Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 66/2022-16

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení částky 10 664,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 664,26 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 6 026,12 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 249,93 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 595,10 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 10 664,26 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 6 026,12 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 249,93 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 595,10 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti právnická osoba podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedené částky s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované částku 22 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 998 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 857 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dlužná částka tak činila na jistině 5 595,10 Kč a na poplatku 3 942,90 Kč. Ke dni datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 30 460 Kč. Na předžalobní upomínku žalobkyně nijak nereagovala.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s tímto postupem byl obsažen již v podaném návrhu, aby se ve smyslu ust. , (dále jen ) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky ( ). Žalovaná se k výzvě nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o úvěru ze dne datum, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 22 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit a zaplatit výše uvedený souhrnný poplatek v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 2 118 Kč (úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně), úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 9 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 020 Kč a inkasní poplatek 3 960 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 30 460 Kč, která byla započtena částečně na jistinu, z níž dosud zbývá k úhradě 5 595,10 Kč, a na poplatek. Dosud tedy dluží žalobkyni výše uvedené částky, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Mimo to požaduje úhradu kapitalizovaného smluvního úroku, smluvní pokuty a úroků z prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

4. Soud při právní kvalifikaci postupoval dle (dále jen „o. z.“), které stanoví, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. týká-li se důvod neplatnosti takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

5. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 580 o. z., neplatným je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V dané věci je na místě ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu posoudit smlouvu jako takovou z hlediska dobrých mravů, a to v závislosti na celkovém zatížení, které dlužníku obsah předmětné smlouvy z hlediska jeho majetkové situace a srovnání vzájemných práv a povinností přináší, neboť meritum dále uvedené judikatury spočívá v tom, zda nároky věřitele ve svém souhrnu nejsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Uzavřená smlouva zavazuje žalovanou, proti poskytnutém úvěru 22 000 Kč, vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 39 998 Kč, neboli téměř dvojnásobek, a to při poměrně krátké době splátek – 14 měsíců. V dané věci si účastníci sjednali úrok z úvěru ve výši 15 % ročně. Vedle toho je žalovaná povinna uhradit také úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 020 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 960 Kč. Výše úroků sama o sobě není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší než u bankovních institucí, což je dáno vyšší rizikovostí nebankovního úvěru. To ovšem nic nemění na tom, že celkově je smlouva zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobkyně si do předtištěného formuláře smlouvy zakotvil administrativní poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 45 % z výše jistiny a poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 9,18 % z výše jistiny, přičemž administrativa tohoto typu smlouvy je jednoduchá a rychlá, takže nevede k takto vysokým nákladům. Veškeré formuláře jsou připraveny, nutné je doplnit jen několik málo údajů, pro něž jsou ve formulářích připraveny i na ně navazující skutečnosti. Z praxe soudu je známo, že např. u bankovních institucí se tyto poplatky pohybují v řádu nižších jednotek procent. Ve smlouvě zakotvený inkasní poplatek (inkaso plateb v hotovosti v bydlišti dlužníka) ve výši 3 960 Kč, tj. 18 % výše jistiny, je s ohledem na preferenci bezhotovostního styku neakceptovatelným poplatkem obdobně jako oba předešlé. Tyto poplatky soud považuje za poplatky, které nevedou pouze k uspokojení reálných nákladů, ale i ke generování zisku, tedy jde o skryté úroky z úvěru. Po tomto posouzení pak hodnota úroku z úvěru atakuje hranici 250 % ročně, přičemž přímo ve smlouvě samotné právní předchůdce žalobkyně uvádí RPSN ve výši 252,65 %. K těmto poplatkům pak v případě neplnění povinností přistupuje smluvní pokuta v procentuální výši za každý den prodlení i v jednorázových částkách, která sama o sobě opět není v nepřiměřené výši a poplatky za upomínky a prodlení dlužníka, které již pouze podtrhují již takto zcela zjevně nepřiměřenou výši finančního zatížení dlužníka. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že smlouva je v části, ve které si účastníci sjednali úrok ve výši 60 % ročně, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Obdobně pak hovoří i rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. nebo sp. zn. ). Podle odborné literatury (Lavický, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091)„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” Ústavní soud v nálezu sp. zn. dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce podle , . Obdobně a již konstantně rozhoduje i Nejvyšší soud (např. rozhodnutí sp. zn. , , nebo ), kdy v případech, kde se RPSN pohybuje v rozmezí 94,98 % až 148,17 % ročně je namístě shledat celé takto požadované plnění za nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka. Tato rozhodnutí je vhodné aplikovat již v řízení nalézacím, neboť exekuční řízení je určeno primárně k výkonu daného rozhodnutí. V daném případě poměr finančního zatížení jednoznačně překročil přípustné meze, přičemž na věci nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná takto koncipovanou smlouvu podepsala a s uvedenými ujednáními souhlasila, když z charakteru tohoto smluvního vztahu je zřejmé, že silnější ze stran předkládá formulářovou smlouvu straně slabší, která nemá reálnou možnost jakékoliv její modifikace.

6. V daném smluvním vztahu účastníků řízení proto soud shledal absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky řízení, a to ve smyslu § 580 o. z. neboť je v rozporu s dobrými mravy.

7. S ohledem na neplatnost právního základu smluvního vztahu je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 22 000 Kč, žalovaná proti tomu uhradila žalobkyni plnění ve výši 30 460 Kč. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná a to včetně požadovaného příslušenství.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , který stanoví, že měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že ve věci úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.