Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 375/2021-43
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 34.014,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.627,23 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 7.627,23 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5.978,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5.713,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21.084,48 Kč, smluvní pokutu ve výši 20.408,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13.605,92 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 5.978,69 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 340 Kč na účet vedený u České národní banky a.s., číslo účtu 3703-1529731/0710, variabilní symbol 1107037521.
IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.627,23 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 7.627,23 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5.978,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5.713,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 21.084,48 Kč, smluvní pokutu ve výši 20.408,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13.605,92 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 5.978,69 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice - Okresnímu soudu ve Vyškově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 340 Kč na účet vedený u České národní banky a.s., číslo účtu 3703-1529731/0710, variabilní symbol 1107037521.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhá, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí celkem částku 34.014,80 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem 16.372 Kč v měsíčních splátkách po 2.598 Kč. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 12.327,77 Kč Smlouvou ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalobkyně zaslala žalované poslední upomínku před podáním žaloby dne datum.
2. Podáním ze dne datum (k výzvě soudu) doplnila žalobkyně skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru tak, že při posouzení úvěruschopnosti žadatele vycházel právní předchůdce žalobkyně z informací uvedených žadatelem v žádosti o úvěr, konkrétně v části pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje. Z uvedených informací (porovnáním příjmů a výdajů) dovodil, že žalované měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 13.520 Kč a na základě toho uzavřel, že úvěr ve výši 20.000Kč při splátkách 2.598 Kč měsíčně lze žalované poskytnout. Důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně neoznačila ani nedoložila.
3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.
4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
5. Elektronický platební rozkaz nebyl k návrhu žalobkyně vydán.
6. Soud provedl dokazování listinami: žádostí o úvěr ze dne datum, Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, Standartními informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne datum, rekapitulací úvěrové smlouvy, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, výzvou před podáním žaloby ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalované dne datum.
7. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:
8. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit věřiteli úplatu za poskytnutí úvěru celkem 16.372 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána ve 14 měsíčních splátkách po 2.598 Kč.
9. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
10. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
11. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 9 odst. 3 uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
13. V předmětné věci jedná o spotřebitelský vztah, neboť žalovaná vystupovala při uzavírání smlouvy jako fyzická osoba – nepodnikatel, zatímco žalobkyně resp. její právní předchůdce poskytováním úvěrů vykonává svoji podnikatelskou činnost. Na posuzovaný smluvní vztah je tak nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.
14. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované či nikoliv. Dle žaloby byla úvěruschopnosti žalované posuzována na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, kde jsou uvedeny základní údaje o osobě žadatele a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že při posouzení úvěruschopnosti žadatele vycházel právní předchůdce žalobkyně z informací uvedených žadatelem v žádosti o úvěr, konkrétně v části pravidelné měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje. Důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně neoznačila ani nedoložila.
15. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žadatelka byla rozvedená, bezdětná, středoškolsky vzdělaná. Její příjem tvořila mzda od zaměstnavatele anonymizována tři slova číslo, dále je v žádosti uvedený příjem 8.022 Kč s poznámkou sestra. Jako dluh bydlení je vyplněno vlastní bydlení. Dále je v žádosti uvedena souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů 2.000 Kč. V pravidelných výdajích je uvedena částka 4.000 Kč jako náklady na bydlení, dále částka 2.000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a dále částka 500 Kč jako jiné výdaje. Uvedené informace byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Tyto listiny však soudu předloženy nebyly.
16. Z veřejně dostupné části insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne datum podala žalovaná ke Krajskému soudu v Brně návrh na povolení oddlužení. Z návrhu vyplývá, že žalovaná má celkem 462.507,97 Kč objem nezajištěných závazků a 834.000 Kč objem zajištěných závazků. Dle soupisu závazků uvedených v návrhu se jedná o závazky z nebankovních spotřebitelských úvěrů a z úvěru ze stavebního spoření u právnická osoba
17. Z výpisu katastru nemovitostí k nemovitosti na adrese trvalého bydliště žalované vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy o úvěru bylo na nemovitosti evidováno zástavní právo smluvní dle smlouvy ze dne datum k zajištění peněžitých dluhů do výše 1.740.000 Kč ve prospěch právnická osoba
18. S ohledem na informace zjištěné z návrhu na zahájení insolvenčního řízení a z výpisu z katastru nemovitostí soud uzavřel, že žalobkyně resp. její právní předchůdce, rezignoval na ověření informací uvedených žalovanou v žádosti o úvěr a nijak neověřila jí uváděné údaje, zejména se to týká údajů o dluhovém zatížení žalované. Pokud by žalobkyně řádně ověřila informaci žalované o vlastním bydlení, mohla zjistit také informaci o dalším závazku žalované ze smlouvy o úvěru u právnická osoba Právní předchůdce žalobkyně nevyžadoval výpisy z registru dlužníků NRKI/BRKI ani rejstříku zahájených exekucí, a to přestože v žádosti je uvedena souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů 2.000 Kč Touto informací se žalobkyně evidentně dále nezajímala. Soudu není zřejmé, z jakého důvodu je do příjmů žalobkyně uváděn příjem její sestry. Pokud se jednalo o osobu spolužijící se žadatelkou, pak je nezbytné, aby se tato osoba promítla také do části výdajů na domácnost, což se nestalo. Žalobkyně nijak neověřovala ani výdaj na bydlení 4.000 Kč. Dle údajů v žádosti nebyl žádán a doložen doklad SIPO, ze kterého by bylo tyto náklady možno ověřit nejjednodušeji. Celkové výdaje domácnosti ve výši 2.000 Kč měsíčně, za předpokladu, že společně se žadatelkou žila její sestra, pak soud shledává jako nepodložené a nereálné. Uvedená částka nedosahuje ani do výše životního minima pro uvedený počet osob.
19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že finanční situace žalované v době sjednávání úvěru nebyla žalobkyní zjišťována dostatečně, zejména pak žalobkyně rezignovala na ověření informací poskytnutých žalovanou, tedy řádně si neověřila povinným subjektem tvrzené skutečnosti, a to zejména ve vztahu k výdajové stránce. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posoudit úvěruschopnost, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla.
20. Nebankovní poskytovatel zápůjčky musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.
21. Jelikož žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná dle ustanovení § 588 občanského zákoníku.
22. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 20.000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 12.327,77 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 7.627,23 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.
23. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 7.627,23 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
24. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a za použití (argumentum per analogiam) ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru o spotřebitelském úvěru, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované, přičemž přihlédl zejména ke zjištěným dalším dluhům žalované. Soud stanovil splatnost dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč do zaplacení. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době, žalované bude poskytnuta možnost dobrovolně uhradit dluh, aniž by byla nepřiměřeně zvýhodněna na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaná bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
25. Výrok III. rozsudku je odůvodněn ustanovením položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky bod 1 písmeno b) soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč činí 5 % z této částky, v předmětné věci tedy činí soudní poplatek celkem 1.701 Kč. Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku celkem 1.361 Kč. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán. Doplatek soudního poplatku tak činí 340 Kč, proto soud ve výroku III. uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku.
26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i požadované (kapitalizované) příslušenství, v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 2717/08. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 13.605,92 Kč, smluvní pokuty 20.408,88 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ve výši 21.084,48 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 5.713,44 Kč tj. celkem 60.812,72 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 7.672,23 Kč. V dané věci tedy byla úspěšná žalovaná v rozsahu 74,77 % (čistý úspěch). Žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.