Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
207 C 73/2022-54
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, anonymizováno, země
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení Ph.D., LL.M.
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení 9 145,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 145,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 145,95 Kč jdoucím od 10. 2. 2016 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 145,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 145,95 Kč jdoucím od 10. 2. 2016 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 9 145,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 10. 2. 2016 do zaplacení s poukazem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO a žalovaná uzavřeli dne 19. 1. 2016 (opraveno žalobkyní na 5. 11. 2015) smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatky dle smlouvy do 9. 2. 2016, zaplatila však jen 854,05 Kč. Protože žalovaná dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradila, je povinna zaplatit dlužnou jistinu 9 145,95 Kč, jiné sjednané platby žalobkyně nepožaduje.
2. Žalobkyně je právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, místo plnění ze smlouvy bylo v České republice, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě.
3. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů.
4. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne 30. 1. 2019 mezi společnosti právnická osoba společností právnická osoba, ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou 21. 2. 2019 mezi společností právnická osoba a žalobkyní a ze seznamů postupovaných pohledávek k těmto smlouvám.
5. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru, jehož výše není uvedena samostatně, ale vyplývá z celkové částky ke splacení 12 216 Kč, a s osobními údaji žalované včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, RPSN činí 1258,88% (!). Dále žalobkyně založila do spisu všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, z nichž soud neshledal, že by osoba totožná se žalovanou souhlasila s těmito podmínkami.
6. Výpisem z obchodního rejstříku Kyperské republiky byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalované byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 5. 11. 2015 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoliv písemnou formou, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalované dne 5. 11. 2015 částku 10 000 Kč na č. účtu bankovní účet, dle sdělení právnická osoba šlo v době od 23. 2. 2006 do 4. 9. 2019 o účet žalované.
7. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ve smlouvě sice byla sjednána řada sankčních plateb, přemrštěných úroků a poplatků, ale žádný z těchto nároků žalobkyně neuplatnila, naopak v žalobě výslovně uvedla, že žádá toliko splacení jistiny a zákonného úroku z prodlení, nikoli smluvní pokuty či poplatky, apod. Žalovaná nereagovala ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v neposlední řadě ani na předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobkyně.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni z titulu předmětné smlouvy. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah skončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka zaplacena nebyla.
9. Protože žalovaná úvěr ve sjednané době žalobkyni ani právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila, shledal soud žalobu za důvodnou a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.
10. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.)
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.