Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 49/2022-44
Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 745 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 5 245 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 995 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 495 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 750 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 5 245 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 995 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 495 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 750 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 745 Kč, představující žalovanému poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení z částky 1 995 Kč a od datum do zaplacení z částky 4 750 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že poskytla žalovanému dne datum finanční prostředky ve výši 1 500 Kč, a to na základě smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný nevrátil s dohodnutým úrokem 495 Kč, proto mu vznikla nově další povinnost k zaplacení poplatků za 3 upomínky v celkové výši 3 750 Kč.
3. Žalobkyně ani žalovaný se bez omluvy nedostavili k jednání, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v jejich nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí zápůjčky číslo dne datum, na základě které mu poskytla bankovním převodem na účet číslo finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a žalovaný se je zavázal, společně s poplatkem 495 Kč, splatit do datum (smlouva o poskytnutí zápůjčky). Dne datum byla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě připsána částka 1 500 Kč od žalobkyně (sdělení právnická osoba ze dne datum, výpis transakce – potvrzení platby). Žalobkyně při uzavření smlouvy vystupovala jako nebankovní poskytovatel úvěru (úplný výpis z obchodního rejstříku). Ve smlouvě o poskytnutí zápůjčky se strany dohodly pro případ, že zápůjčka nebude splacena ani po 2 dnech ode dne splatnosti, že žalobkyně odešle žalovanému prostřednictvím poštovní služby upomínku číslo za kterou může požadovat poplatek ve výši 1 000 Kč. Pokud zápůjčka nebude splacena ani po 7 dnech ode dne splatnosti, odešle žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní služby upomínku číslo za kterou může požadovat poplatek ve výši 1 250 Kč. Pokud zápůjčka nebude splacena ani po 14 dnech ode dne splatnosti, odešle žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní služby upomínku číslo za kterou může požadovat poplatek ve výši 1 500 Kč (článek 4.4. smlouvy o poskytnutí zápůjčky). Žalovaný na svém závazku žalobkyni nic neuhradil, proto byl upomenut upomínkou číslo ze dne datum, upomínkou číslo ze dne datum a upomínkou číslo ze dne datum. Naposledy, před podáním žaloby byl upomenut dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum s upozorněním na možnost vymáhání pohledávky v rámci soudního řízení (upomínky číslo předžalobní upomínka). Soud v rámci své úřední činnosti zjistil, že proti žalovanému bylo přede dnem uzavření úvěrové smlouvy vedeno několik řízení ohledně nesplacených finančních závazků. Konkrétně se jednalo o exekuční řízení vedené pod sp. zn. spisová značka ohledně nesplaceného dluhu ze smlouvy o zápůjčce částky 110 000 Kč ze dne datum, která byla žalovanému poskytnuta nebankovním poskytovatelem právnická osoba, IČO (předmětem vymáhání byla částka 391 682 Kč s příslušenstvím). Vedle tohoto dluhu bylo u zdejšího soudu vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka, ve kterém byl žalovaný zavázán k zaplacení dluhu 3 347 Kč s příslušenstvím z revolvingového úvěru poskytnutého právnická osoba s.r.o. ve výši 2 000 Kč dne datum a řízení pod sp. zn. spisová značka, ve kterém byl žalovaný zavázán k zaplacení dluhu 5 683 Kč s příslušenstvím z úvěru poskytnutého právnická osoba anonymizováno ve výši 8 000 Kč dne datum (interní rejstřík ISAS).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím hodnoty cizí věci, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, respektive v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložená poskytovateli úvěru, tedy žalobkyni jako společnosti, jež úvěr poskytla, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr za dané situace měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský splácet. Toto však žalobkyně v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh od počátku nesplácel. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, je zřejmé, že žalobkyně je povinna vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně by si měla veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako např. výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení, atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení netvrdila, a to ani po výzvě soudu, a neprokázala, že by tuto svou povinnost jakkoliv splnila. Žalobkyně zcela zřejmě nijak nereflektovala faktickou možnost žalovaného úvěr splatit, jeho předchozí splatné či nesplatné závazky, pravidelné měsíční příjmy a výdaje, taktéž nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že by žalovaného lustrovala v rejstřících anonymizováno, příjmení, anonymizováno, příjmení či v jiných obdobných rejstřících, jenž mohou napomoci k posouzení bonity osoby žádající o úvěr, což žalobkyně v souladu s její povinností prověřit úvěruschopnost s řádnou odbornou péčí, měla povinnost učinit. Soud tedy v důsledku výše uvedeného uzavřenou smlouvu o úvěru shledal za neplatnou v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
14. Soud v souladu § 118a odst. 2 o.s.ř. právně posoudil nárok uplatněný žalobkyní jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a nás. o.z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na účet žalovaného částku 1 500 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, proto se za den splatnosti považuje ten den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu po té, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Žalobkyně sice vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, avšak ani po výzvě soudu žalobkyně nepředložila žádný doklad o jejím prokazatelném odeslání. Poprvé se tak prokazatelně do sféry žalovaného dostala (mohla dostat) až žaloba, obsahující fakticky výzvu k zaplacení dluhu, která byla pro žalovaného k vyzvednutí uložena až do datum. Žalovaný tedy měl možnost se s obsahem zásilky seznámit, tohoto práva nevyužil, proto dnem datum došlo k jejímu doručení (fikcí uložení) a dnem následujícím tak žalovanému, v důsledku nezaplacení, vznikla nově povinnost zaplacení úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o.z. ve výši 8,05 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ohledně maximální výše úroku z prodlení byl soud vázán návrhem žalobkyně, který nelze překročit)
15. Soud v souladu s § 153 odst. 2. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak vyplývá z výroku I.
16. Ohledně zbývající částky byla žaloba zamítnuta, jak je specifikováno ve výroku II. s ohledem na shora uvedené důvody, tedy neprověření úvěruschopnosti žalovaného, jež způsobilo absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru. Ostatní nároky vyplývající ze smlouvy o úvěru, jež je absolutně neplatná, tedy neplatná od samého počátku, proto nemohly žalobkyni vzniknout.
17. Soud nemohl přihlédnout k doplněnému tvrzení a listinám zaslaným žalobkyní až dne datum v anonymizováno: údaj o čase hod. do datové schránky Okresní soudu ve obec, protože nebylo v organizačních silách soudu, aby se dostaly do spisu před rozhodnutím, k němuž došlo stejného dne v údaj o čase hod.
18. Žalobkyně byla v řízení v převážné výši neúspěšná, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu nepřiznal žádnému z účastníků, když žalovaný byl po celou dobu řízení pasivní a náklady mu tak nemohly vzniknout.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.