Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 40/2022-44
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem obec a číslo
o zaplacení 10 256,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 999, 73 Kč s 10% úrokem z prodlení jdoucím od 17.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 257,22 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 210,93 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 8 261,69 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 9 999, 73 Kč s 10% úrokem z prodlení jdoucím od 17.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 257,22 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 210,93 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 8 261,69 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 24.11.2021, zaplacení žalované částky z titulu nezaplacení úvěru, který žalované poskytl jeho právní předchůdce, a to společnost právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o úvěru č. 168968 uzavřené dne 13.3.2020, jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr do tří dnů od uzavření úvěrové smlouvy, která byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaná připojila na tuto smlouvu o úvěru, kterou právní předchůdce žalobce zaslal žalované na jí verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který jí právní předchůdce žalobce přidělil na základě její žádosti o úvěr a zaslal sms zprávou na mobilní telefon, který žalovaná uvedla. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky právního předchůdce žalobce a byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu. Mezi smluvními stranami se takto podepsaná smlouva měla za smlouvu postavenou na roveň smlouvě písemné. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Žalovaná se dostala do prodlení s řádným splácením úvěru a právní předchůdce žalobce byl podle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat po žalované plnění sjednané v čl. II. odst. 2 písm. b) smlouvy. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 14 290 Kč, které se skládají z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku se splatností do 12.4.2020. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do 12.4.2020 nesplatila, uhradila pouze 0,27 Kč, které byly započítány na jistinu a od 13.4.2020 byla žalovaná s plněním v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a rovněž i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne 25.6.2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 30.7.2021. Celková hodnota pohledávky za žalovanou činila ke dni postoupení 20 518,64 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 9 999,73 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, smluvní pokuty ve výši 257,22 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 471,69 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 13.4.2020 do 31.3.2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 999,73 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36% ročně a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 2 500 Kč. Žalobce se rozhodl, že po žalované nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň, že provede revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Žalobce tak po žalované uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 9 999,73 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 261,69 Kč (tj. součet nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 471,69 Kč a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč), smluvní pokutu ve výši 257,22 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 210,93 Kč za období od prvního dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 13.4.2020 do 29.6.2021.
Protože se žalovaná k jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 5D3E1 /168968 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce coby úvěrujícím a žalovanou coby úvěrovanou dne 13.3.2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce splatit v celkové částce 13 091,77 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalované. Finanční prostředky byly žalované poukázány na účet 13.3.2020.
Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
Soud už jen z tvrzení žalobce dospěl k závěru, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovanou nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když právní předchůdce žalobce nijak nezkoumal, nezjišťoval a neprověřil konkrétní příjmy a výdaje žalované. Nesplnil tedy povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitelky splácet spotřebitelský úvěr a úvěr jí poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.
Protože, ale právním předchůdcem žalobce bylo plněno na tuto neplatnou smlouvu finanční částkou ve výši 10 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila toliko 0,27 Kč a právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobce, obohatila se žalovaná na úkor žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když právní předchůdce žalobce plnil, aniž tu byl platný závazek. Žalobce coby právní nástupce poskytovatele má právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce plnil. Žalovaná na poskytnuté plnění zaplatila 0,27 Kč a k vrácení tak zbývá 9 999,73 Kč, které jí soud uložil žalobci zaplatit spolu s požadovanými zákonnými úroky z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. nárok. Výši těchto úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Protože žalobce má tedy právo pouze na to co plnil jeho právní předchůdce na neplatnou smlouvu, byla žaloba ohledně dalších ve smlouvě sjednaných poplatků, smluvní pokuty a kapitalizovaných úroků zamítnuta.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě, vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. V projednávané věci nelze hovořit o převážném úspěchu žádného z účastníků řízení, když žalobce byl úspěšný co do částky 9 999,73 Kč a ve zbytku co do částky 9729,84 Kč (1 120,93 Kč + 8 261,69 Kč + 257,22 Kč) byla žaloba zamítnuta, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.