Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
10 C 56/2022-43
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 37 727,41 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 37 727, 41 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 37 727, 41 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 37 727,41 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když tuto částku měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka), dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, lustrací z databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, peněžní prostředky v konečné výši 37 727,41 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 15.9.2021. Žalovaná zaplatila celkem částku 55 761 Kč, přičemž po zohlednění poplatků a úroků dosud nezaplatila žalovanou částku. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětného úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo k převedení výše uvedené pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 13.4.2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 2.5.2022, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřils a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Listinou označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru s datem datum bez podpisu stran, včetně obchodních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru, má soud v řízení za prokázáno, že dle této dohody se společnost právnická osoba měla zavázat poskytnout žalované možnost čerpání finančních prostředků do výše limitu 80 000 Kč a žalovaná se měla zavázat ke splácení vyčerpaných prostředků včetně úroků a poplatků s tím, že uvedená společnost žalované finanční prostředky poskytne převodem na účet žalované. V předmětných listinách nebyla žalovaná dotazována na příjmy a výdaje, tyto nebyly ani ověřovány. Dle potvrzení o provedené platbě právnická osoba bylo zjištěno, že na účet č. bankovní účet bylo z účtu právní předchůdkyně žalobkyně v období od 15.10.2019 do 18.5.2021 převedeno celkem 40 997 Kč, přičemž z potvrzení Raiffaisenbank bylo zjištěno, že předmětný účet č. bankovní účet je běžným účtem žalované. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek datovanou dnem 27.1.2020, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2021 vzal soud za prokázané, že se společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno dopisem z 21.10.2021. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 21.10.2021 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do tří dnů, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy s datem datum, jejíž uzavření nebylo prokázáno, právní předchůdkyně žalobkyně bez prověřování úvěruschopnosti poskytla žalované v období od 15.10.2019 do 18.5.2021 na její bankovní účet celkem 40 997 Kč, žalovaná zaplatila celkem 55 761 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala vůbec úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, přičemž tato neplatná smlouva nebyla ani stranami podepsána.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované na její účet celkem částku 40 997 Kč, žalovaná zaplatila 55 761 Kč, žalovaná se tudíž na úkor právní předchůdkyně žalobkyně neobohatila, proto není povinna cokoliv vracet. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy zcela úspěšná byla žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.