Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 22/2022-24

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 38 098 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 19. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 726 Kč s úrokem ve výši 8 285,02 Kč a dále ve výši 19,87 % ročně z částky 38 098 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 726 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 777 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 19. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 9 726 Kč s úrokem ve výši 8 285,02 Kč a dále ve výši 19,87 % ročně z částky 38 098 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 726 Kč od 19. 6. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 777 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 098 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a i z jiných zdrojů, když mu před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil informace: že je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, žije s rodiči, má dosažené středoškolské vzdělání, je zaměstnán, má měsíčně příjem 28 600 Kč, výdaje 23 210 Kč, na požádání žalobkyně předložil podklady: pracovní smlouvu, výpisy z běžného účtu vedený na jeho jméno, výplatní pásky, žalobkyně zjistila ze zdroje: z insolvenčního rejstříku, že není v insolvenci a v databázích bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, že nemá dluh z jiné smlouvy o úvěru nebo zápůjčce, a ze svého interního systému, že tzv. scóre žalovaného nasvědčuje schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet 2 832 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne 25. 8. 2017 uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok ve výši 56,68 % ročně a administrativní poplatek 18 000 Kč, kdy nebylo ujednáno, za co je přesně, a to v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč, přičemž první 18. 10. 2017. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) dle splátkového kalendáře, na který žalobkyně odkázala. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Zaplatil celkem 11 628 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu. Žalobkyně požadovala v žalobě (pouze) úrok 8 285,02 Kč, tj. za dobu od 19. 6. 2019 do 16. 7. 2020, dále ve výši 19,87 % od 17. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl tak povinen zaplatit zbývajících 38 098 Kč s příslušenstvím, sestávající z jistiny 38 098 Kč s úrokem 8 285,02 Kč a dále ve výši 19,87 % z částky 38 098 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení 4 065,37 Kč a dále ve výši 9,75 % z částky 38 098 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne 16. 7. 2020 smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Dle k projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

Soud dospěl k následujícímu zjištění. Z výpisu z obchodního rejstříku, karty zákazníka, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 8. 2017, upomínky ze dne 11. 4. 2019, oznámení o zesplatnění ze dne 5. 6. 2019 a výpisu z účtu soud zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když mu před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil informace: že je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, žije s rodiči, má dosažené středoškolské vzdělání, je zaměstnán, má měsíčně příjem 28 600 Kč, výdaje 23 210 Kč, na požádání žalobkyně předložil podklady: pracovní smlouvu, výpisy z běžného účtu vedený na jeho jméno, výplatní pásky, žalobkyně zjistila ze zdroje: z insolvenčního rejstříku, že není v insolvenci a v databázích bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, že nemá dluh z jiné smlouvy o úvěru nebo zápůjčce, a ze svého interního systému, že tzv. scóre žalovaného nasvědčuje schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z výsledků posouzení tak vyplynulo, že žalovanému zbývá dost na to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet 2 832 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne 25. 8. 2017 uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok ve výši 56,68 % ročně a administrativní poplatek 18 000 Kč, kdy nebylo ujednáno, za co je přesně, a to v 36 měsíčních splátkách po 2 832 Kč, přičemž první 18. 10. 2017. Strany si dále ve smlouvě ujednaly, že plnění žalovaného bude použito (započteno) dle splátkového kalendáře, na který žalobkyně odkázala. Žalovaný nesplácel řádně a včas. příjmení celkem 11 628 Kč. Plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně započetl nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu. Žalobkyně požadovala v žalobě (pouze) úrok 8 285,02 Kč, tj. za dobu od 19. 6. 2019 do 16. 7. 2020, dále ve výši 19,87 % od 17. 7. 2020 do zaplacení. Vzhledem k právnímu posouzení soudu níže, kdy soud posoudil ujednání ve smlouvě o úroku a administrativním poplatku jako neplatné, však právní předchůdce žalobkyně měl právo plnění žalovaného započíst nejprve na nevrácené peněžní prostředky. Soud proto započetl toto plnění nejprve na nevrácené peněžní prostředky. Žalovaný pak ve skutečnosti nezaplatil (pouze) zbývajících 28 372 Kč s příslušenstvím, sestávající z jistiny 28 372 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 19. 6. 2019 do zaplacení. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2020, včetně přílohy soud zjistil, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli písemně dne 16. 7. 2020 smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně výše uvedenou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni.

Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného a i z jiných zdrojů a z výsledků posouzení vyplynulo, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když úvěruschopnost posuzoval, jak bylo uvedeno ve zjištění soudu výše. Právnímu předchůdci žalobkyně tak ze zákona nic nebránilo dále jednat a úvěr žalovanému poskytnout ( , o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok a administrativní poplatek, to vše ve splátkách. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo o spotřebitelský úvěr ( o. z. ve spojení s  , o spotřebitelském úvěru). Takové ujednání ve smlouvě o závazku žalovaného zaplatit úrok a administrativní poplatek je však neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům a obchází zákon ( věta první o. z.). Úrok a administrativní poplatek (tj. představující všechny náklady, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem), kdy navíc strany si neujednaly dostatečně určitě, za co má být poplatek zaplacen, činí 61 952 Kč, úvěr (tj. představující peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici) činí 40 000 Kč. Pak při uvážení okolností konkrétního případu, kdy při uzavření smlouvy úrok a administrativní poplatek dosahoval 155 % úvěru, kdy splatnost byla ujednána něco přes 1 rok, kdy nebylo ve smlouvě ujednáno dostatečně určitě, za co má být poplatek zaplacen, soud má za to, že jde o ujednání nemravné a že cílem a smyslem tohoto ujednání bylo uměle navýšit zisk nabytý v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a skrýt jej v uvedeném ujednání. Právnímu předchůdci žalobkyně tak nevzniklo právo na zaplacení úroku a administrativního poplatku. Žalovaný nesplácel řádně a včas, zaplatil celkem 11 628 Kč. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení úroku a administrativního poplatku nevzniklo, plnění žalovaného právní předchůdce žalobkyně nezapočetl řádně. Soud proto započetl plnění žalovanému znovu a řádně. Žalovaný pak nezaplatil (pouze) 28 372 Kč. Žalovaný se tím dostal do prodlení. Právnímu předchůdci žalobkyně tak ze zákona vzniklo také právo na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení ( o. z.). Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni ( o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 372 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve zbytku, tj. co do částky 9 726 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 74 % návrhu v žalobě, neúspěch pak v rozsahu cca 26 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil ( ). Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 48 % celkových nákladů řízení. Vznikly jí a soud jí přiznal celkové náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 524 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle vyhl. č. , náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle vyhl. č. a 21 % DPH. 48 % z celkových nákladů řízení tak činí 1 777 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 777 Kč (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.