Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 83/2022-40
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 792,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 792,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 292,40 Kč jdoucím od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 992,40 Kč jdoucí od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 792,40 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 792,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 292,40 Kč jdoucím od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 992,40 Kč jdoucí od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 792,40 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 5 292,40 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet, jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaný dále s žalobkyní uzavřel smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu dle smlouvy. Žalovaný takto poskytnutý úvěr čerpal, nicméně ani přes upozornění žalobkyně záporný zůstatek na běžném účtu – nepovolený debet - neuhradil. Žalobkyně proto využila svého oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Debetní zůstatek ve výši 5 592,40 Kč byl následně převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaný v mezidobí uhradil částku 300 Kč, žalovaná částka tak nově činila 5 292,40 Kč, na příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zrušení účtu do zaplacení. Dne datum byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k dobrovolnému splnění svého dluhu, nicméně se tak nestalo.
2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud řízení zastavil co do částky 500 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně vzala pro tuto částku žalobu zpět, jelikož žalovaný učinil ve dnech datum a datum na svůj dluh platby v celkové výši 500 Kč (300Kč a 200Kč).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne datum, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu v řízení nevyjádřil a soud proto předpokládal jeho konkludentní souhlas v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobkyní, jelikož žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a na svoji obranu ničeho neuváděl.
5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o bankovních službách uzavřené mezi účastníky dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala žalovanému zřídit bankovní účet č. bankovní účet, ke kterému byla žalovanému poskytnuta debetní karta. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne datum a z dokumentu s názvem standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěru formou přečerpání prostředků na výše uvedeném bankovním účtu a to do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal povolený debet splatit nejpozději v poslední den čerpání, tj. do 360 dnů. Z historického výpisu z účtu žalovaného ze dne datum a z periodického výpisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 5 592,40 Kč, čímž překročil výši povoleného úvěrového rámce, a na tento poté uhradil toliko částku 300 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně následně ukončila smluvní vztah pro přečerpání prostředků do nepovoleného debetu a následně bankovní účet žalovaného zrušila a dlužnou částku převedla na účet pohledávek. Oznámení této skutečnosti pak bylo prokázáno oznámením o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu k této bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu.
6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná a této zcela vyhověl. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o vedení běžného účtu a dále pak úvěrová smlouva (smlouva o povoleném debetu), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč Smlouva o povoleném debetu, která je právním titulem vzniku nároku žalobkyně, byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník ve spojení s § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal (bankovní výpisy), nicméně překročil sjednaný úvěrový rámec a ani po urgencích žalobkyně tento nepovolený debetní zůstatek nedorovnal, když uhradil toliko částku 300 Kč. Žalobkyně tedy legitimně využila svého práva dle čl. 13. Všeobecných podmínek, smlouvu vypověděla a dlužnou částku převedla na zvláštní účet. Žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit přečerpanou jistinu v žalované výši, což ani přes výzvy žalobkyně neučinil. V důsledku tohoto se dostal do prodlení s úhradou svého závazku a žalobkyně proto má v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.) Počátek běhu zákonného úroku je pak vázán jednak na den zrušení účtu, jednak na učiněné platby ze strany žalovaného po podání žaloby.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (řízení bylo zastaveno co do částky 500 Kč z důvodu úhrady této částky ze strany žalovaného po podání žaloby), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 5 292,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že žalobkyně coby bankovní subjekt opakovaně podává obdobné žaloby ve skutkově i právně totožných věcech, jejichž tarifní hodnota zpravidla nepřevyšuje částku 50 000 Kč, má za to, že jsou splněny veškeré předpoklady k aplikaci zmíněného ustanovení § 14b a. t.
11. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.