Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 233/2021-30
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 15 046,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč a dále úrok 18,9 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 8. 2021 do 30. 8. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, úrok 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 711,93 Kč od 1. 3. 2021 do 1. 8. 2021, částku 1 046,49 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč a dále úrok 18,9 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 8. 2021 do 30. 8. 2021, úrok 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, úrok 8,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 711,93 Kč od 1. 3. 2021 do 1. 8. 2021, částku 1 046,49 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 15 046,49 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci rámcovou smlouvu číslo o poskytování platebních služeb. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému zřízen u žalobkyně běžný účet č. bankovní účet. Dne 11. 9. 2019 uzavřeli účastníci dodatek číslo k rámcové smlouvě, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorent s limitem 14 000 Kč. Žalovaný kontokorent čerpal prostřednictvím účtu č. bankovní účet.
2. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
3. Z důvodu porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně ke zesplatnění kontokorentu a vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný tak dluží žalobkyni 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 711,93 Kč a dále pak zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Z rámcové smlouvy soud zjistil, že účastníci 2. 8. 2017 uzavřeli rámcovou smlouvu číslo o poskytování platebních služeb. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému zřízen u žalobkyně běžný účet č. bankovní účet.
7. Z dodatku číslo soud zjistil, že 11. 9. 2019 uzavřeli účastníci dodatek číslo k rámcové smlouvě, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorent s limitem 14 000 Kč. Žalovaný kontokorent čerpal prostřednictvím účtu č. bankovní účet.
8. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným zesplatnila žalobkyně splátky kontokorentu a vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do 11. 8. 2021.
9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu, na základě které zřídila žalobkyně žalovanému bankovní účet. K rámcové smlouvě uzavřeli účastníci dodatek číslo na jehož základě poskytla žalobkyně žalovaném kontokorent s limitem 14 000 Kč. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným zesplatnila žalobkyně kontokorent a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení nejpozději do 11. 8. 2021. Žalovaný nezaplatil ničeho a je v prodlení.
10. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Na základě učiněného skutkového závěru a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný měl u žalobkyně zřízený běžný bankovní účet. Žalobkyně tak měla dostatečný přehled o majetkových poměrech žalovaného a měla tak dostatek informací proto, aby mohla s dostatečnou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Dále se žalobkyni podařilo prokázat, že splnila veškeré své smluvní povinnosti, tedy že poskytla žalovanému úvěr, a naopak žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když nevrátil úvěr řádně a včas. Z důvodu, že je žalovaný v prodlení s plněním svých povinností, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.
18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč rovnající se zaplacenému soudnímu poplatku. Náhradu nákladů za jednotlivé úkony žalobkyně nepožadovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.