Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 247/2021-27
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Srpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně, co do povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku 1 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 250 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 253,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni částku 1 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 250 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 253,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 250 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytl dne datum úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 250 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum, nebyl však žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum upomínku. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku I. smlouvy, a obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, dále náklady vznikající žalobkyni s hromadným nesplácením úvěrů v ČR, dále náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 6 250 Kč nejpozději splatných dne datum.
2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne datum upřesnila, že dle čl. 3 smlouvy o spotřebitelském úvěru v případě, že zapůjčitel vyhoví žádosti klienta o prodloužení termínu, uzavřou smluvní strany o tomto prodloužení dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru zohledňující nový termín splatnosti a klient bude povinen uhradit jednorázový poplatek. Dle dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru byl původní termín splatnosti datum prodloužen do datum. Za toto prodloužení splatnosti byl klientovi naúčtován poplatek ve výši 1 250 Kč.
4. Žalobkyně podáním ze dne datum k výzvě soudu doložila dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, kterým byl termín splatnosti úvěru prodloužen do datum a upravila své žalobní tvrzení tak, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou ujednání, vztahující se k prodloužení termínu splatnosti uvedená v čl. V. Žalobkyně dále sdělila soudu, že od podání žalobního návrhu žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, a tudíž na žalobě trvá.
5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že postupitel, společnost právnická osoba, IČO, postoupil pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn oznámením ze dne datum ve smyslu ustanovení § 1882 o.z.
6. Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel jako zapůjčitel a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 2390 a násl. o.z., na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve dvou splátkách po 2 500 Kč, přičemž splatnost první splátky byla stanovena na den datum a druhé splátky na den datum. Dle čl. I smlouvy byl stanoven poplatek za zápůjčku ve výši 0 Kč a RPSN činilo 0. Žalobkyně k důkazu doložila výstřižek platby na vrub svého účtu, resp. ve prospěch účtu bankovní účet ve výši 5 000 Kč ze dne datum pod označením„ Pujcka číslo“. Dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském úvěru byly termíny splatnosti jednotlivých splátek zápůjčky stanovených ve smlouvě prodlouženy vždy o 30 dní. Žalovaný se dodatkem ke smlouvě zavázal uhradit žalobkyni poplatek za prodloužení termínu splatnosti zápůjčky ve výši 1 250 Kč. Dle čl. 2 dodatku v případě, že poplatek nebude uhrazen do pěti dnů od uzavření dodatku, dodatek se od samého počátku ruší a hledí se na něj, jako by nebyl uzavřen. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení celkové částky 17 122,27 Kč do tří dnů. Výzva dle věty předchozí byla společně s oznámením o postoupení pohledávky předána k poštovní přepravě dne datum, jak je doloženo podacím lístkem.
7. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
9. Podle § 548 o.z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.
10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve dvou splátkách se splatnostmi dne datum a datum. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl uzavřen dodatek ke shora citované smlouvě, na základě něhož se žalovaný zaváhal uhradit žalobkyni poplatek ve výši 1 250 Kč. Pro případ, že poplatek nebude uhrazen do pěti dnů od uzavření dodatku, dodatek se od samého počátku ruší a hledí se na něj, jako by nebyl uzavřen (čl. 2 dodatku). Na základě žalobních tvrzení vzal soud dále za nesporné, že žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Protože žalovaný včas nezaplatil poplatek ve výši 1 250 Kč, sjednaný v dodatku ke smlouvě, hledí se dle čl. 2 dodatku na tento jako by nebyl uzavřen. Soud proto žalobu co do částky 1 250 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 250 Kč od datum do zaplacení výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
12. Ve zbytku bylo žalobě vyhověno a žalovanému uložena povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s § 1,2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru 80 % (neúspěšná byla z 20 %), když požadovala včetně příslušenství (vyčíslené v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. ke dni vyhlášení rozsudku) celkem 8 208,73 Kč, přiznáno jí bylo 6 566,99 Kč. Právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % tedy svědčí žalobkyni. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 citované vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem tedy 2 089 Kč, z toho žalobkyni náleží poměrná část odpovídající 60 %, tj. 1 253,40 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u něhož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
15. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.