Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 93/2022-11
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 7 077,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 7 077,24 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 7 077,24 Kč s příslušenstvím se v celém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne 7. 2. 2022 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 7 077,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) dne 7. 1. 2021 uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr s úvěrovým rámcem 80 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázal čerpaný úvěr splácet, včetně dohodnutého úroku a poplatku za čerpání, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté minimální výši. Žalovaná čerpala v konečné výši celkem 7 077,24 Kč. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 došlo k převedení pohledávky na žalobce.
2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
4. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. Z žádných důkazů předložených žalobcem nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) a žalovanou dne 7. 1. 2021 došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobce svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázal, mohl mít případně pouze nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalované skutečně právní předchůdce žalobce finanční prostředky poskytl. Toto však rovněž z žádných relevantních důkazů nevyplývá.
6. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu nic jiného než žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalobce se ústního jednání neúčastnil a dobrovolně se tak vzdal možnosti poučení ze strany soudu o nutnosti dotvrdit a prokazovat skutečnosti, ale ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.
7. Ve věci měl úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.