Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 27/2022-30
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Terezou Vaňkátovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 4. 2021 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila a uvedla, že žalovaný dne 15. 2. 2021 cestoval dopravním prostředkem: anonymizováno - anonymizována dvě slova veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 37 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, a dále z vyhlášky Ministerstva dopravy č. 175/2000 Sb., přepravního řádu) a Smluvních přepravních podmínek anonymizováno. Žalovanému tak vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, jejichž oprávněnost a výše vyplývá i z čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno. Splatnost jednotlivých pohledávek nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy bylo u žalovaného uplatněno právo na zaplacení.
2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne 29. 4. 2021, č. j. EPR 104741/2021-5, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a soud jej proto zrušil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřili k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že s tímto postupem oba účastníci řízení souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně), a soud dospěl k závěru, že pokud jde o skutková zjištění, lze ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že žalovaný cestoval dne 15. 2. 2021 název - anonymizována tři slova veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Dlužné jízdné a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní výzvě k plnění.
6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.