Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
12 C 28/2022-44
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 34.657,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 17.900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.902,30 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 17.900 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.
II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 16.757,34 Kč s kapitalizovaným úrokem 988,54 Kč, 22% úrokem ročně z částky 20.117,17 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 265,33 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 2.217,17 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 17.900 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.902,30 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 17.900 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 16.757,34 Kč s kapitalizovaným úrokem 988,54 Kč, 22% úrokem ročně z částky 20.117,17 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 265,33 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 2.217,17 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 34.657,34 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovanou dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 41.017 Kč skládající se z půjčené částky 22.000 Kč, odměny za zpracování, administrativní činnost a flexibilní spláceni 8.596 Kč a kapitalizovaného úroku 3.935 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splácet v 60 sedmidenních splátkách po 684 Kč. Žalovaná splácela nepravidelně a dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 21. 11. 2019. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem 4.100 Kč.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě ní předložených důkazů.
3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta hotovost ve výši 22.000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 22.000 Kč, úrok ve výši 3.935 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 8.596 Kč, poplatek za komfortní splácení 6.486 Kč, tedy celkem částku 41.017 Kč v 60 splátkách ve výši 684 Kč Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.
4. Dále byl soudu předložen formulář žádosti o spotřebitelský úvěr a tabulka umoření, v nichž je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta a splácení (čl. 13 a 30 spisu). V údajích o zaměstnání uvedla žalovaná, že je zaměstnána jako prodavačka na dohodu o provedení práce, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem 8.552 Kč, další příjmy 4.400 Kč a další příjmy domácnosti 30.000 Kč bez další bližší specifikace a prokázání, výdaje celkem 3.000 Kč. Soud měl dále k dispozici splátkový kalendář, ze kterého je patrné, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, celkem uhradila 4.100 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek a korespondence soud zjistil, že pohledávka z tohoto případu byla postoupena na žalobce a o tomto byla žalovaná informována.
6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
9. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalované, specifikace a průkaz dalších tvrzených příjmů, nebylo doloženo, jak byly přezkoumány výdaje žalované.
15. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
16. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 22.000 Kč, na kterou splatila 4.100 Kč. Rozdíl tak činí částku 17.900 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 17.900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení.
18. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zde žalobce požadoval částečně úrok z prodlení v kapitalizované podobě 2.167,63 Kč, kdy toto představuje 9% úrok z prodlení ročně z jistiny 20.117,17 Kč od 16. 11. 2018 do 20. 1. 2020. Podle názoru soudu má žalobce nárok na 9% úrok z prodlení ročně z částky 17.900 Kč od datum do datum, který činí 1.902,03 Kč, proto byla zamítnuta částka 265,33 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení.
19. Žalobce se dále domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 988,54 Kč a úroku 22 % ročně z částky 20.117,17 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v kapitalizované i běžící podobě z další jistiny 2.217,17 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které měl být kapitalizovaný úrok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta a zamítnut byl též úrok z prodlení žádaný z částky 2.217,17 Kč, což je částka přesahující důvodnou jistinu.
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byla úspěšnější žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.