Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 315/2021-36
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 28 868 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 848 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 11. 1. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se do částky 17 020 Kč
s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 713,34 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 276,13 Kč,
s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do 10. 1. 2020,
s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 1 950 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení,
s 23,72 % úrokem z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 478,62 Kč,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 849,43 Kč,
s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 6 313,54 Kč od 7. 12. 2019 do 10. 1. 2020,
s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 5 515,54 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení,
s 23,72 % úrokem z částky 6 613,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 848 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od 11. 1. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se do částky 17 020 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 713,34 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 276,13 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do 10. 1. 2020, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 1 950 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, s 23,72 % úrokem z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 478,62 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 849,43 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 6 313,54 Kč od 7. 12. 2019 do 10. 1. 2020, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 5 515,54 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, s 23,72 % úrokem z částky 6 613,54 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 28 868 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček poskytnutých právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba. Ve skutkových tvrzeních dále uvedl, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce číslo dne 18. 9. 2015, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou půjčkou zaplatit předchůdci žalobce částku 1 820 Kč na úrocích, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 5 200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila pouze částku 1 950 Kč, kterou žalobce započetl částečně na úrok a částečně na poplatek za hotovostní inkaso. Z titulu předmětné zápůjčky požaduje zaplacení částky 20 670 Kč, která sestává z jistiny ve výši 13 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 670 Kč. Dále uvedl, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce číslo dne 19. 3. 2015, na základě které poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a platbu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Úrok z půjčky byl sjednán ve výši 23,72 %. Žalovaná na předmětnou půjčku uhradila částku 9 202 Kč, kterou žalobce částečně započetl na jistinu ve výši 3 686,46 Kč, částečně na úrok ve výši 1 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 115,54 Kč. Předmětnou žalobou z titulu výše uvedené půjčky uplatňuje částku 8 198 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 6 313,54 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 884,46 Kč. Dále předmětnou žalobou uplatňuje kapitalizované úroky z půjčky, dále úrok ve výši 23,72 % a úrok z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z karty zákazníka ze dne
19. 3. 2015 a smlouvy o půjčce ze dne 19. 3. 2015 soud zjistil, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná stvrdila svým podpisem, že předmětné finanční prostředky převzala proti podpisu. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala předchůdci žalobce zaplatit poplatky sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši
1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, celkem částku 7 400 Kč Celkem tak žalovaná byla povinna zaplatit 17 400 Kč a to v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Žalobce k důkazu založil kartu zákazníka, kterou prokazuje svá tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované. Předchůdce žalobce vycházel z příjmu žalované a to mzdy ve výši 2 000 Kč, státní podpory ve výši 10 000 Kč (mateřská) a výživného na dítě ve výši 3 000 Kč. Pokud jde o úhradu nájemného, vycházel z údaje ve výši 3 000 Kč a výdajů na domácnost ve výši 4 500 Kč, výdajů na telefon ve výši 500 Kč. Pokud jde o dokumenty k ověření, v zákaznické kartě je uvedeno, že vycházel z občanského průkazu, nájemní smlouvy a výměru státní podpory. Tyto listiny však soudu nepředložil k důkazu.
5. Z karty zákazníka ze dne 18. 9. 2015 a smlouvy o půjčce číslo ze dne 18. 9. 2015 soud zjistil, že předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, kdy žalovaná stvrdila svým podpisem, že předmětné finanční prostředky převzala v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit předchůdci žalobce poplatek v celkové výši 9 620 Kč, který sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, úroku ve výši 1 820 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Pokud jde o tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované, žalobce předložil k důkazu kartu zákazníka, kdy vycházel z údajů poskytnutých žalovanou ohledně mzdy ve výši 2 000 Kč, státní podpory ve výši 10 200 Kč, přídavků ve výši 2 500 Kč, mateřské dovolené ve výši 7 500 Kč, pokud jde o příjmy a pokud jde o výdaje, z částky 6 000 Kč na nájem, 9 000 Kč na domácnost, 1 200 Kč splátek půjčky a 400 Kč výdajů na telefon. Jak vyplývá z karty zákazníka, předchůdce žalobce od žalované nevyžádal žádné důkazy, kterými by ověřil údaje poskytnuté žalovanou.
6. Z přípisu společnosti právnická osoba ze dne 6. 12. 2019 a podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Současně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu.
7. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.
8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
15. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce dne 19. 3. 2015 číslo na základě které poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Dále byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 18. 9. 2015 pod číslo kdy žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 13 000 Kč. Na smlouvu o zápůjčce ze dne 19. 3. 2015 žalovaná uhradila celkem dle tvrzení žalobce částku 9 202 Kč, zůstává tak nesplacená jistina ve výši
798 Kč. Na smlouvu o zápůjčce ze dne 18. 9. 2015 žalovaná uhradila celkem částku 1 950 Kč, zůstává tak nesplacená jistina ve výši 11 050 Kč. Ve výše uvedených smlouvách předchůdce žalobce vystupoval jako zapůjčitel, žalovaná jako vydlužitel. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEÚ-C -679/18 anonymizováno) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením výše uvedených smluv schopnost žalované půjčky splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne
1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel půjček nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet poskytnuté půjčky s odbornou péčí, jsou smlouvy s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Žalobce se k jednání nedostavil, z jednání se omluvil, nemohlo mu tak být v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., dáno poučení, aby označil řádně veškeré důkazy, kterými by prokázal, že řádným způsobem předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalované a nevycházel tak toliko z jejich tvrzení. Soud v této situaci hodlal uplatnit procesní postup ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., tedy poučit žalobce o předložení důkazů k prokázání uvedeného tvrzení a zároveň ho poučit také o následcích nesplnění této výzvy v podobě neúspěchu ve věci z důvodu neunesení důkazního břemene. Žalobce tím, že se k jednání nedostavil, nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, tím soudu znemožnil, aby mu bylo poskytnuto poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Pokud soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením
§ 101 odst. 3 o.s.ř., vycházel z obsahu spisu, za dané situace nebylo na místě jednání odročovat.
17. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku a sjednaných poplatků za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek, nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy předmět zápůjčky převzala a to v hotovosti, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Pokud dle tvrzení žalobce žalovaná po uzavření smlouvy uhradila na zápůjčku poskytnutou ve výši 10 000 Kč, celkem 9 202 Kč, zůstává tak dluh ve výši 798 Kč. Na základě smlouvy, kdy žalované byla poskytnuta částka 13 000 Kč, žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila na tuto zápůjčku částku 1 950 Kč, zůstává tak nesplacená jistina ve výši 11 050 Kč. S ohledem na výše uvedené, tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku, zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku 11 848 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis předchůdce žalobce (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019), ve kterém stanovil lhůtu k plnění 10 dnů po obdržení dopisu. Předmětný přípis byl předán k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020, soud vycházel ze skutečnosti, že žalované byl doručen, či se dostal do sféry její dispozice předmětný přípis dnem 10. 1. 2020, následujícího dne se tak žalovaná se svým plněním dostala do prodlení a žalobci tak náleží úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, tj. do částky 17 020 Kč včetně příslušenství, soud žalobu, jak shora ve výroku II. uvedeno, zamítl.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy v dané věci byla z větší části úspěšná žalovaná, této však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly v souvislosti s tímto řízením, soud proto rozhodl tak, jak shora ve výroku III. uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí (exekuce).