika daného řízení bylo možno ještě lépe organizovat průběh řízení, např. co se týká časových rozestupů jednotlivých hlavních líčení či jejich délky, čímž by se celková doba řízení nepochybně částečně zkrátila.

10. Z tohoto pohledu, tedy při vyhodnocení kritéria ve smyslu ust. § 31a odst. 3 písm. a) a d) OdpŠk pak odvolací soud učinil závěr, že objektivně lze délku posuzovaného trestního řízení hodnotit jako extrémní, byť z pohledu složitosti řízení či procesní aktivity obžalovaného, byly pro tuto délku řízení racionální důvody.

11. Odvolací soud dále zcela nepřijal závěr soudu I. stupně stran významu řízení pro poškozeného, který soud I. stupně vyhodnotil jako vyloučený s ohledem na skutečnost, že žalobce byl shledán vinným ze spáchání trestné činnosti a pravomocně mu byl uložen trest (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ), neboť má za to, že tato skutečnost sama o sobě neznamená vyvrácení vzniku nemajetkové újmy.

12. Odvolací soud vychází z premisy, že význam řízení pro poškozeného je jedním z nejdůležitějších faktorů, které je třeba vzít v potaz při rozhodování o přiznání či způsobu odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení či o výši peněžitého odškodnění.

13. V daném případě se jednalo o trestní řízení, u kterého se vyšší význam pro poškozeného předpokládá (viz Stanovisko Nejvyššího soudu , rozhodnutí Nejvyššího soudu , atd.), neboť se týká základních lidských práv (osobní svobody, dobré pověsti, osobní cti atd.). V daném případě byl účinkům trestního stíhání v podobě nejistoty, stresu poškozený vystaven po dobu více jak 9 let, hrozil mu trest odnětí svobody v trvání až 8 let a v řízení nebyly zjištěny žádné okolnosti, jež by vznik nemajetkové újmy vyvracely.

14. Za této situace odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci odškodnění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky trestního řízení náleží a za vhodnou formu zadostiučinění odvolací soud považuje základní, plnohodnotnou formu tohoto odškodnění v podobě konstatování porušení práva, a to za situace, kdy žalobce se dopustil závažné trestné činnosti, směřující k potlačení práv a svobod člověka, hanobení národa, rasy a přesvědčení a podpory a propagace takových hnutí, byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4,5 roku a za této situace by bylo v rozporu s obecně vnímanou představou o spravedlnosti, aby pachateli závažné trestné činnosti se dostalo satisfakce v peněžité podobě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu , ve spojení s usnesením Ústavního soudu ).

15. Z těchto důvodů bylo rozhodnutí soudu I. stupně dle ust. změněno tak, že žalobci byla přiznána satisfakce nemajetkové újmy v podobě konstatování, že v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo k porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, tak jak je garantováno v článku 38 odst. 2d.

16. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů dle ust. v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem za 6 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle ust. , bodu 5 AT (příprava a převzetí zastoupení, replika k vyjádření žalované, účast na jednání soudu I. stupně dne 3. 11. 2020 a 7. 10. 2021, odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 29. 6. 2022, 6 režijních paušálů hotových výdajů po 300 Kč dle AT, celkem 22 400 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání. Dovolání se podává Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.