Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 112/2021-31

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec

zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa, obec

o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 450 Kč s úrokem z prodlení z částky 26 450 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16.1.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 753,69 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 550 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 550 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, úroku ve výši 7 063,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 940,75 Kč a co do úroku ve výši 19,12% ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1829,79 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 450 Kč s úrokem z prodlení z částky 26 450 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16.1.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 753,69 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 8 550 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 550 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, úroku ve výši 7 063,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 940,75 Kč a co do úroku ve výši 19,12% ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1829,79 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.7.2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – právnická osoba s žalovaným dne 5.11.2018 uzavřel smlouvu o úvěru číslo na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 63 000 Kč (tj. jistina ve výši 35 000 Kč a náklady úvěru ve výši 28 000 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze částku 8 550 Kč, smlouva se stala splatnou uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dne 1.1.2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 19.2.2021. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu ve výši 35 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 694,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 063,78 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 35 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a úrok 19,12% ročně z částky 35 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, smlouvu o úvěru, na základě které společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s náklady úvěru ve výši 28 000 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč.

5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako číšník s čistým měsíčním příjmem 25 047 Kč, žije s partnerkou v nájemním bytě, kdy měsíčně hradí polovinu nájmu ve výši 5 500 Kč, dále má náklady na jídlo a dopravu ve výši 5 000 Kč a další výdaje ve výši 10 500 Kč. Jako použitelný příjem pak byla uvedena částka 14 547 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.2.2021 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyrozumíván o postoupení pohledávky, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu.

8. Z předžalobmí upomínky ze dne 13.5.2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 28.5.2021.

9. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdci žalobce vrátit částku 63 000 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 1 050 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr. Z tétoy však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V žádosti o úvěr je uvedeno, že byla doložena pracovní smlouva, výplatní pásky, potvrzení finančního úřadu a nájemní smlouva. Pokud pak jde o výdaje, je zde jako výdaj uvedena část nájmu ve výši 5 500 Kč, výdaje na jídlo a dopravu ve výši 5 000 Kč a další výdaje ve výši 10 500 Kč, kdy celkem tyto výdaje činí částku 21 000 Kč. V rámci žádosti je pak uvedeno, že použitelný příjem činí 14 547 Kč. S ohledem na příjem žalovaného, který má činit 25 047 Kč a výdaje, které mají činit 21 000 Kč, nelze dojít k závěru, že použitelný příjem činí 14 547 Kč. Po odečtení příjmů a výdajů, měsíčně zbývá k použití částka 4 047 Kč, která je pro úhradu týdenních splátek ve výši 1 050 Kč zcela nedostačující. I pokud by soud uvažoval, že došlo při vyplňování žádosti k chybnému vypsání, tedy, že částka 10 500 Kč měla být uvedena jako celkové výdaje, nelze tuto skutečnost ověřit, neboť soudu nebyly předložené žádnéy ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného kromě uvedené žádosti. Soud tedy vychází z toho, co je uvedeno v rámci žádosti, za předpokladu, že se jedná o pravdivé informace, kdy lze říci, že předchůdce žalobce zcela podhodnotil finanční možnosti žalovaného, když po odečtení výdajů od příjmů nezbývá k pokrytí splátek dostatečná finanční částka.

16. Soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon.

17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce z informací uvedených v žádosti o úvěr a předložených dokladů o příjmu (pakliže byly opravdu předloženy), nemohl dojít k závěru, že finanční částka zbývající žalovanému po odečtení výdajů od příjmů bude dostatečná, aby byl žalovaný schopen úvěr splácet. Předchůdce žalobce tak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 35 000 Kč, kdy žalovaný uhradil celkem částku 8 550 Kč, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 26 450 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou této částky, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení z této částky v souladu s ust. obč. zák., jejichž výše je stanovena Lhůta k plnění byla stanovena dle

19. Pokud jde o další uplatňované nároky představující částku 8 550 Kč s úrokem z prodlení z částky 8 550 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, úrok ve výši 7 063,78 Kč, úrok z prodlení ve výši 940,75 Kč a úrok ve výši 19,12% ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 16.1.2021 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

21. Náklady řízení žalobce činí celkem 3 578 Kč tj. 1 400 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle vyhl. č. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. vyhl.č. po 100 Kč a 21% DPH z 1800 Kč tj. 378 Kč (,3 ).

22. Žalobce byl ve věci úspěšný pouze částečně, má tak nárok na náklady řízení odpovídající 51,14%, tj. 1829,79 Kč.

23. V souladu s ust. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.