Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
39 EVC 2/2021-92
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci
žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
Slovenská republika
o zaplacení částky 1 750 euro s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 750 euro s úrokem z prodlení z částky 50 euro ve výši 9,75 % ročně od 6. 1. 2019 do 30. 9. 2020, s úrokem z prodlení z částky 2 000 euro ve výši 9,75 % ročně od 6. 2. 2019 do 30. 9. 2020, s úrokem z prodlení z částky 1 950 euro ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020, s úrokem z prodlení z částky 1 850 euro ve výši 8,25 % ročně od 4. 11. 2020 do 29. 1. 2021, a s úrokem z prodlení z částky 1 750 euro ve výši 8,25 % ročně od 30. 1. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 21 615 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 750 euro s úrokem z prodlení z částky 50 euro ve výši 9,75 % ročně od 6. 1. 2019 do 30. 9. 2020, s úrokem z prodlení z částky 2 000 euro ve výši 9,75 % ročně od 6. 2. 2019 do 30. 9. 2020, s úrokem z prodlení z částky 1 950 euro ve výši 8,25 % ročně od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020, s úrokem z prodlení z částky 1 850 euro ve výši 8,25 % ročně od 4. 11. 2020 do 29. 1. 2021, a s úrokem z prodlení z částky 1 750 euro ve výši 8,25 % ročně od 30. 1. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 21 615 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce podal zdejšímu soudu dne 2. 8. 2021 návrh na vydání evropského platebního rozkazu dle článku 7 odst. 1 Nařízení Rady EU č. 1896/2006 Sb., kterým se domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy, jejímž předmětem bylo zajišťování prodeje zboží žalobce na území Slovenské republiky prostřednictvím žalovaného, když celkový dluh 1 750 euro byl žalovaným uznán co do důvodu a výše. Místní příslušnost zdejšího soudu žalobce odůvodnil volbou soudu, na které se strany dohodly.
2. Pokud soud vydal v této věci evropský platební rozkaz dne 6. 9. 2021, tento byl žalovanému spolu s návrhem na vydání platebního rozkazu doručen do vlastních rukou 21. 9. 2021.
3. V zákonem stanovené lhůtě 30 dnů podal žalovaný proti tomuto platebnímu rozkazu dne 22. 10. 2021 odpor, když odpor byl dán k poštovní přepravě 19. 10. 2021. Soud proto učinil u žalobce dle článku 17 odst. 1 Nařízení Rady EU č. 1896/2006 Sb. dotaz, zda žalobce nebude žádat o nařízení jednání, potažmo o ukončení řízení s tím, že na základě podaného odporu je věc převedena do běžného občanskoprávního řízení. Na toto žalobce sdělil, že trvá na pokračování v tomto sporu v občanskoprávním řízení a zároveň požádal o nařízení jednání ve věci samé.
4. Soud vydal v této právní věci usnesení dle § 114b o.s.ř., kde bylo žalovanému uloženo, aby se tento v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů ve věci vyjádřil, zda nárok uznává či nikoliv a v případě neuznání uplatněného nároku, aby ve vyjádření vylíčil rozhodné skutečnosti, na kterých staví svoji obranu, a případně připojil a označil důkazy, kterých se bude dovolávat. Usnesení dle § 114b o.s.ř. bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 18. 11. 2021. Žalovaný se vyjádřil podáním daným k poštovní přepravě 13. 12. 2021, kde uvedl, že svůj závazek vůči panu příjmení z právnická osoba uznává a nepopírá, ale ne v plném a takovém rozsahu, v jakém byla podána žaloba. Existují skutečnosti, které nebyly ze strany žalobce uvedeny. Mezi stranami sporu byla uzavřena ústní dohoda inicializovaná ze strany pana příjmení v roce 2019. Předmětem této dohody bylo vykonání práce, kterou si příjmení u žalovaného objednal jako kompenzaci závazků žalovaného vůči žalobci. Žalovaný tyto práce vykonával v roce 2019 a 2020 v domnění, že jeho závazek vůči žalobci bude kompenzován. Finanční a rodinná situace žalovaného neumožňovala pravidelné splácení, jak to vyžadovala dohoda. To byl také jeden z důvodů, aby žalovaného pan příjmení oslovil a navrhl spolupráci, která se týkala překladu funkčních webových stránek webová adresa do jazyka maďarského. Pan anonymizováno věděl, že žalovaný má v tomto směru zkušenosti, znalosti a obchodní aktivity s Maďarskem. V mezičase byly od žalovaného vymáhány závazky a příjmení nepovažoval ústně uzavřenou dohodu za existující. Žalovaný na toto žalobce upozornil v e-mailu z 2. 6. 2021 ohledně vykonaných prací, které si příjmení u žalovaného v letech 2019 a 2020 objednal. Právní zástupce žalobce, resp. pana příjmení, celý postup žalovaného ignorovali a podali na soud žalobu. Žalovaný nemá zájem vyhýbat se svým závazkům vůči žalobci, jen požaduje, aby byla přiznána a dodržována dohoda, která byla ze strany žalobce, resp. pana příjmení navrhnutá. Žalobce byl upozorněn, že dle občanského zákoníku je ústní dohoda platná, neboť tato byla přijata bez výhrad. Z toho důvodu žalovaný požádal soud, aby na tyto výše uvedené skutečnosti bral ohled.
5. Následně své vyjádření žalovaný doplnil podáním 5. 1. 2021, kde uvedl, že pan příjmení dva roky před podáním platebního rozkazu uzavřel se žalovaným ústní dohodu na práce týkající se překladu webové stránky zřejmě do maďarštiny, ale příjmení nedodržel slib a slovo o kompenzaci závazku žalovaného vůči žalobci nesplnil a vědomě ani nezaplatil práci žalovaného, která byla po něm požadována. Tímto jednáním žalobce znemožnil vyrovnání závazků žalovaného z důvodu zneužití jeho osoby a zkušenosti v překladových pracích ve svůj finanční prospěch. Žalovaný považuje návrh na vydání platebního rozkazu za zavádějící. Zároveň žalovaný uvedl, že zavádějící je i vyčíslená suma, která se nezakládá na pravdivých informacích.
6. Soud v této právní věci písemné vyjádření zaslal žalobci, který se vyjádřil písemným podáním ze 4. 1. 2022, kde uvedl, že žalobce se návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 750 euro z titulu prodlení žalovaného s úhradou nezaplacené části dluhu dle smlouvy o spolupráci z 16. 7. 2013. Dne 7. 9. 2017 žalobce a žalovaný uzavřeli dohodu o splátkovém kalendáři, žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal a uhradil částečně 1 050 euro. Žalovaný následně přestal plnit splátkový kalendář a nehradil ani na smluvených splátkách ani na předžalobní výzvu ničeho. Žalovaný dluží z titulu úhrady kupní ceny 1 750 Kč s příslušenstvím za zakoupené zboží, kdy pokud žalovaný ve svém vyjádření 13. 12. 2021 uvádí, že existuje ústní dohoda, na základě které se měl žalovaný zavázat ke zhotovení překladů internetového obchodu žalobce do maďarského jazyka a žalobce měl žalovanému hradit sjednanou odměnu, resp. tuto započíst na dluh žalovaného. Případná pohledávka žalovaného z údajně poskytnutých překladatelských služeb není předmětem tohoto řízení. Žalobce popírá tvrzení žalovaného o existenci ústní dohody o poskytnutí takovýchto služeb, žalovaným tvrzený nárok je neopodstatněný, žalovanému nesvědčí žádný právní titul k úhradě pohledávky. Z toho důvodu žalobce na své žalobě trval.
7. Soud v této věci nařídil jednání na den 20. 4. 2022, kde účastníci setrvali na svých původních procesních stanoviscích. Pokud se soud pokusil o smírné vyřízení věci, toto zůstalo neúspěšné.
8. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výzvou k plnění – předžalobní upomínkou z 11. 4. 2017, dodejkou žalovanému č. l. 12, výzvou k plnění z 24. 3. 2021 s dodejkou č. l. 14, dohodou o uznání dluhu z 12. 9. 2017, smlouvou o spolupráci z 16. 7. 2013, e-mailovými zprávami ze dne 30. ledna 2019, tabulkou či souborem na č. l. 40, e-mailovou zprávou z 24. března 2019 na č. l. 41 a 42, e-mailovou zprávou z 24. 6. 2019 na č. l. 43-44, e-mailovou zprávou ze dne 1. 6. 2019, 11. 6. 2019, 17. 6., 24. 6. 2019, 5. 8., 25. 8. 2019, 16. 9., 29. 9. 2019, 2. 10. 2019 na č. l. 53-54, e-mailovou zprávou z 9. 10. 2019, 12. 10. 2019, 17. 10. 2019, 23. 10. 2019, 23. 10. 2019, 29. 10. 2019, 30. 10. 2019, 4. 11. 2019, 17. 3. 2020 na č. l. 64-65, 15. 4. 2020, 30. 6. 2020, 1. 7. 2020, 8. 7. 2020 na č. l. 70-72, e-mailovou zprávou z 29. 10. a 30. 10. 2020, e-mailovými zprávami z 30. 10. 2020, č. l. 75 a 2. 11. 2020, e-mailovou zprávou z 3. 11. 2020 na č. l. 76, e-mailovou zprávou z 5. 5., 27. 5., 2. 6. 2021, e-mailovou zprávou z 19. 10. 2021, 20. 10. 2021 na č. l. 79-81.
9. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:
10. Ze smlouvy o spolupráci uzavřené dle § 269 obchodného zákoníku vzal soud za prokázáno, že tuto uzavřel žalovaný jako klient a žalobce jako poskytovatel, když předmětem této smlouvy byla odplatná? spolupráce a vzájemná součinnost účastníků smlouvy při uskutečňování podnikatelských aktivit. Žalovaný měl dle smlouvy provádět maloobchodní prodej různého zboží prostřednictvím e-shopu, když žalobce se zavázal, že bude pro žalovaného za podmínek dle smlouvy realizovat a zastřešovat e-shop a webový marketing, na kterém bude žalovaný provádět maloobchodní prodej. Odměna za tuto činnost byla sjednána v článku III. smlouvy, když odměna náležela oběma stranám. Z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři vzal soud za prokázáno, že tato dohoda navazuje a přímo odkazuje na smlouvu o spolupráci ze dne 16. 7. 2013, když bylo konstatováno, že předmětem smlouvy byla spolupráce a vzájemná činnost smluvních stran při uskutečňování prodeje zboží. Žalobce jako věřitel se zavázal za podmínek smlouvy pro žalovaného jako dlužníka realizovat a zastřešovat webový marketing, když spolupráce mezi smluvními stranami spočívala mj. v zásobování e-shopu věřitelem za dohodnuté ceny. Žalovaný od žalobce odebral zboží, za které dle smluvních podmínek nezaplatil, vznikla proto z titulu neuhrazení kupní ceny zboží za žalovaným pohledávka 2 800 euro, která jím nebyla uhrazena. Žalovaný byl k úhradě této částky předžalobní upomínkou 11. 4. 2017 vyzván k úhradě, když touto dohodou žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 2 800 euro uznává co do důvodu a výše, když měl takto uznaný dluh hradit v pravidelných měsíčních splátkách 50 euro se splatností k 5. dni od 5. 10. 2017 na účet žalobce. Strany byly v článku V. dohodnuty, že dohoda a všechny vztahy z této dohody vyplývající se budou řídit právním řádem ČR a veškeré spory se budou řešit u Městského soudu v Brně Dohoda o uznání dluhu a splátkách byla uzavřena 12. 9. 2017, resp. 7. 9. 2017, když žalovaný pod tuto dohodu připojil svůj úředně ověřený podpis. Žalovanému byl dne 11. 4. 2017 doručen přípis nadepsaný jako Výzva k plnění dluhu – předžalobní upomínka, kde byla konstatována dohoda o uznání dluhu s dluhem 2 800 euro. Žalovaný byl upozorněn na to, že i přes uznání dluhu a splátky nebyly hrazeny splátky za březen, proto podle článku II. odst. 2 dohody o uznání dluhu a splátkách došlo ke ztrátě výhody splátek. Z toho důvodu byl žalovaný vyzván k úhradě celého nesplaceného dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy. Z doporučeně podané obsílky č. l. 12 vyplynulo, že pokud tato výzva byla žalovanému zasílána na adresu adresa, obsílka se vrátila zpět advokátní kanceláři zastupující žalobce z důvodu toho, že adresát je neznámý. Následně dne 24. 3. 2021 zaslal právní zástupce žalobce žalovanému výzvu k úhradě dluhu ve výši 2 169,96 euro, když dle dohody o uznání dluhu zbývá uhradit částka 1 750 euro, a pokud celková vyčíslená pohledávka činí 2 169,96 euro, v této částce je započten i zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný k datu vyhotovení výzvy. Tato předžalobní výzva byla žalovanému doručena 14. 4. 2021.
11. Pouze pro úplnost soud uvádí, že co se týče smlouvy o spolupráci z 16. 7. 2013, v článku VI. odst. 4 bylo dohodnuto, že smluvní vztahy mezi účastníky se budou řídit právním řádem ČR. Z doložené e-mailové korespondence mezi žalobcem, resp. Mgr. jméno jméno příjmení a žalovaným na č. l. 39 až 80 spisu, vyplývá, že tato komunikace se týká obchodních vztahů mezi účastníky, když je zřejmé, že žalovaný pro žalobce prováděl určitou činnost týkající se překladu, marketingu apod. V e-mailech byly v příloze zasílány blíže neidentifikované přílohy, kdy soud zřejmě z dalšího obsahu e-mailové komunikace usuzuje na to, že se jednalo o přílohy týkající se spolupráce mezi účastníky. Z e-mailové komunikace datované konkrétně 5. 5. 2021, 27. 5. 2021, 2. 6. 2021 vyplývá, že se jedná o komunikaci žalovaného s právním zástupcem žalobce, kdy se zřejmě jedná o reakci žalovaného na předžalobní výzvu. Žalovaný v e-mailu z 2. 6. 2021 uvedl, že pokud byla na něj podána žaloba, žalovaný se rozhodl fakturovat blíže nespecifikované služby a požadovat jejich úhradu, neboť se jedná o služby a práce, které si u něj objednal příjmení v letech 2019 a 2020. Žalovaný opět opakoval, že na základě ústní dohody o pracích z roku 2019 a 2020 bude jeho dluh vůči žalobci ponížen za jím vykonanou odvedenou práci. V podstatě se jedná o totožné tvrzení a stanovisko žalovaného již zohledněné v rámci tohoto řízení v písemném vyjádření. Žalovaný vyzval žalobce, resp. pana příjmení k úhradě faktury číslo se splatností 14. 6. 2021 na částku 2 284 euro. Na to bylo ze strany pana příjmení reagováno 20. 10. 2021, kdy jméno jméno příjmení uvedl, že tuto fakturu považuje za neopodstatněnou, neboť žalovanému na úhradu faktury nesvědčí žádný právní nárok s tím, že žalobce ničeho žalovanému nedluží.
12. Na to reagoval žalovaný e-mailem 20. 10. 2021, kde uvedl, že stanovisko zaslané e-mailem k úhradě faktury nepřijímá a nadále trvá na úhradě splatné faktury. Žalovaný rovněž zmínil ústní dohodu uzavřenou a jím tvrzenou ohledně provádění prací.
13. Žalovaný v rámci svého procesního stanoviska nikterak blíže nerozporoval svůj dluh vůči žalobci, nicméně zmiňoval právě výše uváděnou ústní dohodu o provedení prací, kdy žádal o uznání této skutečnosti.
14. Co se týče právní kvalifikace této věci, žalovaný na základě smlouvy o spolupráci uzavřené dne 16. 7. 2013 odebíral od žalobce zboží, které bylo následně prodáváno prostřednictvím e-shopu, když žalovaný zboží odebral a nezaplatil, vznikl tak z titulu nezaplacení ceny za zboží dluh 2 800 euro. S ohledem na to, že tento dluh existoval, jak vyplynulo z předžalobní výzvy, i v dubnu 2017, soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 OZ posoudil tuto věc dle platné právní úpravy v době vzniku, resp. uznání závazku žalovaného, tedy podle § 261 a násl. Obch. zák. neboť k uzavření smlouvy o spolupráci došlo již v roce 2013, a podle § 3028 odst. 3 právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, práva a povinnosti z těchto úkonů vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy, tedy předpisy platnými a účinnými v době vzniku a uzavření smlouvy. Žalovaný odebíral od žalobce na základě dohody, resp. smlouvy o spolupráci zboží, kdy došlo takto k uzavření kupní smlouvy dle § 409 odst. 1 Obch. zák. Žalovaný měl povinnost za odebrané zboží platit dohodnutou cenu, a to v souladu s ustanovením § 447 Obch. zák., s přihlédnutím k § 443 odst. 1 Obch. zák. Žalovaný svůj závazek z titulu odebírání zboží, tedy z titulu kupní smlouvy uznal dle § 407 Obch. zák., kdy jeho dluh trval i v roce 2017, kdy došlo k uzavření dohody o uznání dluhu. Žalovaný se zavázal takto vzniklý dluh z titulu neuhrazení kupní ceny za zboží splácet ve splátkách 50 euro měsíčně, když následně splácet přestal, a k úhradě zbylo zaplatit 1 750 euro.
15. Podle ustanovení § 323 odst. 1 Obch. zák. uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání již promlčena.
16. Podle ustanovení § 324 odst. 1 Obch. zák. závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.
17. Žalovaný svůj dluh uznal, následně částečně hradil dohodnuté splátky, přičemž sám žalovaný nikterak svůj dluh ve výši 1 750 euro nerozporoval, argumentoval pouze ústní dohodou, dle které měl provádět pro žalobce určitou překladatelskou, popř. obdobnou činnost, v důsledku čehož mělo dojít k umoření, resp. ponížení dluhu. Z e-mailové komunikace vyplývá, že žalovaný sice tuto činnost vyvíjel, nicméně však nebylo zřejmé a jasné, i s ohledem na procesní stanovisko žalovaného, zda a v jaké částce a zda vůbec měl žalobce za tyto provedené práce žalovanému hradit odměnu, ohledně její výše žalovaný neuvedl žádné důkazy.
18. Soud má tedy za to s ohledem na právní kvalifikaci této věci, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o spolupráci, na základě které žalovaný odebíral od žalobce zboží, vznikla mu povinnost hradit kupní cenu, když tuto kupní cenu za odebrané zboží následně nabízené prostřednictvím e-shopu nehradil. Proto došlo k uzavření dohody o uznání závazku, kterou žalovaný svůj dluh uznal a částečně hradil, přičemž posléze splácet přestal. Soud tedy hodnotí žalobu jako zcela důvodnou, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno.
19. Co se týče případných nároků žalovaného vůči žalobci, zde soud uvádí, že žalovaný právě nijak relevantně nedoložil, resp. neprokázal svůj případný nárok formou vzájemného návrhu. Žalovaný bude muset vůči žalobci podat samostatnou žalobu, kterou se bude případně domáhat zaplacení částek za překladatelskou činnost.
20. Žalovaný je v prodlení s úhradou splátky 50 euro od 6. 1. 2019, a protože se následně dostal do prodlení, dluh v zůstatkové výši je splatný celý. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobě vyhověl, i co se týče příslušenství z jednotlivých částek tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
21. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči neúspěšné straně sporu, tedy žalovanému, náklady řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 2 255 Kč, dále pak odměny za právní pomoc za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby – návrh na vydání evropského platebního rozkazu, stanovisko žalobce k vyjádření žalovaného a v neposlední řadě účast na jednání soudu dne 20. 4. 2020) při sazbě 2 900 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Protože právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce DPH, soud odměnu za právní zastoupení ve výši 14 500 Kč a hotové výdaje 1 500 Kč navýšil o 21 % DPH ve výši 3 360 Kč. V součtu tak činí náhrada nákladů řízení celkovou částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.
22. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
23. Pouze pro úplnost soud považuje za nutné opětně uvést, že jestliže má žalovaný za to, že má vůči žalobci dosud neuhrazené nároky plynoucí z jím zmiňované ústní smlouvy, může se těchto svých nároků domáhat podáním samostatné žaloby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.