Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 30/2022-34
Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 9 900 Kč s úrokem ve výši 19% p.a. z částky 9 900 Kč za dobu od 18. 4. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 9 900 Kč za dobu od 18. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 9 900 Kč s úrokem ve výši 19% p.a. z částky 9 900 Kč za dobu od 18. 4. 2015 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 9 900 Kč za dobu od 18. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2019 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky specifikované v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovanému dne 17. 4. 2015 poskytl úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s poplatkem 1 900 Kč a s úrokem ve výši 19 % p.a. splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve lhůtě do 8 měsíců. Nezaplatil však ničeho a žalobce proto žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky nejdéle do 17. 7. 2015. K tomuto datu činila jistina pohledávky částku 9 900 Kč s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 19 % p.a. z této částky za dobu od 18. 4. 2015 do zaplacení. Žalovaný však tuto částku neuhradil, ač jej k tomu žalobce upomínal naposledy předžalobní upomínkou ze dne 13. 12. 2018. K ústnímu jednání dne 23. 6. 2021 se žalobce po předchozí řádné omluvě nedostavil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez předchozí řádné omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno na adresu evidovanou v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu již dne 12. 5. 2022.
3. V době od 22. 7. 2019 do 2. 10. 2021 bylo řízení přerušeno podle ustanovení § 140a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších právních předpisů.
4. Protože se žádný z účastníků k jednání dne 23. 6. 2022 nedostavil, ani nepožádal o odročení, soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
5. Soud ve věci vycházel zejména z následujících důkazů, z nichž zjistil:
- z výpisu žalobce z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobce.
- z úvěrové smlouvy číslo (CEPR), že žalobce uzavřel s žalovaným dne 16. 4. 2015 smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet společně s jednorázovým poplatkem 1 900 Kč, dalším poplatkem 150 Kč měsíčně a s úrokem ve výši 19 % p.a. měsíčními splátkami á 1 000 Kč Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky Úvěru anonymizováno a Sazebník poplatků pro Úvěr anonymizováno.
- z Všeobecných obchodních podmínek (CEPR), že bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalovanému úvěr převodem na jeho účet (čl. 3).
- ze Sazebníku poplatků pro Úvěr anonymizováno (CEPR) vyplývaly údaje o výši poplatků a o úrokové sazbě.
Ze smlouvy ani jejích příloh se však nepodávalo, zda vůbec žalobce žalovanému úvěr poskytl.
6. Ani ostatní žalobcem předložené listiny (kopie občanského průkazu, oznámení o poskytnutí úvěru, oznámení o odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru, splátkového kalendáře a předžalobní upomínky) neskýtaly důkaz pro tvrzení žalobce, že žalovanému úvěr skutečně poskytl. Tato skutečnost nemohla být prokázána ani oznámením o poskytnutí úvěru z 20. 4. 2015, protože toto obsahovalo pouze skutková tvrzení žalobce, bez významnější důkazní hodnoty. Protože skutková tvrzení žalobce ani žádná z těchto listin neobsahovala údaj o čísle účtu žalovaného, na který měl být úvěr vyplacen, nemohla být tato skutečnost prokázána ani dotazem příslušnému peněžnímu ústavu při postupu podle § 120 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu a soud proto dle věty druhé tohoto ustanovení vycházel při zjišťování skutkového stavu (pouze) z těch důkazů, které žalobce ke své žalobě připojil.
7. Závěr o skutkovém stavu, který soud takto provedeným dokazováním učinil, je následující: Bylo sice prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 16. 4. 2015 úvěrovou smlouvu, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, nebylo však prokázáno, že by žalobce žalovanému tento úvěr skutečně poskytl.
8. Protože se žalobce (ani jeho zástupce) k jednání dne 23. 6. 2022 nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle ust. § 118a občanského soudního řádu a vyzvat jej k označení důkazů k prokázání tohoto jeho (dost podstatného) rozhodného tvrzení, a to tak nemohlo být prokázáno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28Odo 3665/2009 ze dne 24. 3. 2010, z nějž se podává: "Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání., nebo usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2848/10 ze dne 27. 10. 2010, v němž se k tomuto závěru Ústavní soud výslovně přihlásil).
9. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uloženém jim zákonem nebo soudem,
10. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
11. Podle § 120 odst. 2 o.s.ř. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. V daném případě žalobce neprokázal své skutkové tvrzení o tom, že by žalovanému úvěr skutečně poskytl. K ústnímu jednání dne 23. 6. 2022 se nedostavil a připravil se tak o možnost být k označení důkazů k prokázání tohoto svého rozhodného tvrzení vyzván soudem podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Protože nebylo prokázáno, že žalobce žalovanému úvěr skutečně poskytl, nemohla být žaloba úspěšná a soudu tak nezbylo, než ji zcela zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. Při rozhodování o nákladech řízení soud přihlédl k plnému procesnímu úspěchu žalovaného při tomto řízení a ke skutečnosti, že z obsahu spisu se nepodává, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké účtovatelné náklady vznikly. Soud proto o otázce nákladů řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).