Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 73/2022-21
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25% ročně z částky částka od datum do datum, 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum, 8,00 % ročně z částky částka od datum do datum, 7,75 % ročně z částky částka od datum do datum, 7,50 % ročně z částky částka od datum do datum, 7,05 % ročně z částky částka od datum do datum, 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum, 9,00 % ročně z částky částka od datum do datum, 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, 10,00 % ročně z částky částka od datum do datum, 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, 8,50 % ročně z částky částka od datum do datum, 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizované úroky ve výši částka a zákonné úroky z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 7,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka] a zákonné úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Okresnímu soudu v Benešově dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05% úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,00%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,75%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9,00%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25%, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a náhradu nákladů řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit i souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Nejpozději tohoto dne byl žalovaný povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku částka a souhrnný dlužný poplatek částku částka. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku částka. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku částka. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný ničeho dalšího již na svůj dluh neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu.
2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne datum rozhodnutí elektronický platební rozkaz číslo jednací, který se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušen.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů.
4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř., a zjistil následující skutkový stav: Z listiny nazvané smlouva o půjčce a ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí půjčky ve výši částka, přitom se žalovaný zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka a celková částka, kterou měl zaplatit, činila částka. Zaplatit měl žalovaný tuto částku v hotovosti ve 40 týdenních splátkách po částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období. Svým podpisem potvrdil převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze číslo„ seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalovanému a z podacího archu obec anonymizováno, s.p., bylo zjištěno, že dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky s tím, že výše činila částka bez příslušenství. Žalovaný byl tímto také vyzván k zaplacení dlužné částky. Z dopisu právního zástupce žalobkyně a z podacího lístku obec anonymizováno, s.p. bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou k zaplacení pohledávky ve výši částka, a to nejpozději do datum.
5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzal částku částka v hotovosti. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil na úhradu poskytnuté půjčky pouze částka, přičemž poslední splátku uhradil dne datum, následně již neuhradil ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho neuhradil.
6. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do
datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení
§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).
7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.).
9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
10. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
11. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.
12. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 40 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 64 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 %.
13. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než osmnáctinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovanou neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.
14. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalovaného ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka, a žalovaný je tedy povinen na jistině půjčky zaplatit částku částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnil, vznikla mu podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky.
15. V části, v níž se žalobkyně dále domáhala částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl, jelikož smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení z procesního hlediska téměř shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).