Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
38 C 3/2022-16
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 036 Kč s příslušenstvím
takto:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení a z částky 1 518 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
Odůvodnění:
Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 518 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení a z částky 1 518 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 036 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 18. 10. 2018 a 1. 11. 2018 použil vozy MHD, linky č. 60 a 57, které provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaný nezaplatil jízdné ani přirážku k jízdnému, ačkoliv mu žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, žalobkyně se z účasti u ústního jednání omluvila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný dne 18. 10. 2018 v 13:15 hod. užil vozu MHD žalobkyně na lince č. 60 a dne 1. 11. 2018 v 16:46 užil vozu MHD žalobkyně na lince 57, byl kontrolován a neprokázal se ani v jednom případě platným jízdním dokladem. Žalovanému bylo v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně uloženo zaplatit přirážky k jízdnému po 1 500 Kč a jízdné po 1 800 Kč.
4. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění po žalovaném požadovat přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč a jízdné ve výši 36.
5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 600 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů za předžalobní výzvu a podání žaloby ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. (2x 100 Kč) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a lze je přiznat i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není, a to v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem byla přiznána taková náhrada podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.