Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 25/2021-86

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno sídlem adresa žalobkyně

proti;

žalované: ; celé jméno žalované, dříve příjmení, narozená dne datum,

bytem adresa žalované,

o zaplacení částky 32.853,25 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se ohledně částky ve výši 0,01 Kč zastavu je.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.893,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.893,24 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 23.960 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14.837,01 Kč, úroku ve výši 25 % ročně z částky 15.698,97 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.680,84 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.429,48 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.536,24 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se ohledně částky ve výši 0,01 Kč zastavu je.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.893,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.893,24 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 23.960 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 14.837,01 Kč, úroku ve výši 25 % ročně z částky 15.698,97 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.680,84 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.429,48 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.536,24 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 10. 12. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 32.853,25 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 15.698,97 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2.730,51 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5.978,77 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.466,23 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5.978,77 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 14.837,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5.680,84 Kč, úrok ve výši 25 % ročně z částky 15.698,97 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18.429,48 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a dále aby jí žalovaná nahradila náklady řízení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce - společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti v den uzavření Smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutím uvedené částky ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně vedle zapůjčené částky ve výši 20.000 Kč též úrok za půjčené peněžní prostředky v pevné výši 4.660 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 8.000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.300 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 8.000 Kč, to vše ve 20 měsíčních splátkách po 2.198 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2017. Jelikož si žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, splátky řádně a včas neplatila a ke dni 31. 3. 2017 dlužnou částku v plné výši neuhradila, právní předchůdce žalobkyně ke dni celý zbytek dluhu zesplatnil (částka 32.853,25 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15.698,97 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2.730,51 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5.979,77 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2.466,23 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 5.978,77 Kč), a navíc mu vzniklo právo ze zbylé části dlužné jistiny (tj. z částky 15.698,97 Kč) požadovat úrok ve výši 25 % ročně od 31. 3. 2017 až do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z nezaplacené částky jistiny ve výši 15.698,97 Kč a splatné nezaplacené části úroku v pevné výši 2.730,51 Kč (tj. z částky 18.429,48 Kč) od 31. 3. 2017 až do zaplacení. V doplnění žaloby ze dne 12. 4. 2022 žalobkyně upřesnila, že žalovaná za celé období po uzavření smlouvy uhradila pouze částku 11.106,76 Kč. Svoji aktivní věcnou legitimaci v dané věci žalobkyně dovodila na základě skutečnosti, že společnost právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, postoupila žalobkyni jako novému věřiteli, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně také tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalované písemnou výzvu k plnění na poslední známou adresu žalované, avšak žalovaná přesto dlužnou částku neuhradila.

2. Okresní soud v Prostějově v daném případě dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vydání elektronického platebního rozkazu, když žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vůbec netvrdila, zda a jakým způsobem před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. Věc byla proto převedena do rejstříku C a vedena pod sp. zn. spisová značka.

3. Soud následně vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení uvedená v žalobě tak, že vylíčí skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované (v souvislosti s povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele) – jakým způsobem splnila povinnost prověřit schopnost žalované splatit plánovaný úvěr tak, jak vyžaduje stávající judikatura Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu (, ), a aby písemně označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení a předložilay navržené k důkazu a prokazující jednotlivá tvrzení, a dáley, které měl poskytovatel úvěru ohledně toho k dispozici ke dni uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru (tj. zejména potvrzení o výši příjmu žalované od jejího zaměstnavatele, výpisy z jejího bankovního účtu, doklady o výši pravidelných plateb na bydlení, ověření v registru SOLUS, NRKI a BRKI, apod.).

4. V doplnění žaloby, které bylo soudu doručeno dne 4. 3. 2021, žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba, jako poskytovatel půjčky (spotřebitelského úvěru) před uzavřením Smlouvy splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřeno“. Tvrzenou majetkovou situaci žalované právní předchůdce žalobkyně ověřil z předložené výplatní pásky. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena Smlouva. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je od datum zaměstnaná u zaměstnavatele anonymizováno právnická osoba, IČO, sídlem adresa, její měsíční mzda činí 19.834 Kč. Ohledně svých měsíčních výdajů žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že výše jejích měsíčních výdajů činí 15.000 Kč. Použitelný měsíční příjem byl deklarován částkou 4.834 Kč. Žalovaná v žádosti též uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení a svým podpisem stvrdila, že údaje, které poskytla věřiteli před uzavřením Smlouvy jsou úplné, přesné a pravdivé. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a které si právní předchůdce žalobkyně ověřil, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. Vedle žádosti o úvěr však žalobkyně soudu nepředložila žádné jinéy ani doklady, které měl mít právní předchůdce žalobkyně při ověřování informací od žalované a při posuzování úvěruschopnosti žalované k dispozici ke dni uzavření Smlouvy.

5. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena spolu s výzvou k vyjádření (viz. č.l. 50) dne 22. 3. 2021 postupem (fikcí) dle ust. , (dále jen „“), nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. Předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den datum, které bylo žalované doručováno na adresu jejího trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako místo jejího trvalého pobytu, si žalovaná nepřevzala a soud je v souladu s ust. ve spojení s ust. považuje za doručené dnem 21. 3. 2022 (pondělí). Za těchto okolností lze konstatovat, že žalovaná byla řádně předvolána k ústnímu jednání, avšak bez omluvy se k němu nedostavila. Za žalobkyni se k jednání dostavil právní zástupce na základě substituční plné moci. Soud tudíž v souladu s ust. v dané věci jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované, přičemž provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobkyní, a to konkrétně: Smlouvou o úvěru číslo z datum, včetně Čestného prohlášení žalované a předpisu splátek, Žádostí o úvěr vyplněnou dne datum, Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum, včetně Seznamu postoupených pohledávek, Dodatku číslo potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, tabulkou umoření, předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci:

6. Právní předchůdce žalobkyně, tj. společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“) ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů, a , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Ze Smlouvy se mimo jiné podává, že žalovaná jako dlužník svým podpisem Smlouvy potvrdila, že od věřitele, tj. od společnosti právnická osoba, převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru, tj. částku 20.000 Kč. Ze Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit právnímu předchůdci žalované spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.660 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč, s náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.300 Kč a s inkasním poplatkem za inkaso plateb v hotovosti přímo v místě bydliště žalované ve výši 8- 000 Kč, celkem tedy částku ve výši 43.960 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách po 2.198 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit do měsíce od podpisu Smlouvy a každou další splátku, až do úplného zaplacení celkové dlužné částky, vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky s tím, že nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem (žalovanou) dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Smlouva je opatřena podpisem žalované a osoby jednající za právnická osoba (jméno anonymizováno). Nebylo prokázáno (a žalovaná to ani netvrdila), že by žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně, či následně přímo žalobkyni, zaplatila více, než tvrdila a tabulkou umoření doložila žalobkyně, tedy vice než částku 11.106,76 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávky ze Smlouvy postoupil na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a žalované byla změna v osobě věřitele řádně oznámena. Žalobkyně k doložení a prokázání toho, že právní předchůdce žalobkyně řádně v souladu se zákonem ověřoval schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit, předložila pouze Žádost o úvěr, ve které žalovaná před uzavřením Smlouvy dne datum uvedla, že je zaměstnaná manuálně v soukromé sféře, konkrétně u zhaměstnavatele anonymizováno – právnická osoba, obec, a to od datum na dobu neurčitou, což mělo být doloženo pracovní smlouvou, a její pravidelný měsíční příjem (mzda) činí 19.834 Kč, což mělo být ověřeno z výplatní pásky. Ohledně svých pravidelných měsíčních výdajů žalovaná uvedla částku 1.000 Kč za bydlení energie, 7.500 Kč za dopravu, jídlo, osobní náklady, 5.000 Kč srážky ze mzdy, výživné a 1.500 Kč splátky stávajících půjček, celkem tedy výdaje ve výši 15.000 Kč. Na základě toho byl deklarován použitelný měsíční příjem ve výši 4.834 Kč s tím, že se jedná o příjem ke splácení úvěru dostatečný. Žalovaná v Žádosti o úvěr též uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti na adrese trvalého pobytu, je svobodná a má jedno dítě ve věku do 18 let. V Žádosti o úvěr je též uvedeno, že žalovaná v té době měla 2 dluhy u právnická osoba anonymizováno, a to v původní výši 9.800 Kč, na který zbývalo doplatit ještě 4.800 Kč, a v původní výši 4.800 Kč, na který zbývalo doplatit ještě 2.300 Kč. Podle údajů uvedených v Žádosti o úvěr měla žalovaná zástupkyni právního předchůdce žalobkyně předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, občanský průkaz a průkaz pojištěnce anonymizováno Tyto dokumenty zmíněné v Žádosti o úvěr však nebyly soudu ze strany žalobkyně předloženy a soud proto nemohl ověřit pravdivost údajů v Žádosti o úvěr uvedených.

7. Podle ust. , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení o spotřebitelském úvěru, ve znění , je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.

9. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle ustanovení § 580 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2021, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).

13. Podle § 1879 o. z., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

14. Jelikož v rámci podání doručeného soudu dne 12. 4. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 0,01 Kč na administrativním poplatku, soud postupoval podle , , a v tomto rozsahu řízení zastavil (viz. výrok I. tohoto rozsudku).

15. Ve zbytku pak soud na základě zjištěného skutkového stavu věc posoudil podle citované právní úpravy a učinil následující právní závěr.

16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (dále též úvěrující věřitel) a žalovanou (dále též spotřebitel), byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru ( a násl. ). S ohledem na postavení žalované, jako slabší smluvní strany, a obsah uzavírané Smlouvy, je pak nutno obsah této Smlouvy a chování smluvních stran posoudit kromě o. z., též podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, tj. včetně novely , a zkoumat, zda úvěrující postupoval před a při jejím uzavřením v souladu s touto právní úpravou. Úvěrující věřitel poskytl spotřebiteli finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru, úvěrující tak měl zákonnou povinnost prověřit schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. V této souvislosti byla žalobkyně soudem vyzvána, aby doplnila žalobní tvrzení o to, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit plánovaný úvěr (zápůjčku), přičemž soud poukázal na stávající judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ČR, a současně aby ohledně toho předložila veškeréy a doklady, které měl původní věřitel jako poskytovatel úvěru k dispozici ke dni uzavření Smlouvy (tj. zejména potvrzení o výši příjmu žalované od jeho zaměstnavatele, výpisy z jejího účtu, ověření v registru příjmení, NRKI a BRKI, apod.). Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdce jako úvěrující splnil tuto svoji zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr potvrdit. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z obsahu Smlouvy, v níž měla žalovaná jako spotřebitel deklarovat, že byla řádně zkoumána její schopnost spotřebitelský úvěr splácet, a dále z údajů uvedených žalovanou v Žádosti o úvěr, což je dle názoru soudu s přihlédnutím ke kogentní povaze ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění , nedostatečné. Za řádné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat„ spolehnutí se“ na žalovanou tvrzené skutečnosti, nýbrž je třeba na základě těch skutečností a se souhlasem žalované získat další podklady pro řádné posouzení její úvěruschopnosti. Žalobkyně v řízení k prokázání této zákonné povinnosti předložila pouze Žádost o úvěr, kterou žalovaná vyplnila před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Podle Žádosti o úvěr měla sice žalovaná zástupci právního předchůdce žalobkyně (tj. úvěrujícímu) doložit pracovní smlouvu a výplatní lístky, avšak tyto dokumenty ay zmíněné v Žádosti o úvěr nebyly soudu ze strany žalobkyně předloženy. Žalobkyně tedy nijak nedoložila, a tudíž neprokázala, že by si její právní předchůdce jako úvěrující údaje uvedené žalovanou v Žádosti o úvěr řádně ověřil, a že uvedené doklady (pracovní smlouva a výplatní lístky) byly skutečně před uzavřením Smlouvy předloženy, a že se nejednalo o pouhé formální„ zaškrtnutí příslušných kolonek“ na připraveném formuláři označeném jako Žádost o úvěr. Navíc bez znalosti obsahu zmíněných dokladů nemohl soud učinit závěr ani o tom, že úvěruschopnost žalované byla posouzena skutečně řádně a s odbornou péčí. Soud nemohl přehlédnout ani skutečnost, že žalovaná v Žádosti o úvěr sice uvedla příjem ve výši 19.834 Kč, avšak na druhé straně pravidelné měsíční výdaje ve výši 15.000 Kč, v rámci kterých pak mimo jiné figurují srážky ze mzdy/ výživné ve výši 5.000 Kč a splátky stávajících půjček ve výši 1.500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se žádným způsobem nevypořádal s tím, že ze mzdy žalované jsou prováděny srážky ve výši 5.000 Kč měsíčně, byť se mohlo jednat např. o srážky exekuční. Navíc za situace, kdy žalovaná již splácela 2 jiné úvěry částkou 1.500 Kč měsíčně (dle údajů uvedených v Žádosti o úvěr měla žalovaná na předcházející úvěry uhradit ještě 4.800 Kč a 2.300 Kč) a s ohledem na deklarovaný„ použitelný příjem“ ve výši 4.834 Kč se lze jen podivit, že právní předchůdce žalobkyně údajně neměl důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele (žalované) spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu z uvedených údajů naopak muselo být právnímu předchůdci žalobkyně jako úvěrujícímu zcela zřejmé, že pro žalovanou bude splácení dalšího úvěru částkou ve výši 2.198 Kč měsíčně nepochybně představovat nepřiměřenou finanční zátěž a úvěrující si tak nemohl být jistý, že úvěr bude spotřebitelem (žalovanou) řádně splácen. Pokud za tohoto stavu věci právní předchůdce žalobkyně úvěr žalované přesto poskytl, nemohl soud přijmout závěr, že právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující skutečně na základě dostatečných informací s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele řádně splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Naopak soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru úvěruschopnost žalované řádně nevyhodnotil, a že důsledkem je s ohledem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění , neplatnost uzavřené Smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalobkyně dovozuje svůj nárok na zaplacení žalovaných částek. Přitom k neplatnosti takto uzavřené Smlouvy soud přihlédne i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , , popř. rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. , apod.). Je nutno zdůraznit, že nebylo prokázáno, že by si právní předchůdce žalobkyně údaje uvedené v Zákaznické kartě nějakým relevantním způsobem ověřil a že by před uzavřením Smlouvy např. nenahlédl do exekučního rejstříku, aby zjistil, zda jsou vůči žalované vymáhány nějaké dluhy. Z těchto všech důvodů lze uzavřít, že při uzavření spotřebitelského úvěru (zápůjčky) se žalovanou nebyla právním předchůdcem žalobkyně dostatečně řádně a s odbornou péčí posouzena schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr (zápůjčku) a Smlouva je z tohoto důvodu neplatná, a to i s ohledem na ust.

17. Jelikož však žalovaná předmět zápůjčky, tj. částku 20.000 Kč, na základě neplatné Smlouvy převzala, což žalovaná potvrdila svým podpisem a v rámci daného soudního řízení převzetí této částky žádným způsobem nezpochybnila, je povinna tuto částku vrátit podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., tedy jako bezdůvodné obohacení. Žalobní požadavek je proto důvodný pouze zčásti. Podle žalobních tvrzení, která nebyla žalovanou zpochybněna, tato uhradila z titulu Smlouvy pouze částku 11.106,76 Kč. Soud tak na základě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.), zavázal žalovanou k zaplacení částky 8.893,24 Kč (převzatých 20.000 Kč minus již vrácených 11.106,76 Kč), tedy plnění, které žalovaná od právního předchůdce žalobkyně dne 30. 7. 2015 převzala, ale dosud nevrátila zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila ani dodatečně, je ode dne 23. 3. 2021, tedy ode dne následujícího po dni, kdy jí byla doručena žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení v prodlení ( ), a proto soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 8.893,24 Kč i se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena v souladu s ust. a nař. vl. č. (viz. výrok I. tohoto rozsudku).

18. S ohledem na výše uvedené právní hodnocení soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz. výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , když přihlédl k tomu, že žalovaná byla v tomto řízení procesně úspěšnější než žalobkyně (při posouzení poměru celkové žalované částky ve vztahu k částce, kterou soud žalobkyni tímto rozsudkem vůči žalované přiznal) a měla by proto právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady tohoto řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

20. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobci ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně jako oprávněná podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí dle anebo na exekuci dle exekučního řádu.