Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 113/2021-55
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 64 109,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 153,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 2 955,45 Kč, co do kapitalizovaného úroku za dobu od datum do datum ve výši 3 645,36 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 89,43 Kč, co do úroku ve výši 14,2% ročně z částky 63 709,11 Kč od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 63 709,11 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 555,45 Kč od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 61 153,66 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 8 373 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 153,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 2 955,45 Kč, co do kapitalizovaného úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 645,36 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 89,43 Kč, co do úroku ve výši 14,2% ročně z částky 63 709,11 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 63 709,11 Kč od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 555,45 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 61 153,66 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 8 373 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 63 709,11 Kč jako dlužné jistiny úvěru poskytnutého společností právnická osoba se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dle smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum, částky 3 645,36 Kč jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí tohoto úvěru (tj. úroku ve výši 14,20% ročně z částky 63 709,11 Kč od datum do datum), částky 400 Kč jako smluvních poplatků souvisejících s úvěrem (t.j. nesplacené části poplatku za upomínku ve výši 100 Kč a poplatku za zesplatnění ve výši 300 Kč), částky 89,43 Kč jako kapitalizovaného úroku za prodlení se splácením úvěru (tj. úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 63 709,11 Kč od datum do datum), smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 14,20% ročně z částky 63 709,11 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10% ročně od datum do zaplacení. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou, a to z jejího doloženého příjmu ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč a z tvrzeného celkového měsíčního čistého příjmu domácnosti ve výši 60 000 Kč, kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru informací, insolvenčním rejstříku a v databázi Ministerstva vnitra České republiky, kdy z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči právní předchůdkyni žalobkyně měla žalovaná závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 104.09 Kč, a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žádné jiné závazky žalovaná neměla. Dále právní předchůdkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ.
2. Žalovaná se k návrhu ve věci samé nevyjádřila, a ač byla řádně a včas předvolána, bez omluvy se nedostavila k jednání soudu.
3. právnická osoba včetně tabulek o poměrech žalované a závazcích žalované bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované z těchto údajů: čistý měsíční příjem žalované ověřený z dokladu o příjmu činil 20 000 Kč, povolání žalované bylo sjednáno na dobu neurčitou, žalovaná měla jen jeden zdroj příjmů, čistý měsíční příjem domácnosti žalované činil 60 000 Kč, žalovaná byla svobodná, bydlela v pronajatém bytě, její podíl na nákladech na bydlení činil 33,33%, neměla žádnou vyživovací povinnost, její dosavadní interní splátky činily 5 104,09 Kč, externí splátky deklarované či externí splátky dle BRKI a NRKI žádné neměla.
4. Potvrzením o příjmu vystaveným dne datum společností právnická osoba se sídlem adresa, bylo prokázáno, že žalovaná je u této společnosti zaměstnána od datum a její průměrný měsíční čistý příjem za poslední 3 měsíce činil 19 798 Kč.
5. Smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listinou nazvanou„ Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace“ a Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele účinném od 18. 4. 2019 bylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podepsána dne datum. Dle textu listiny se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, zaplatit úroky a poplatky, a to formou 72 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1 364,34 Kč vždy k 18. dni v měsíci počínaje dnem datum. Ve smlouvě je ujednáno, že účet, v jehož prospěch bude provedeno čerpání úvěru a z něhož bude úvěr formou zápočtu splácen, je účet vedený právní předchůdkyní žalobkyně pod č. bankovní účet, a účet, z něhož bude úvěr poskytnut a na který bude úvěr formou zápočtu z běžného účtu splácen, je účet vedený právní předchůdkyní žalobkyně pod č. bankovní účet. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že poplatek za zaslání každé písemné upomínky činí 600 Kč a tento poplatek je splatný při zaslání upomínky a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný činí 300 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že úvěr se úročí úrokovou sazbou ve výši 14,20% ročně a roční procentní sazba nákladů činí 15,13%.
6. Výpisy z úvěrového účtu č. bankovní účet vedeného právní předchůdkyní žalobkyně a platební historií tohoto účtu bylo prokázáno, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 65 000 Kč dne datum, z těchto peněžních prostředků celkem žalovaná vrátila částku 3 846,34 Kč.
7. Oznámením ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně tímto oznámením prohlásila úvěr č. bankovní účet v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek za splatný ke dni datum a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 68 343,90 Kč do datum.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že je podepsána právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Obsahem této smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek, mimo jiné i pohledávky za žalovanou, jež je předmětem tohoto řízení, na postupníka.
9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o postoupení žalované pohledávky žalobkyni a toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne datum.
10. Předžalobní výzvou ze dne datum a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu vyplývajícího ze shora uvedené smlouvy o úvěru, ve výzvě nebyla uvedena lhůta k zaplacení. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 65 000 Kč na účet ve smlouvě uvedený a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky s úroky a poplatky, a to formou 72 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1 364,34 Kč vždy k 18. dni v měsíci počínaje dnem datum. Ve smlouvě je dále uvedeno, že úvěr se úročí úrokovou sazbou ve výši 14,20% ročně a roční procentní sazba nákladů činí 15,13%. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala zaplatit poplatek za zaslání každé písemné upomínky ve výši 600 splatný při zaslání upomínky a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v pronajatém bytě a její podíl na nákladech na bydlení činí 33,33%, je zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč, přičemž její zdroj příjmů je pouze jeden. Dále vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z toho, že čistý měsíční příjem domácnosti žalované činí 60 000 Kč, žalovaná splácí právní předchůdkyni žalobkyně splátky ve výši 5 104,09 Kč, žádné další splátky žalované nebyly zjištěny. Tvrzený měsíční čistý příjem ze zaměstnání žalovaná doložila potvrzením svého zaměstnavatele. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 65 000 Kč dne datum, žádné však úvěr nesplácela, z toho důvodu právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni datum za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku úvěru ve výši 68 343,90 Kč do datum. Doklad o doručení tohoto oznámení žalobkyně nepředložila. Dne datum podepsala právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i žalovanou pohledávku, na postupníka. O postoupení pohledávky byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována v oznámení ze dne datum předaném k poštovní přepravě dne datum. Žalovaná dosud z poskytnutých peněžních prostředků vrátila částku 3 846,34 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě žalované pohledávky, a to předžalobní výzvou ze dne datum předanou k poštovní přepravě dne datum Lhůta k úhradě dluhu nebyla ve výzvě stanovena.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
21. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupovala žalovaná jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované při poskytnutí úvěru. Pro účely takového posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak i výdaje. Zdrojem informací sloužících k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele může být i samotný spotřebitel, je však nutné zdůraznit, že věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně je prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. V daném případě žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjmy a výdaje žalované, aniž by bylo zřejmé, jaké částky tvoří výdaje žalované. Jediným skutečně zjištěným výdajem žalované byla splátka vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 5 104,09 Kč, jaké jsou ostatní výdaje žalované, zejména na bydlení, z ničeho nevyplývá, a jak dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k tomu, že na těchto výdajích se podílí žalobkyně 33,33%, není už vůbec zřejmé. Další pochybení v prověřování úvěruschopnosti žalované soud spatřuje v tom, že žalobkyně vycházela z tvrzeného příjmu domácnosti žalované ve výši 60 000 Kč, aniž je zřejmé, z čeho tento příjem plyne, když žalovaná byla svobodná, a aniž by takový příjem jakkoli doložila. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované a z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
24. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 65 000 Kč, přičemž žalovaná z této částky žalobkyni či její právní předchůdkyni dosud vrátila pouze částku 3 846,34 Kč. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na zaplacení částky 64 109,11 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byla žalovaná prokazatelně vyzvána k zaplacení poskytnuté částky výzvou ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě dne datum a doručena dle § 573 o. z. dne datum. Protože nebyla lhůta k plnění ve výzvě stanovena, byla žalovaná povinna plnit bez zbytečného odkladu, tedy dne datum a dnem datum se dostala s vydáním bezdůvodného obohacení do prodlení. Ke dni datum činil úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25% ročně. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 61 153,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I.) a ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci právo na 56,40% z nákladů, které v tomto řízení vynaložila (nárok žalobkyně uplatněný žalobou vyčíslený ke dni vyhlášení rozsudku činí 84 655,42 Kč, přisouzený nárok vyčíslený ke dni vyhlášení rozsudku činí 66 198,83 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 565 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 9 250 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., když za sepis předžalobní upomínky soud přiznal žalobkyni polovinu odměny dle § 11 odst. 2 písmeno h) vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 900 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 2 131,50 Kč dle § 137 o. s. ř. Celkem žalobkyně vynaložila v řízení na nákladech řízení částku 14 846,50 Kč, z nichž soud přiznal žalobkyni 56,40%, tj. částku ve výši 8 373 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
26. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř, když nebyly shledány důvody pro povolení lhůty delší či pro povolení splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.