Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 124/2021-28

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení od datum do datum ve výši 303,33 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 303,33 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle , (dále jen „“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným je zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení a částky 303,33 Kč jako kapitalizovaných úroků z prodlení (tj. úrok ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum) jako dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté společností právnická osoba se sídlem adresa, obec a číslo, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) žalované dle smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

3. Žalovaná se k návrhu ve věci samé nevyjádřila, a ač byla řádně a včas předvolána, bez omluvy se nedostavila k jednání soudu.

4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně, která byla nebankovním subjektem s oprávněním poskytovat spotřebitelský úvěr, a žalovaná smlouvu o zápůjčce číslo Touto smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně půjčila žalované částku 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu úrokem ve výši 799 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2.410 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč ve 45 týdenních splátkách ve výši 236 Kč, přičemž poslední splátka pak měla činit 233 Kč. Žalobkyně neuvedla, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy. Dne datum podepsala právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i žalovanou pohledávku, na postupníka. O postoupení pohledávky byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována v oznámení ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum, v němž byla současně žalovaná vyzvána k úhradě pohledávky ve lhůtě do 10 dnů od data doručení oznámení. Žalovaná dosud z poskytnutých peněžních prostředků vrátila částku 1 000 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě žalované pohledávky, a to předžalobní výzvou ze dne datum předanou k poštovní přepravě dne datum.

5. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

7. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

16. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení:

21. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupovala žalovaná jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované při poskytnutí úvěru. Žalobkyně však ohledně této skutečnosti neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud podotýká, že nemohl žalobkyni poskytnout v tomto směru poučení dle ust. a 3 , neboť žalobkyně se k jednání nedostavila a tím se dobrodiní takového poučení zbavila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. , podle kterého„ ustanovení upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Soud tedy vyšel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle o. z. ve spojení s  z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, splnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

22. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 6 000 Kč a že žalovaná z této částky dosud vrátila částku 1 000 Kč. Protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byla žalovaná vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo předáno k poštovní přepravě dne datum. Za použití § 573 o. z. byla uvedená výzva žalované doručena dne datum a splatnost nároku tak nastala po uplynutí lhůty 10 dnů poskytnuté ve výzvě k plnění, tedy dne datum, do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se v takovém případě žalovaná dostala dnem datum a k tomuto dni činil úrok z prodlení dle 10% ročně, žalobkyně však požaduje zaplacení úroku ve výši 9,75% ročně. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok I.) a ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. O takový případ v dané věci jde, protože neúspěch žalobkyně se týká pouze nepatrné části žalobního nároku a proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle vyhl. č. , z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle vyhl. č. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle , neboť se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč a náhradu těchto nákladů uložil soud žalované zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle

24. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem , když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, případně pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.