Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 238/2021-63

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

státní příslušnost Rumunsko

bytem adresa, Rumunsko

o zaplacení částky 28.171,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.350 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 7.350 Kč od datum do zaplacení, to vše do 12 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 20.821,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 936,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši

1.320,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8.580,10 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 1.230,10 Kč od datum do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 8.580,10 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 697,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.063,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.403,33 Kč od datum do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 7.403,33 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.350 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,5% ročně z částky 7.350 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 12 měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 20.821,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 936,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.320,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8.580,10 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 1.230,10 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 8.580,10 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 697,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.063,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.403,33 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 29 % ročně z částky 7.403,33 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobu ze dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, domáhá po žalované zaplacení částky 28.171,38 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 14.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s částkou 12.283 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 4.127 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na

datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Na svůj dluh zaplatila žalovaná celkem 13.522 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 10.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s částkou 8.917 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4.180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 2.947 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne datum. Na svůj dluh zaplatila žalovaná celkem 3.128 Kč. Úvěruschopnost žalované byla v obou případech zápůjček posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované vždy před uzavřením konkrétní smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Pohledávky za žalovanou ze smluv o zápůjčkách číslo číslo byly společností právnická osoba postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno písemně. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se ve věci samé k výzvě soudu ze dne datum nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Za splnění podmínek ustanovení zákona číslo , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud se v rámci zkoumání podmínek řízení dle ustanovení zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k projednání a rozhodnutí tohoto sporu a postupoval podle článku 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení, který stanoví, že pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, může být osoba žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; v případě poskytování služeb se pak jedná o místo, kde služby byly nebo měly být poskytnuty.

5. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti bylo podstatné nejdříve posoudit, zda jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 (dále jen nařízení) neboť v takovém případě je pro posouzení mezinárodní příslušnosti rozhodné bydliště spotřebitele (viz. rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 19. srpna 2019). Ustanovení článku 17 bod 1 písmeno a) nařízení na věc nedopadá, neboť předmětem sporu není koupě movitých věcí na splátky. Na věc nedopadá ani písmeno b) téhož ustanovení. Úvěr sice předmětem sporu je, nikoli však úvěr poskytnutý na koupi movitých věcí, když v daném případě byl poskytnut jako úvěr bezúčelový. Neuplatní se ani písmeno c) uvedeného nařízení, neboť nebylo zjištěné, že by v době uzavření smlouvy právnická osoba, identifikační číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, provozovala svou činnost v Rumunsku, nebo svou činnost (poskytování úvěru) na Rumunsko zaměřovala. Nic takového tvrzeno nebylo. Vzhledem k tomuto, nelze mezinárodní příslušnost posuzovat podle článku 17 a 18 nařízení, ale podle článku 7 bod 1 písmeno a), b) druhá odrážka. Protože služby (úvěr) byl poskytnut v České republice, jsou soudy tohoto státu příslušné o věci rozhodnout.

6. Soud provedl dokazování listinami: zákaznickou kartou ze dne datum, zákaznickou kartou ze dne datum, smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, smluvními podmínkami, smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, tabulkou umoření ke smlouvě číslo tabulkou umoření ke smlouvě číslo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek strana 49 a 75 z 103, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne datum, nájemní smlouvou ze dne datum, výplatní páskou za září a říjen 2018, dokladem o rodném čísle ze dne datum, kopiemi průkazu totožnosti, pasu a evropského průkazu zdravotního pojištění žalované.

7. Soud důkazy hodnotil podle , tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

9. Žalovaná dne datum požádala společnost právnická osoba o zápůjčku ve výši

20.000 Kč. Do zákaznické karty uvedla své osobní údaje, sdělila, že je rozvedená, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí se spolubydlícím, a je zaměstnána na plný pracovní úvazek s měsíčním příjmem 13.673 Kč. V údaji o výdajích žadatele je uvedena částka

4.500 Kč jako„ odhadované“ měsíční výdaje. Žadatelka dále uvedla, že má bankovní účet a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovanou předloženy dokumenty: pracovní smlouva na dobu určitou do datum a dvě výplatní pásky za září a říjen 2018. Dne datum uzavřela žalovaná s právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 12.283 Kč a splatit celkovou částku 26.283 Kč formou 60 splátek ve výši 439 Kč týdně. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby ve výši 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo vyhotovené dne datum vyplývá, že žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku 13.522 Kč.

10. Žalovaná dne datum požádala společnost právnická osoba o zápůjčku ve výši

9.000 Kč. Do zákaznické karty uvedla své osobní údaje, sdělila, že je svobodná, má učňovské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí se spolubydlícím, a je zaměstnána na plný pracovní úvazek s měsíčním příjmem 13.115 Kč. V údaji o výdajích žadatele je uvedena částka

3.000 Kč jako„ odhadované“ měsíční výdaje a interní splátka 1.750 Kč. Žadatelka dále uvedla, že má bankovní účet, kreditní kartu a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovanou předloženy dokumenty: pracovní smlouva na dobu určitou do

datum a dvě výplatní pásky za únor a březen 2019. Dne datum uzavřela žalovaná s právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na základě které jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 8.917 Kč a splatit celkovou částku 18.917 Kč formou 60 splátek ve výši 316 Kč týdně. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby ve výši 29 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo vyhotovené dne datum vyplývá, že žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku 3.128 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek strany 49 číslo řádku číslo a strany 75 číslo řádku číslo soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky za žalovanou ze smlouvy číslo číslo žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum.

12. Smluvní vztahy založené smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

13. Dle ustanovení zákona číslo , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Dle zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

19. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

20. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

datum a dne datum smlouvy o zápůjčce, v obou případech se jednalo o spotřebitelské smlouvy. V obou případech se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované,

a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

22. Soud ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce číslo posoudil úvěruschopnost žalované ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnuté zápůjčky a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalované, v kartě zákazníka je uvedeno„ odhadované“ výdaje. Soud zcela postrádá doložení výdajů na bydlení, když údaj o nájemném v předložené nájemní smlouvě uveden není, stejně tak chybí doklad SIPO. Naopak z předložené nájemní smlouvy nevyplývá údaj uvedený žalovanou o tom, že bydlí se spolubydlícím. Za zcela zásadní považuje soud skutečnost, že již v době žádosti o spotřebitelský úvěr bylo poskytovateli známo, že pracovní poměr žadatelky je sjednán na dobu určitou a skončí ještě před řádným uhrazením žádané zápůjčky. Žadatelka tedy neměla zajištěný pravidelný příjem po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru. Před poskytnutím úvěru nebylo nijak ověřeno dluhové zatížení žadatelky např. lustrací v registru SOLUS, NKRI/BKRI. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil pouze se zcela formálním odhadem nákladů žadatelky. Samotná skutečnost, že má žalovaná stabilní příjem, není postačující pro prokázání její úvěruschopnosti, pokud tento příjem není zajištěn po dobu trvání smlouvy a žadatel je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen, přičemž toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje. Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žalované informace k její majetkové situaci (k jejím výdajům). Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele – zejména náklady na bydlení a osobní spotřebu. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalované lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo.

23. V případě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne ze dne datum číslo dospěl soud při posuzování úvěruschopnost žalované ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, ke zcela shodným závěrům jako v případě smlouvy o zápůjčce číslo Ani v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalované a pravidelný příjem žalované nebyl zajištěn po dobu trvání smlouvy. Soud ani v tomto případě nemůže poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo.

24. Na základě neplatných smluv o zápůjčkách číslo ze dne datum a číslo ze dne datum bylo žalované poskytnuto plnění celkem 24.000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 16.522 Kč. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 7.350 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 7.350 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

25. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalované. Vzhledem k nečinnosti žalované v řízení soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době 12 měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalované poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň ji nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 28.171,38 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 7.350 Kč. V předmětné věci tedy byla úspěšná žalovaná v rozsahu 47,82 %. Žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.