Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 239/2021-52

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 57 849 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 38 276 Kč s úrokem z prodlení v částce 4 836,03 Kč, s úrokem v částce 13 495,36 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do 27. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 427 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 3 992,59 Kč, s úrokem v částce 11 141,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 775,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 775,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 795,04 Kč, s úrokem v částce 2 342,66 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 185,91 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 185,91 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 573 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 38 276 Kč s úrokem z prodlení v částce 4 836,03 Kč, s úrokem v částce 13 495,36 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 000 Kč od 16. 1. 2021 do 27. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 427 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 3 992,59 Kč, s úrokem v částce 11 141,67 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 775,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 775,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 795,04 Kč, s úrokem v částce 2 342,66 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 185,91 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 185,91 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 573 Kč od 28. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 57 849 Kč s příslušenstvím z titulu tří smluv o zápůjčce, které s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. Ta před sjednáním všech smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě jí poskytnutých informací a dokladů, jejichž pravdivost žalovaná potvrdila podpisem zákaznické karty. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky a anonymizováno smlouva. Nadto je žalobkyně přesvědčena, že u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravosti sdělených informací a předložených dokladů.

2. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila celkem 9 946 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na celou dosud neuhrazenou dlužnou částku, která činila na jistině 3 185,91 Kč a na poplatku částku 1 020,09 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 2 342,66 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 795,04 Kč a dále úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně a úroků ve výši 23,72 % ročně, a to vždy z částky 3 185,91 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Na základě druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit úrok ve výši 2 800 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 609 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila celkem 13 212 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na celou dosud neuhrazenou dlužnou částku, která činila na jistině 16 775,58 Kč a na dlužném poplatku částku 5 334,42 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 11 141,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 992,59 Kč a dále úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně a úroků ve výši 23,72 % ročně, a to vždy z částky 16 775,58 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Na základě třetí smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit úrok ve výši 3 080 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 400 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč a poplatek za pojištění ve výši 522 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 669 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila celkem 7 269 Kč, právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na celou dosud neuhrazenou dlužnou částku, která činila na jistině 22 000 Kč a na dlužném poplatku částku 9 533 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 13 495,36 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 836,03 Kč a dále úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně a úroků ve výši 23,72 % ročně, a to vždy z částky 22 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení.

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s  rozhodl bez nařízení jednání.

6. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo dále dne datum smlouva o zápůjčce číslo dále dne datum smlouva o zápůjčce číslo. Na základě smlouvy o zápůjčce číslo právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč, který představuje úrok ve výši 1 120 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3 200 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 244 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 8 bylo sjednáno, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má poskytovatel zápůjčky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

7. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 15 322 Kč, který představuje úrok ve výši 2 800 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 609 Kč. V čl. 5 bylo sjednáno, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má poskytovatel zápůjčky právo odstoupit od smlouvy.

8. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 16 802 Kč, který představuje úrok ve výši 3 080 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatek za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 8 800 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 669 Kč. V čl. 5 bylo sjednáno, že pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má poskytovatel zápůjčky právo odstoupit od smlouvy.

9. Ze zákaznické karty klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že žije s rodiči a má jednu vyživovací povinnost, má závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 10 861 Kč, vůči jiným poskytovatelům úvěru závazky nemá. Je zaměstnána s příjmem 12 500 Kč měsíčně, mezi její výdaje patří nájemné ve výši 2 000 Kč a na osobní výdaje (telefon, doprava, oblečení) vynakládá 4 000 Kč měsíčně a na splátky úvěrů 1 220 Kč. Použitelná částka tak činila 5 280 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaná předložila svůj občanský průkaz, výplatní pásky, bankovní výpisy a pracovní smlouvu.

10. Ze zákaznické karty klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že žije s rodiči a má jednu vyživovací povinnost, má závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 38 090 Kč, vůči jiným poskytovatelům úvěru závazky nemá. Je zaměstnána s příjmem 14 500 Kč měsíčně, mezi její výdaje patří nájemné ve výši 2 000 Kč a na osobní výdaje (telefon, doprava, oblečení) vynakládá 3 800 Kč měsíčně a na splátky úvěrů 4 000 Kč. Použitelná částka tak činila 4 700 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaná předložila svůj občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouvu.

11. Ze zákaznické karty klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že žije s rodiči a nemá žádnou vyživovací povinnost, má závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 14 197 Kč, vůči jiným poskytovatelům úvěru závazky nemá. Je zaměstnána s příjmem 13 000 Kč měsíčně, mezi její výdaje patří nájemné ve výši 2 000 Kč a na osobní výdaje (telefon, doprava, oblečení) vynakládá 6 000 Kč měsíčně a na splátky úvěrů 1 800 Kč. Použitelná částka tak činila 3 200 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaná předložila svůj občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouvu.

12. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalované byla tato skutečnost, včetně výzvy k úhradě dlužné částky do 10 dnů, oznámena dopisem z téhož dne, odeslaným dne 12. 2. 2021.

13. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek rovněž předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2020, odeslanou následujícího dne.

14. Dle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Dle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum a poté dne datum a datum tři smlouvy o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka peněz ve výši 22 000 Kč, 20 000 Kč a 8 000 Kč.

21. Žalovaná vystupovala v rámci všech posuzovaných smluvních vztahů jako slabší strana – spotřebitel, pročež před poskytnutím úvěru bylo povinností poskytovatele s odbornou péčí zkoumat její schopnost úvěry splácet. Pokud by tak předchůdkyně žalobkyně neučinila, byla-by smlouva absolutně neplatná. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby věřitelka zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací od spotřebitele, resp. z relevantních databází nebo z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. Žalobkyně sice vyložila, jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, nicméně ani přes výzvu soudu nepředložila zákaznické karty žalované obsahující jí sdělené údaje o jejích příjmech a výdajích a nepředložila ani jedinouu, ze které by bylo možné cokoliv zjistit o majetkových poměrech žalované v době sjednávání obou smluv. Žalobkyně tedy s ohledem na zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého„ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil, neprokázala, že by její předchůdkyně jakkoliv posuzovala majetkové poměry žalované a nelze tak mít ani za prokázané, že by žalovaná předložila doklady, které žalobkyně příkladmo uváděla v žalobě. Bez doložení jakéhokoliv dokladu stran bonity žalované se tak jedná o pouhá nijak nepodložená tvrzení.

23. Soud s ohledem na žalobní argumentaci dále poukazuje, že z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.

24. Nad rámec shora uvedeného k další argumentaci žalované soud uvádí, že poskytovatel úvěru nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace jsou úplné a pravdivé. Povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele představuje veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě. Poskytovatel úvěru se nemůže zprostit jejího splnění s odkazem na povinnost spotřebitele jednat poctivě. Za situace, kdy žalobkyně nedoložila zákaznické karty a z ničeho ani neplyne, jaké podklady měla žalovaná při sjednávání obou smluv předkládat, je nepředmětná argumentace žalobkyně odkazem na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. -97, jehož názorem není soud v posuzované věci vázán, dle kterého postačí, pokudy, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy. Soud setrvale zastává názor, že jestliže má z úřední povinnosti hodnotit, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal tzv. bonitu spotřebitele, musí mít nejen věřitel, ale také sám soud k dispozici podklady, z nichž je možné ověřit správnost informací sdělených spotřebitelem. Soud s ohledem na žalobní argumentaci poukazuje, že z věty druhé sice vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně s ohledem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k ) se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Pokud tak poskytovatel neučiní, smlouva je absolutně neplatná.

25. Povinnost posouzení bonity spotřebitele chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Tato povinnost přitom dopadá na všechny zamýšlené žádosti o úvěr, které spadají do působnosti daného zákona a poskytovatel se jí nemůže zprostit jen tím, že výše spotřebitelského úvěru není dle jeho názoru nikterak vysoká nebo smluvní vztah nepokládá za rizikový. Bez dostatečného posouzení bonity klienta nelze podle soudu učinit závěr o nerizikovosti smluvního vztahu v tom směru, že bude celý závazek bez problémů splacen. Stejně tak ani nelze objektivně tvrdit, že úvěry s nižší částkou jistiny nebo kratší dobou splatnosti jsou z hlediska jejich„ návratnosti“ méně rizikové. Rovněž je třeba přihlížet k celkové částce, tj. k poplatkům, které se dlužník podpisem smlouvy zavazuje uhradit.

26. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě spolehlivých a dostatečných informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak dosavadní dluhové zatížení klienta a přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces posouzení dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

27. Žalobkyně nesplnila svou povinnost doložit, že řádně a s kladným výsledkem byla zkoumána úvěruschopnost žalované, a proto je třeba předložené smlouvy považovat za absolutně neplatné. Z tohoto důvodu měla žalobkyně, resp. předtím její právní předchůdkyně, vůči žalované od počátku právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Žalované byla poskytnuta celkem částka 50 000 Kč (22 000 Kč + 20 000 Kč + 8 000 Kč), přičemž na svůj dluh uhradila celkem 30 427 Kč (7 269 Kč z titulu smlouvy číslo 13 212 Kč z titulu smlouvy číslo 9 946 Kč z titulu smlouvy číslo) a žalované tak zbývá uhradit na jistině celkem 19 573 Kč. Soud poukazuje, že v řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jí poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. nebo ze dne 15. 1. 2013, sp. zn. ). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

28. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s Soud ovšem žalobkyni přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení až od 1. 3. 2021. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. ). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslané oznámení o postoupení pohledávky, jehož součástí byla rovněž výzva k úhradě dlužné částky z titulu (absolutně neplatných) smluv do deseti dnů od doručení tohoto dopisu a které žalobkyně dle podacího lístku odeslala dne 12. 2. 2021. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované tato výzva doručena, má se s ohledem na o. z. za to, že se tak stalo 17. 2. 2021, pročež poslední den lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení nastal dne 27. 2. 2021 a žalovaná se dostala do prodlení následujícího dne. Soud přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení, a to v zákonné výši 8,25 % ročně ke dni vzniku prodlení žalované.

29. Co do zbývající požadované částky 38 276Kč, veškerých smluvních úroků a zbývající částky úroků z prodlení, včetně rozdílu mezi požadovanou výší úroků z prodlení ve výši 8,5 % a přiznanou výší 8,25 % ročně, tak jak jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku, je žaloba nedůvodná a soud ji v uvedeném rozsahu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení, bylo rozhodnuto dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch, a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku (a to včetně příslušenství). S ohledem na to, že v řízení byla zcela zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.