Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 373/2021-25
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 35 548 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 10 548 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
35 548 Kč od 2. 11. 2020 do 20. 4. 2021 a od 21. 4. 2021 do zaplacení z částky 10 548 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 583 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku ve výši 366 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 4. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 10 548 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 548 Kč od 2. 11. 2020 do 20. 4. 2021 a od 21. 4. 2021 do zaplacení z částky 10 548 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 583 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku ve výši 366 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 35 548 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 2. 11. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s jejím právním předchůdcem společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a naopak se zavázal splatit tuto jistinu do 1. 11. 2020. Žalovaný nezaplatil ničeho a tato pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena. Poskytovatel úvěru posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr pouze dle informací zjištěných po nahlédnutí do insolvenčního rejstříku a bankovních a nebankovních registrů klientských informací.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru číslo potvrzením o přijetí platby ze dne datum, výpisem z účtu č. bankovní účet ze dne
datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021 a výzvou před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2021 včetně podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který se zavázal splatit spolu s příslušenstvím do 1. 11. 2020. Svůj závazek žalovaný nesplnil a úvěrující postoupil tuto pohledávku žalobci, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do tří dnů od doručení výzvy dopisem ze dne 14. 4. 2021.
4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byl právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta peněžitá částka ve výši 25 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy pouze nahlédnutím do veřejně přístupných registrů a nezjišťoval ani neověřoval jeho příjmy a výdaje. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne datum neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, o kterou se žalovaný obohatil, a proto jej soud zavázal tuto částku žalobkyni vrátit. S povinností vrátit tuto částku se žalovaný dostal do prodlení dne 21. 4. 2021, po uplynutí lhůty k úhradě uvedené v předžalobní výzvě, doručované žalovanému dne 14. 4. 2021 a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 25 000 Kč za dobu od 21. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě vyhověl co do částky 25 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku a ve zbývající části žalobu zamítnul jako nedůvodnou (výrok II.).
10. Z výsledku sporu vyplývá, že žaloba byla podána důvodně co do částky 25 000 Kč. Žalobkyně byla tedy ve sporu úspěšná v rozsahu 70 % a dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem, tj. v rozsahu 40 %. Celkové náklady žalobkyně představovaly náklady za právní zastoupení, tj. odměna advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 14b), tři režijní paušály po 100 Kč, což po navýšení o DPH a připočtení zaplaceného soudního poplatku v částce 1 422 Kč činí celkem 3 956 Kč 40 % těchto nákladů tvoří částku 1 583 Kč.
11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, vznikla žalobkyni povinnost uhradit doplatek soudního poplatku, představující rozdíl mezi předepsaným poplatkem ve výši 1 778 Kč a uhrazeným poplatkem ve výši 1 422 Kč, tj. 366 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.