Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 76/2021-101
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
doručovací adresa: adresa
o 12 959 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 12 959 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 974,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 797,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 2 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 12 959 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 974,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 797,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 2 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 4. 2021 domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 959 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy anonymizována dvě slova číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ příjmení jméno“), a žalovaným dne 6. 9. 2016 (dále také jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl žalovaný uhradit v 58 týdenních splátkách po 913 Kč počínaje 13. 9. 2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 10. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka vyplývající ze smlouvy postoupena žalobkyni s účinností k témuž dni. Za dobu do postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni uhradil částku 36 895 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky za žalovaným částku 16 059 Kč. Po postoupení pohledávky bylo na pohledávku uhrazeno žalovaným dalších celkem 3 100 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 12 959 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 12 191,32 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 767,68 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 797,62 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 974,18 Kč, úroků ve výši 23,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 12 191,32 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení. Dluh nebyl zaplacen ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2021.
2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 21. 5. 2021, číslo jednací, soud žalobě vyhověl. Žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu podal včasný neodůvodněný odpor, čímž byl elektronický platební rozkaz zrušen dle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný podal dne 7. 6. 2021 odpor s tím, že se do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádří na kvalifikovanou výzvu soudu dle § 114b odst. 1 a 2 o. s. ř., jež byla součástí vydaného elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 8. 7. 2021 nazvaným„ vysvětlení anonymizováno číslo“, v němž si pouze obecně stěžoval na justici a uvedl, že„ není to čistě k tomuto danému odporu proti anonymizováno, je to můj odpor vůči justici ČR“, aniž by podání obsahovalo vymezení okruhu sporných skutečností, které by měly být předmětem dokazování. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání ze dne 5. 8. 2021, č. j. číslo jednací název soudu k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 9. 12. 2021, č. j. číslo jednací, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se rozsudek nevydává.
3. Žalovaný se v rámci podaného odvolání ze dne 24. 8. 2021 vyjádřil k žalobě tak, že na něj byla neoprávněně vedena exekuce od právnická osoba, díky níž se dostal do platební neschopnosti, kdy tato exekuce byla Městským soudem v Praze zastavena a prohlášena za neoprávněnou. Navíc právnická osoba anonymizováno zaplatil částku 36 895 Kč za zapůjčenou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, tzn., že přeplatil jistinu o 6 895 Kč, přičemž se domnívá, že zaplacený úrok ve výši 6 895 Kč je tak dostatečný, neboť se jedná o platbu na úrocích ve výši cca 23 %. příjmení příjmení jméno po něm však požaduje na úrocích více, což označil za lichvu a podepsanou smlouvu za lichevní.
4. Podáním ze dne 25. 1. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět. K dotazu soudu vyjádřil žalovaný nesouhlas se zpětvzetím žaloby. Soud proto usnesením ze dne 4. 3. 2022, č. j. číslo jednací, vyslovil, že zpětvzetí žaloby není účinné. Usnesení nabylo právní moci 7. 4. 2022.
5. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 20. 3. 2022, v němž uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného přiložených k jeho žádosti o půjčku, neboť uchazeči o půjčku dokumenty a doklady pouze předkládají při sjednávání smlouvy. Dále uvedla, že roční procentní sazba nákladů v daném případě činila 75,72 % ročně, kdy sazba byla uvedena v čl. 3 smluvních podmínek. Do výpočtu RPSN byl zahrnut úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 200 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč jakožto obligatorní náklady spotřebitelského úvěru, které byly ve smlouvě sjednány pro případ řádného splnění povinností ze strany žalovaného. Do výpočtu RPSN nebyl zahrnut poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 754 Kč, neboť tento byl doplňkovou službou a nikoliv povinnou součástí poskytovaného spotřebitelského úvěru.
6. Žalovaný v dalším vyjádření k žalobě ze dne 27. 3. 2022 uvedl, že společnosti poskytující úvěry po něm nechtěly doložit příjmy a stačila jim informace typu„ něco uvedeme, hlavně abyste splácel a dostal co nejdříve další půjčku, neřešila se dlouhodobá schopnost splácet, nezajímaly je příjmy, výdaje, další půjčky“,„ vyjely“ si jeho platební morálku, nezajímal je objem půjček, které žalovaný měl, prakticky ho samy kontaktovaly s nabídkou půjčky peněz. Navíc vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se právnická osoba anonymizováno spolupracoval, nechtěl po něm nikdo nic předložit. Sjednání půjčky probíhalo tak, že manažerka připravila smlouvu a žalovaný smlouvu podepsal s tím, že nikdo nic neprověřoval, kromě možného telefonního hovoru na číslo, které uvedl, a předložení občanského průkazu, aby souhlasil s kontaktními údaji uvedenými ve smlouvě.
7. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 6. 4. 2022 uvedla, že úrok ve výši 4 200 Kč byl mezi stranami sjednán na základě § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a v čl. 2 smlouvy je vyčíslený na dobu trvání smluvního vztahu (tj. od uzavření smlouvy dne 6. 9. 2016 do data poslední řádné splátky dle sjednaného splátkového kalendáře dne 17. 10. 2017) za předpokladu, že splátkový kalendář bude ze strany žalovaného splácen řádně ve sjednané výši a včas. Úrok stanovený pevnou částkou tak představuje cenu za finanční kapitál poskytnutý žalovanému na sjednanou dobu. Výše úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu v době sjednání smlouvy, tj. v září roku 2016, činila 12,89 % ročně, což žalobkyně doložila anonymizována dvě slova – úvěr na spotřebu – splatnost od 1 roku do 5 let včetně. Poplatek za administrativní činnost pak zahrnuje zejména založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti (který je mimo jiné i jeden z kontrolních mechanismů poskytnutí úvěru), náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. A poplatek za hotovostní inkaso splátek představuje úhradu za výběr splátek v hotovosti obchodním zástupcem společnosti v místě bydliště žalovaného, a to na týdenní bázi. Jeho výše odpovídá 40 % půjčené částky, jak bylo sjednáno v čl. 2 obchodních podmínek. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil tento způsob splácení předmětné pohledávky, přičemž byl vyrozuměn o tom, že tato služba je volitelnou složkou zápůjčky a je zpoplatněna. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení půjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance.
8. Při jednání konaném dne 5. 5. 2022 žalovaný uvedl, že úvěr byl stanoven v lichevní výši, odkázal na přepočet název soudu za použití kalkulačky anonymizována dvě slova, kdy tento je vyšší, než uveden ve smlouvě, smlouva je tedy proto zavádějící a žalovaný namítl její neplatnost. Dále právnická osoba anonymizováno dostatečně neověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto je uzavřená smlouva též neplatná. Konkrétně je v podkladech pro úvěr napsáno, že žalovaný je OSVČ, což ale nebyla ke dni podpisu smlouvy pravda. Předchůdce žalobkyně po něm nechtěl daňové přiznání, nechtěl vidět ani příjem od zaměstnavatele, řekl mu, že stačí předložit občanský průkaz a ověřil si, že není v insolvenci, více nepotřeboval. Žalovanému byla navíc nabídnuta spolupráce, kdy žalovaný chvíli pracoval jako obchodní zástupce právnická osoba anonymizováno. Žalovaný při jednání soudu konaném dne 5. 5. 2022 učinil nesporným, že zaplatil žalobkyni celkem částku ve výši 39 995 Kč.
9. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:
10. příjmení příjmení jméno coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů a žalovaný podepsali dne 6. 9. 2016 Smlouvu anonymizována dvě slova číslo. Na základě této smlouvy poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právnická osoba anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 4 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč a částku ve výši 754 Kč za zařazení do anonymizováno programu anonymizováno pojištění. Celkovou dlužnou částku 52 954 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 913 Kč Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky právnická osoba anonymizováno. V číslo listu smlouvy bylo uvedeno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 58 splátkách, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 75,72 % (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizováno, Smlouvou anonymizována dvě slova číslo ze dne 6. 9. 2016, anonymizováno podmínkami právnická osoba anonymizováno).
11. S žalovaným byla před uzavřením smlouvy vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské, je ženatý, má dvě nezaopatřené děti, bydlí od prosince 2010 ve spolubydlení s partnerkou, pracuje od února 2015 jako OSVČ, má u právnická osoba anonymizováno již půjčku ve výši 50 000 Kč, na kterou hradí měsíční splátku ve výši 6 849 Kč. Jeho příjmy činí celkem 65 000 Kč měsíčně (57 000 Kč měsíčně ze mzdy a 8 000 Kč měsíčně z dalších příjmů), výdaje jsou tvořeny celkem částkou 24 049 Kč měsíčně (nájem 3 700 Kč měsíčně, výdaje domácnosti jako telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení 12 000 Kč měsíčně, pojištění 300 Kč měsíčně, splátky úvěrů 6 849 Kč měsíčně a ostatní náklady jako alimenty a ostatní 1 200 Kč měsíčně). Použitelný příjem byl uveden ve výši 40 951 Kč měsíčně, jako dokumenty na ověření finanční situace byly zaškrtnuty pracovní smlouva, anonymizováno a faktury (prokázáno anonymizována dvě slova – hodnocení bonity/žádost o úvěr ze dne 6. 9. 2016).
12. Žalovaný uhradil právnická osoba anonymizováno po uzavření smlouvy do podání žaloby celkem částku 39 995 Kč (prokázáno z nesporných tvrzení účastníků).
13. příjmení příjmení jméno dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalovanému dne 13. 12. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 23. 2. 2021 předžalobní upomínku ze dne 22. 2. 2021, žalovaný však na předmětnou pohledávku do podání žaloby již ničeho dalšího neuhradil (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22. 2. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 23. 2. 2021).
14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
15. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále též jen„ zákon“).
16. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
18. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
19. Podle § 9 odst. 1 zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává anonymizováno úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše anonymizováno úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet anonymizováno úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen anonymizováno úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává anonymizováno úvěr, neplatná.
20. Podle § 10 odst. 1 zákona roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se rovná současné hodnotě všech peněžitých plnění sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává anonymizováno úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze číslo k tomuto zákonu.
21. Podle § 10 odst. 2 zákona pro účely výpočtu roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr se použijí celkové náklady úvěru pro spotřebitele s výjimkou nákladů splatných spotřebitelem v důsledku neplnění některé z povinností stanovených ve smlouvě, ve které se sjednává anonymizováno úvěr, a jiných nákladů než kupní ceny, které je spotřebitel povinen při koupi zboží nebo poskytnutí služeb zaplatit bez ohledu na to, zda je transakce uskutečněna s využitím anonymizováno úvěru nebo bez jeho využití. Náklady na vedení účtu zaznamenávajícího platební transakce a čerpání, náklady na používání platebních prostředků pro platební transakce a čerpání a další náklady spojené s platebními transakcemi se zahrnují do celkových nákladů úvěru pro spotřebitele, s výjimkou případů, kdy je zřízení účtu nepovinné a náklady na tento účet byly samostatně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává anonymizováno úvěr, nebo v jiné smlouvě uzavřené se spotřebitelem.
22. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
25. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno, a žalovaný uzavřeli dne 6. 9. 2016 smlouvu o anonymizováno úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona o anonymizováno úvěru, na niž s ohledem na datum jejího uzavření dopadal zákon č. 145/2010 Sb., o anonymizováno úvěru a o změně některých zákonů, účinný do 30. 11. 2016. Na základě této smlouvy o anonymizováno úvěru poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnická osoba anonymizováno za poskytnutí této částky úrok ve výši 4 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč a dále částku ve výši 754 Kč za platbu na anonymizováno pojištění. Celkovou dlužnou částku 52 954 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 58 týdenních splátkách po 913 Kč. příjmení příjmení jméno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.
28. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy bylo povinností žalobkyně posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu § 9 zákona. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že právnická osoba anonymizováno nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 9 zákona, neboť žalobkyně neprokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalovaného (nepředložila např. potvrzení o tvrzených příjmech žalovaného), přičemž zkoumání výdajové stránky se soudu jeví též jako nedostatečné (nájemné ve výši 3 700 Kč měsíčně je na pražské poměry podezřele nízké, navíc nebylo zkoumáno, a vyživovací povinnost žalovaného ke dvěma nezaopatřeným dětem ve výši 1 200 Kč měsíčně je taktéž v poněkud nízké výši, žalobkyně soudu nepředložila kopii nájemní smlouvy, potvrzení o výši výživného na dvě nezaopatřené děti žalovaného, ani jiné dokumenty sloužící k ověření finanční situace žalovaného), kdy sama v doplnění žaloby ze dne 20. 3. 2022 uvedla, že nemá k dispozici kopie předložených dokladů od žalovaného, neboť uchazeči o půjčku doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání smlouvy, tento si jejich kopie nečiní a nezakládá. O tomto byla žalobkyně poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání, avšak s ohledem na její výslovné sdělení, že kopiemi těchto dokumentů nedisponuje, nestanovoval jí soud již dodatečnou lhůtu k doložení, neboť by to bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů, níže uvedených.
29. Další povinností poskytovatele úvěru totiž je uvést ve smlouvě (mimo jiné) výši RPSN, tj. roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.
30. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že výše RPSN činí 75,72 % ročně. V úvěrové smlouvě je však předtištěno, že výše RPSN při 58 splátkách činí 75,72 %, zatímco údaje o poplatcích jsou do smlouvy vepsány ručně, není tudíž jasné, zda předem předtištěný údaj o výši RPSN skutečně odpovídá následně ručně doplněné výši poplatků spojených s úvěrem. Soud, shodně jako odvolací soud ve zrušovacím rozsudku ze dne 9. 12. 2021, č. j. 70 Co 399/2021-55, jehož vysloveným právním názorem je soud prvního stupně vázaný, za použití úvěrové kalkulačky na internetových stránkách anonymizována dvě slova webová adresa dospěl při zadání jistiny 30 000 Kč, úroku ve výši 4 200 Kč, poplatku za administrativní činnost 6 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 12 000 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 754 Kč (tj. celkem dlužná částka 52 954 Kč, jak je uvedeno pod bodem 4. úvěrové smlouvy) splatných v 58 týdenních splátkách po 913 Kč k údaji o RPSN ve výši dokonce 206,62 %.
31. Z databáze příjmení se pak podává, že průměrná výše RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v září 2016 výši 10,94 % ročně. Ve smlouvě byla tedy sjednána skoro až 19 násobná výše RPSN (resp. skoro 7 násobná, pokud vejdeme na tvrzení žalobkyně, že byla RPSN sjednána ve výši 75,72 %, jak uvedeno v předtištěných smluvních podmínkách poskytovatele půjčky, jež tvoří nedílnou součást smlouvy) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. K tomu srov. judikaturu název soudu, podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka a pod sp. zn. spisová značka), nikoli však již 7 násobkem či dokonce 19 násobkem.
32. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť by ujednání je zakotvující bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni právnická osoba anonymizováno), že tímto poplatkem právnická osoba anonymizováno přenáší na spotřebitele své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (z úroků za poskytnutí úvěru), např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na anonymizováno portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu. Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Nelze přehlédnout ani to, že ve skutečnosti jsou tyto náklady vždy stejné, ať už je výše poskytnutého úvěru jakákoli. Dle smlouvy však činí administrativní poplatek 20 % poskytnuté částky, tj. stoupá s výší úvěru. Takové ujednání je nepřiměřené a soud by k němu nepřihlížel podle § 1815 o. z. v případě, že by nedospěl k závěru, že jde ve skutečnosti o další úplatu za poskytnutí úvěru. Soud má však za to, že takto stanovená výše poplatku svědčí o tom, že o úplatu za poskytnutí úvěru jde.
33. Obdobný závěr lze uplatnit i na odměnu za hotovostní inkaso splátek. V případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek, šlo by o ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, pročež by se k němu nepřihlíželo. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše odměny stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a právnická osoba anonymizováno by nemusela – namísto sjednaných 58 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) – poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a právnická osoba anonymizováno by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. Zároveň jsou skutečné náklady věřitele na takové inkaso vždy stejné, výše odměny je však opět sjednána sazbou z výše poskytnutého úvěru, v tomto případě 40 %.
34. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou právnická osoba anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru dle § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný splatil celkem 39 995 Kč (jak bylo zjištěno z nesporných tvrzení účastníků), poskytnutá jistina ve výši 30 000 Kč již byla plně uhrazena. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek. Lze proto uzavřít, že bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 30 000 Kč žalovaný již před podáním žaloby uhradil a vzhledem k tomu, že pro absolutní neplatnost smlouvy žalobkyně nemá nárok na úhradu smluveného příslušenství, soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
35. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění žalovanému. příjmení příjmení jméno vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 13. 12. 2019. Jde pak k tíži žalovaného, pokud právnická osoba anonymizováno nenahlásil změnu své adresy. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalovanému dne 18. 12. 2019, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 31. 12. 2019. Žalobkyně by proto měla nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu by jí ho soud do dne zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného přiznal, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaný již před okamžikem postoupení pohledávky splatil částku převyšující dlužnou jistinu, soud žalobkyni úrok z prodlení nepřiznal, kdy žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
36. Nad rámec shora uvedeného soud pouze na okraj uvádí, že v závěrečné řeči žalovaný navrhl, aby mu žalobkyně vrátila přeplatek zaplacený nad rámec splacené jistiny. Žalovaný tento návrh učinil až po poučení soudu o koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř., jakož i po poučení soudu o neúplné apelaci dle § 119a o. s. ř., tudíž opožděně a soud se tak tímto návrhem žalovaného již nemohl zabývat. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby žalovaný svůj tvrzený nárok uplatnil vůči žalobkyni jinou cestou či v jiném soudním řízení.
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, která naopak byla v dané věci neúspěšná, a to nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 300 Kč za každý z šesti úkonů učiněných v tomto řízení (odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 7. 6. 2021, odvolání proti rozsudku ze dne 24. 8. 2021, účast na jednání odvolacího soudu konaném dne 9. 12. 2021, vyjádření ze dne 17. 2. 2022, vyjádření ze dne 27. 3. 2022 a účast na jednání konaném dne 5. 5. 2022) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
38. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).