Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 153/2021-71

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní příslušnost země

neznámého pobytu

zastoupen opatrovníkem titul jméno příjmení, advokátem

se sídlem adresa

o zaplacení částky 26.409,06 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se, co do částky 20.083,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.826,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.880,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11.462,61 Kč od datum do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 11.462,61 Kč od

datum do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.200 Kč a zákonný úrok z prodlení

10 % ročně z částky 1.200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.

III. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 5.125,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 564,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.417,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3.540,31 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení z částky 2.340,31 Kč od datum do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 3.540,31 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši

321 Kč, z účtu Okresního soudu ve Vyškově.

V. Soud přiznává opatrovníkovi žalovaného titul jméno příjmení, advokátovi odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 4.960 Kč.

VI. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 4.960 Kč na účet Okresního soudu ve Vyškově, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se, co do částky 20.083,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.826,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.880,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11.462,61 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 11.462,61 Kč od [datum] do zaplacení, částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.200 Kč a zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z částky 1.200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku.</b> III. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 5.125,26 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 564,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.417,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3.540,31 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení z částky 2.340,31 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 3.540,31 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 321 Kč, z účtu Okresního soudu ve Vyškově.</b> <b>V. Soud přiznává opatrovníkovi žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokátovi odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 4.960 Kč.</b> <b>VI. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> <b>VII. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradu nákladů řízení částku 4.960 Kč na účet Okresního soudu ve Vyškově, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne datum, domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 26.409,06 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, identifikační číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 7.000 Kč, tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 7.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5.330 Kč ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaný měl uhradit všechny splátky nejpozději do datum. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy zaplatil celkem 5.800 Kč.

2. Dále žalobkyně uvedla, že dne datum došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, identifikační číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 14.000 Kč, tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 12.283 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaný měl uhradit všechny splátky nejpozději do datum. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy zaplatil celkem 4.200 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagoval.

3. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení týkající se splnění povinnosti prověřit před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to podáním ze dne

datum. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Dále uvedla, že ona ani její právní předchůdce nemají k dispozici kopie dokladů žalovaného.

4. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti bylo podstatné nejdříve posoudit, zda jde o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 (dále jen nařízení) neboť v takovém případě je pro posouzení mezinárodní příslušnosti rozhodné bydliště spotřebitele (viz. rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 19. srpna 2019). Ustanovení článku 17 bod 1 písmeno a) nařízení na věc nedopadá, neboť předmětem sporu není koupě movitých věcí na splátky. Na věc nedopadá ani písmeno b) téhož ustanovení. Úvěr sice předmětem sporu je, nikoli však úvěr poskytnutý na koupi movitých věcí, když v daném případě byl poskytnut jako úvěr bezúčelový. Neuplatní se ani písmeno c) uvedeného nařízení, neboť nebylo zjištěné, že by v době uzavření smlouvy právnická osoba, anonymizováno číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, provozovala svou činnost v Rumunsku, nebo svou činnost (poskytování úvěru) na Rumunsko zaměřovala. Nic takového tvrzeno nebylo. Vzhledem k tomuto, nelze mezinárodní příslušnost posuzovat podle článku 17 a 18 nařízení, ale podle článku 7 bod 1 písmeno a), b) druhá odrážka. Protože služby (úvěr) byl poskytnut v České republice, jsou soudy tohoto státu příslušné o věci rozhodnout.

5. Žalovanému byl jako osobě neznámého pobytu ustanoven usnesením č. j. -53 ze dne 8. 10. 2021 opatrovník z řad advokátů.

6. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci vyjádřil prostřednictvím opatrovníka podáním ze dne

13. 11. 2021, ve kterém namítl nepříslušnost Okresního soudu ve Vyškově k projednání věci, dále nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele před poskytnutím úvěru.

7. O námitce nepříslušnosti bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu  – 60 ze dne 16. 11. 2021, tak že námitka byla zamítnuta.

8. Podáním ze dne datum žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala žalobu zpět pro nároky ze smlouvy číslo neboť se jí (k výzvě soudu) nepodařilo dohledat listinný důkaz – smlouvu číslo. Žalobkyně navrhla zastavit řízení v rozsahu jistiny dluhu 11.462,61 Kč a dlužné části poplatku 8.621,19 Kč, dále pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.826,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.880,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11.462,61 Kč od datum do zaplacení a úrok 29 % ročně z částky 11.462,61 Kč od

datum do zaplacení. Žalobkyně navrhla pokračovat v řízení pro nároky ze smlouvy číslo.

9. Dle žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

10. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I.

11. Za splnění podmínek ustanovení , , soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

12. Soud provedl dokazování listinami:

zákaznickou kartou ze dne datum, smlouvou o zápůjčce ze dne datum číslo smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, tabulkou umoření ke smlouvě číslo ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy - seznamu postoupených pohledávek strana 45 ze 169, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalovanému dne datum, z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu:

13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne

datum uzavřena smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka 7.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 5.330 Kč ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč Poslední splátka byla stanovena na

datum. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 5.800 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce tedy v říjnu 2017 posuzoval věřitel úvěruschopnost žadatele na základě informací uvedených žalovaným v zákaznické kartě. Z této karty vyplývá, že žadatel byl zaměstnán jako montážní dělník u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem číslo čistého. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Dále žadatel uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání a bydlí se spolubydlícím. Počet vyživovaných osob je uveden 1 a dále je zde informace o tom, že žadatel nemá automobil, má zřízen bankovní účet, nemá zápůjčku u jiné společnosti. V údaji o měsíčních výdajích jsou uvedeny odhadované měsíční výdaje ve výši 5.000 Kč bez bližší specifikace. K ověření uvedených údajů byla žadatelem předložena pracovní smlouva a tři výplatní pásky. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho povolení k pobytu.

14. Smluvní vztah založený smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

15. Dle ustanovení , , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Dle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Dle zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

21. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

22. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

30. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce, jako smlouvu spotřebitelskou. V daném případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

24. Soud ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce číslo posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnuté zápůjčky a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného, v kartě zákazníka je uvedeno„ odhadované“ výdaje. Soud zcela postrádá doložení výdajů na bydlení, soudu není zřejmé, jaký závěr vyvodil věřitel z údaje o bydlení se spolubydlícím. Za zcela zásadní považuje soud skutečnost, že již v době žádosti o spotřebitelský úvěr bylo poskytovateli známo, že pracovní poměr žadatele je sjednán na dobu určitou a skončí ještě před řádným uhrazením žádané zápůjčky. Žadatel tedy neměl zajištěný pravidelný příjem po celou dobu trvání spotřebitelského úvěru. Před poskytnutím úvěru nebylo nijak ověřeno dluhové zatížení žadatele např. lustrací v registru SOLUS, NKRI/BKRI. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil pouze se zcela formálním odhadem nákladů žadatele. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem, není postačující pro prokázání její úvěruschopnosti, pokud tento příjem není zajištěn po dobu trvání smlouvy a žadatel je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen, přičemž toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje. Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele informace k jeho majetkové situaci (k jejím výdajům). Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele – zejména náklady na bydlení a osobní spotřebu. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující informace o výdajích), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum číslo.

25. Na základě neplatné smlouvy o zápůjčce bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 7.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 5.800 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 1.200 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 1.200 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku III.

26. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době 3 měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.

27. Dle ustanovení zákona číslo , o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle , bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

28. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila celkem částku 1.321 Kč. V souladu s citovaným ustanovením §10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, soud proto ve výroku IV. rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 321 Kč.

29. Výrok V. je odůvodněn ustanovením , dle kterého byl-li ustanoven účastníku opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování postupuje soud podle vyhlášky číslo , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud v souladu s ustanovením , bodu 5 advokátního tarifu a stanovil mimosmluvní odměnu z tarifní hodnoty věci 26.709,06 Kč ve výši 2.180 Kč za jeden úkon právní služby. Z obsahu spisu soud zjistil, že opatrovníkovi náleží odměna za zastupování žalovaného spočívající ve dvou úkonech právní služby, a to přípravě a převzetí právního zastoupení a sepisu vyjádření k žalobě podle , písm. a), paušální náhrada hotových výdajů 2 × 300 Kč dle advokátního tarifu. Soud proto přiznal opatrovníkovi titul jméno příjmení, advokátovi odměnu za zastupování žalovaného ve výši celkem 4.960 Kč, která bude vyplacena po právní moci rozsudku z účtu Okresního soudu ve Vyškově.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 26.409,06 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 1.200 Kč, když za její neúspěch je třeba považovat i tu část předmětu řízení, ohledně níž bylo řízení zastaveno, neboť se tak stalo z viny žalobkyně a žaloba tak v této části nebyla podána důvodně. V předmětné věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 90,91 %. Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku VI.

31. Státu vznikly náklady řízení spočívající v odměně ustanoveného opatrovníka ve výši 4.960 Kč, soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně tyto náklady státu uhradit, v souladu s ustanovením , dle kterého má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

32. Lhůta k placení nákladů řízení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti výrokům II., III. a VI. rozsudku není odvolání přípustné (podle ).

Proti výrokům I., IV., V. a VII. lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.