Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
11 C 129/2021-33
Okresní soud v Jeseníku rozhodl předsedou soudu JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 19 638,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 15 638,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 098,77 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 510,56 Kč, úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 638,98 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 15 638,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 098,77 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 510,56 Kč, úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 19 638,98 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 638,98 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 638,98 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 19 638,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba se sídlem adresa, IČO, (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den podpisu smlouvy žalované částku ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit uvedenou jistinu spolu s úrokem 19,52% ročně, jenž činí za dobu trvání zápůjčky částku 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaná na smlouvu uhradila za celou dobu jejího trvání 21 000 Kč. Žalobkyně v žalobě požaduje zaplacení dlužné jistiny zápůjčky ve výši 19 638,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 098,77 Kč (tj. úroku ve výši 19,52% ročně z částky 19 638,98 Kč za období od datum do datum), kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 510,56 Kč (tj. úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19 638,98 Kč za období od datum do datum), úroku ve výši 19,52% ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Zákaznickou kartou – žádostí o úvěr ze dne datum bylo prokázáno, že tohoto dne žalovaná podepsala listinu, na které je uvedeno, že žádá o zápůjčku 25 000 Kč se splatností 60 týdnů, je vdaná, má vyšší odborné vzdělání, jako druh bydlení je uvedeno spoluvlastnictví, je zaměstnána v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou jako švadlena s čistým měsíčním příjmem ve výši 11 100 Kč, její měsíční výdaje zahrnují výdaje na bydlení ve výši 2 300 Kč, osobní výdaje ve výši 3 700 Kč a další výdaje jako je odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních atd. ve výši 1 000 Kč V kartě je uvedeno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně k ověření svých poměrů předložila výplatní pásky, doklad SIPO a pracovní smlouvu.
4. Výplatními páskami žalované vystavenými společností právnická osoba bylo prokázáno, že čistý příjem žalované ze zaměstnání činil za měsíc září roku 2017 částku 11 015 Kč a za měsíc říjen téhož roku částku 11 043 Kč.
5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne datum podepsaly listinu s uvedeným názvem, obsahem listiny je prohlášení o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované ve formě zápůjčky ve výši 25 000 Kč, smlouva je uzavřena na dobu určitou 60 týdnů, pro tuto dobu je ujednána zápůjční úroková sazba 32,15% ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem, jenž je vyčíslen částkou 5 000 Kč, s administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 750 Kč. Listina obsahuje prohlášení žalované o tom, že svým podpisem potvrzuje převzetí zápůjčky v hotovosti.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohou k této smlouvě nazvanou seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že toho dne právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly dohodu, jejímž obsahem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru specifikovaných v příloze této smlouvy na žalobkyni. Postoupení bylo ujednáno s výhradou zaplacení sjednané úhrady. V příloze smlouvy je uvedena smlouva číslo celé jméno žalované, s datem uzavření datum.
7. Potvrzením o úhradě ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně potvrdila řádnou a včasnou úhradu žalobkyně za postoupené pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že žalobkyně poštou dne datum zaslala žalované oznámení podepsané právní předchůdkyní žalobkyně o postoupení pohledávek ze smlouvy číslo. Současně je v oznámení žalovaná vyzvána k úhradě veškerých dluhů z této smlouvy do 10 dnů od obdržení daného oznámení.
9. Předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně dne datum poštou odeslal žalované výzvu k plnění z titulu smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Dne datum žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně požádala o zápůjčku ve výši 25 000 Kč se splatností 60 týdnů a uvedla, že je vdaná, má vyšší oborné vzdělání, je zaměstnána v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou jako švadlena s čistým měsíčním příjmem 11 100 Kč, její měsíční výdaje tvoří výdaje na bydlení, které je spoluvlastnické, ve výši 2 300 Kč, osobní výdaje ve výši 3 700 Kč a další výdaje ve výši 1 000 Kč. K ověření svých poměrů předložila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky za měsíce září a říjen roku 2017, dle nichž její čistá mzda za měsíc září činila 11 015 Kč a za měsíc říjen 11 043 Kč. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaná předložila další doklady o svých poměrech, a to doklad SIPO a pracovní smlouvu, které však žalobkyně jako důkaz soudu nedoložila. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo jejímž obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 25 000 Kč a závazek žalované uhradit tuto zápůjčku s úrokem ve výši 5 000 Kč, když zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 32,15% ročně, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaná zápůjčku ve výši 25 000 Kč obdržela v hotovosti při podpisu smlouvy. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu, jejímž obsahem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru na žalobkyni, mimo jiné i pohledávky za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo Cenu za postoupené pohledávky uhradila žalobkyně řádně a včas. Dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek ze smlouvy číslo na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě veškerých dluhů z této smlouvy do 10 dnů od obdržení daného oznámení. Dne datum odeslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu. Žalovaná dosud na zápůjčku uhradila částku 21 000 Kč.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
13. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
23. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
27. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy žalovaná vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel. V projednávané věci bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, tuto svou povinnost však nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně nijak relevantně neověřovala výdajovou stránku žalované a spokojila se s ověřením čistých příjmů žalované. Pouhé zjištění čistého příjmu žalované a jeho ověření však nemá žádnou vypovídací schopnost o možnosti žalované dluh splnit. Schopnost splácet je možno posoudit pouze na základě ověřených příjmů a ověřených výdajů, rozumného předpokladu o tom, že obdobných příjmů a výdajů bude dlužník dosahovat i v budoucnu a zohlednění přiměřené finanční rezervy. K ničemu takovému však právní předchůdkyně nepřistoupila a neposoudila tak s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a v takovém případě je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Odkaz žalobkyně na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, soud neshledává případným, když v nyní projednávané věci vůbec dokumenty k ověření výdajů žalované nebyly právní předchůdkyni žalobkyně předloženy, což neodpovídá skutkovému stavu v daném rozsudku, kdy dokumenty předloženy dle prohlášení žalovaného k zákaznické kartě byly, avšak žalovaný to následně rozporoval. V řízení bylo ovšem prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a žalovaná dosud z této částky vrátila částku 21 000 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v částce 4 000 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, na kterou byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum platně postoupeny.
28. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovanou k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalované poštou dne datum, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalované dne datum, přičemž v dopise byla stanovena lhůta k plnění v délce 10 dnů od doručení výzvy, tedy do datum Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od datum. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 9,75% ročně.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně byla úspěšná co do 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, naopak byla neúspěšná co do částky 15 638,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 098,77 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 510,56 Kč, úroku ve výši 19,52% ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 19 638,98 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 15 638,98 Kč od datum do zaplacení, přičemž neúspěch žalobkyně zjevně převažuje. Procesně úspěšnější je tedy žalovaná, této však v řízení žádné náklady nevznikly a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.
30. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu Jeseník. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.