Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 110/2022-34
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanou Holubovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 12 978 Kč s přísl./ úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 618 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 618 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 618 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 618 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 978 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 23. 1. 2018 mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože žalovaný byl pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené:
4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný požádal o zapůjčení částky 20 000 Kč s dobou splatnosti 60 týdnů s tím, že bydlí v nájemním bytě, vede domácnost s partnerkou, má 3 děti a pracuje jako zedník s čistým příjmem 24 000Kč měsíčně, přičemž jeho výdaje činí 15 400 Kč (bydlení 5 400 Kč, osobní výdaje 10 000 Kč na telefon, jídlo, léky, dopravu a oblečení).
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1201112726 uzavřené dne 23. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu úrokem ve výši 3 000 Kč (32,15% ročně), poplatkem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištěním ve výši 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 457 Kč RPSN činila 215,01 %, celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 27 360 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a dále možnost právního předchůdce žalobkyně odstoupit od smlouvy. Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru ve výši 1 % z předčasně splacené částky.
6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 14 382 Kč (poslední platba byla uhrazena dne 15. 10. 2019), tato částka byla zčásti započtena na jistinu a zčásti na souhrnný poplatek.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 11. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 15 978 Kč.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 16 296,09 Kč ve lhůtě do 14. 5. 2020 z titulu nesplněných povinností dle smlouvy o spotřebitelském úvěru.
9. Soud převzal výše uvedené prokázané skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci; listiny potvrdily pravdivost tvrzení žalobkyně.
10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku ve výši 32,15 % ročně a dalších poplatků splatit 60 týdenními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil celkem částku 14 382 Kč. S ohledem na uvedené měla žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit ji jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 76,7% jistiny, RPSN 205 %, smluvní pokuta pro případ prodlení, poplatky za předčasné splacení úvěru) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy.
16. Další podstatnou okolností, která vede k závěru o zjevné nespravedlivosti smlouvy, je dále, že žalobkyně se rozhodla žalovanému poskytnout úvěr 15 000 Kč se splátkami 456 Kč měsíčně, aniž by dostatečně prozkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice zjistila měsíční příjem žalovaného, avšak žádným způsobem neověřovala výdaje žalovaného, které dle názoru soudu byly uvedeny v nepřiměřeně nízké výši (včetně bydlení), ani neověřovala finanční situaci a s tím spojenou schopnost splácet daný závazek ve sjednaných splátkách. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému za této situace úvěr, je zcela zjevně, že jej nemohla poskytnout s vírou na vysokou pravděpodobnost splacení dluhu, a proto jejím nárokům nelze v soudním řízení poskytovat ochranu. V důsledku těchto skutečností žalobkyně porušila § 86 odst. 1 věta druhá z.č. 257/2016 Sb.; byť žalovaný námitku neplatnosti nevznesl, vstupuje tato okolnost, jak bylo uvedeno výše do úvah o nespravedlivosti smlouvy. Problematika zjišťování poměrů úvěrované osoby je též probírána u Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/18.
17. Smlouva uzavřená mezi účastníky byla soudem posouzena jako neplatná, nicméně účastníci jsou povinni vrátit si navzájem poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 15 000 Kč a žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 14 382, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení rozdílu těchto částek tj. částky 618 Kč.
18. Přiznání práva na úhradu úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 o.z.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve sporu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.