Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 372/2021-78
: Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 20 660 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 660 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 19 568 Kč od 29. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 568 Kč od 29. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 660 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 19 568 Kč od 29. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 568 Kč od 29. 4. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 660 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 4. 3. 2020 s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z nichž jen 27 500 Kč bylo vyplaceno na účet žalovaného, neboť částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru. Poskytnutý úvěr spolu s úroky se žalovaný zavázal splatit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, což však žalovaný řádně a včas neučinil.
2. Žalovaný k žalobě uvedl, že předmětnou úvěrovou smlouvu uzavíral a potvrdil, že mu byla podle ní vyplacena částka 27 500 Kč. Žalobkyni resp. jejímu zprostředkovateli panu příjmení před podpisem smlouvy poskytoval výpisy ze svého účtu za 2-3 měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy. Kromě výpisů mu předkládal i své výplatní pásky. Formuláře ke smlouvě vyplňoval pan příjmení, on sám je jen podepsal, přičemž nerozumí tomu, proč je u splátek úvěrů uvedena pouze částka 1 500 Kč, když v dané době splácel řadu jiných závazků včetně úvěrů a to cca ve výši 8 000 Kč měsíčně, což vyplývalo i z výpisů z účtu, které panu příjmení předkládal. Předložené listiny automaticky podepisoval, aniž by podrobně zkoumal jejich obsah. Žádné výdaje ohledně bydlení po něm nikdo dokládat nechtěl.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 11. 4. 2022, ke kterému se dostavil jen žalovaný, žalobkyně se omluvila, a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů.
4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 3. 2020, jejíž součástí byly i obchodní podmínky, soud zjistil, že žalobkyně poskytla, jakožto registrovaný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů, žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, ze kterého dle potvrzení o provedení transakce žalovaný obdržel na svůj účet částku 27 500 Kč, a zbývajících 2 500 Kč mělo být převedeno na účet zprostředkovatele úvěru. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 17. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, žalovaný uvedl příjmy ve výši 18 000 Kč a výdaje ve výši 7 624 Kč, z nichž 4 124 Kč měly připadat na splátky dalších úvěrů, přičemž žalobkyně počítala s normativními náklady na bydlení 4 872 Kč, s životním minimem 3 410 Kč a s nezabavitelnou částkou 5 522 Kč. Dle výpisu z katastru nemovitostí byl žalovaný vlastníkem bytu číslo v domě adresa v obec. Z výplatních pásky žalovaného vyplývá čistý měsíční příjem 21 654 Kč, který potvrzuje i výpis z účtu žalovaného, ze kterého dále vyplývá, že před poskytnutím úvěru žalovaný splácel měsíčně další závazky v celkové výši přesahující 10 tis. Kč, takže např. v únoru 2020 mu na účet přišlo celkem 127 060 Kč (z toho většina jsou načerpané úvěry a zápůjčky) a odešlo 129 420,33 Kč, takže konečný zůstatek činil 637 Kč. Poskytnutý úvěr měl být dle předpisu úhrad zaplacen ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Dle přehledu splátek„ Bonita smlouvy“ měl žalovaný ke dni 20. 8. 2021 uhradit částku 14 900 Kč, nicméně podle výpisů z účtu žalovaného tento celkově uhradil žalobkyni částku nejméně 36 100 Kč, přičemž část plateb byla označena jiným variabilním symbolem v souladu s předžalobní výzvou, která byla žalovanému zaslána. Žalovaný dále doložil úvěry u spol. anonymizována tři slova, příjmení příjmení, které časově předcházely úvěru posuzovanému v této věci. Žalobkyně sice vystavila upomínku ze dne 28. 3. 2021, nicméně z žádného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by tato upomínka byla žalovanému zaslána, přičemž tato skutečnost nemůže být prokázána čestným prohlášením zaměstnance žalobkyně, interním seznamem odeslaných zásilek a neurčitým účetním dokladem pošty. Žalobkyně kvůli prodlení žalovaného se splácením úvěru tento zcela zesplatnila v rámci předžalobní výzvy ze dne 28. 4. 2021, která byla žalovanému odeslána dne 28. 4. 2021
5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že žalobkyně uzavřela dne 4. 3. 2020 s žalovaným úvěrovou smlouvu, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 27 500 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil minimálně 36 100 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 věta první ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Mezi žalobkyní a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému po odečtení provize zprostředkovatele finanční prostředky ve výši 27 500 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když nedostatečným způsobem zkoumala zejména výdaje a další závazky žalovaného. Toto zjištění vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně kromě výpisu z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku blíže závazky žalovaného nezkoumala (např. nahlédnutím do registru bankovních a nebankovních klientských informací) a následně případná zjištění přezkoumatelným způsobem nezohlednila při prověřování úvěruschopnosti žalovaného. K tomu je třeba dodat, že už pouze z výpisu z účtu žalovaného mělo být po jeho řádném vyhodnocení patrné, že je žalovaný vysoce zadlužen a že nebude schopen další úvěr splácet. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu právních východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, považovat za neplatnost absolutní. Pro úplnost soud podotýká, že se žalobkyně a její právní zástupce k nařízenému jednání nedostavili, čímž se dobrovolně připravili o možnost být ze strany soudu poučeni ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a v návaznosti na to i případnému označení důkazních návrhu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků, smluvních pokut a dalších sjednaných sankčních plateb – skrytých smluvních pokut, ať už byly žalobkyní nazvány jakkoliv (např. náklady na vymáhání). Tím, že žalovaný od žalobkyně obdržel částku 27 500 Kč, vzniklo mu v této výši bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu), které byl podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinen vydat. Jelikož žalovaný dosud na svůj dluh žalobkyni uhradil minimálně částku 36 100 Kč, nezbývá než konstatovat, že vzniknuvší bezdůvodné obohacení žalobkyni (více než) zcela vydal už před zahájením tohoto řízení, takže žalobkyně neprokázala existenci žádného právního titulu pro přiznání žalované částky. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
11. Přestože byl žalovaný ve věci zcela úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil resp. se případné náhrady výslovně vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.