Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 318/2021-67
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 67 408 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku
ve výši 47 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 47 000 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 6 539 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 539 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení,
částka 13 869, 24 Kč,
a úrok ve výši 58,86% ročně z částky 47 000 Kč od 2. 3. 2021 do 25 3. 2021 ve výši 1 777,20 Kč s úrokem ve výši 8,25% ročně z částky 47 000 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 2. 3. 2021 dosáhne částky 122 515 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 336,56 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku</b> <b>ve výši 47 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 47 000 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 6 539 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 539 Kč od 2. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>částka 13 869, 24 Kč,</b> <b>a úrok ve výši 58,86% ročně z částky 47 000 Kč od 2. 3. 2021 do 25 3. 2021 ve výši 1 777,20 Kč s úrokem ve výši 8,25% ročně z částky 47 000 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 2. 3. 2021 dosáhne částky 122 515 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 336,56 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 11. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 67 408 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byl žalovanému dne 19. 11. 2020 vyplacen na účet úvěr ve výši 47 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 59,85 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 836 Kč, splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný neplatil úvěr řádně a včas, neuhradil žádnou částku. K datu 28. 2. 2021 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč, na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 2. 3. 2021 až do jejího úplného zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů.
3. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum a písemného oznámení o schválení úvěru číslo ze dne 20. 11. 2020, jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 47 000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 71,40 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 58,86 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 102 096 Kč, a to v 37 měsíčních splátek po 2 836 Kč na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli měsíční splátky vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek 6. 1.), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek 6. 2.). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek 6. 3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6. 5.).
4. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet ve 37 měsíčních splátkách s tím, že 1. a 2. splátka je v částce 1 418 Kč, splátka 3. až 37. v částce 2 836 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. První splátka měla být zaplacena 25. 12. 2020, poslední 25. 12. 2023.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 47 000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného dne 19. 11. 2020.
6. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný neprovedl žádnou úhradu splátky.
7. Z písemné upomínky ze dne 25. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce. Oznámením ze dne 28. 2. 2021 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 28. 2. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu.
8. Předžalobní výzvou ze dne 3. 11. 2021 byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.
9. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta, výpisy z bankovního účtu žalovaného u právnická osoba anonymizována dvě slova, za období srpen 2020 až říjen 2020 a hodnocení klienta. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Z předložených listinných důkazů bylo prokázáno, že při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy žalobkyně nepostupovala řádně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný v průběhu soudního řízení zůstal nečinný, nevznesl vůči uplatněnému nároku žádnou námitku ohledně její platnosti a nedovolal se neplatnosti smlouvy nebo její části, proto soud posoudil předložené doklady a platnost jednotlivých smluvních ujednání.
18. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným měla být uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 47 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný podle splátkového kalendáře na úvěr nic neuhradil, dostal se do prodlení tedy hned 1. splátkou, proto podle článku 6. 4. uzavřené smlouvy došlo k zesplatnění úvěru. Po komplexním zhodnocení předložených předsmluvních dokumentů, dokladů k prokázání úvěruschopnosti žalovaného a úvěrové smlouvy dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně. Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.
19. Z předložených důkazů je nepochybné, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Pro účely zkoumání jeho úvěruschopnosti předložil žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu za tři měsíce bezprostředně předcházející měsíci uzavření smlouvy, tedy za období od srpna do října 2020. Z výpisu z bankovního účtu nebylo prokázáno, že by žalovanému na jeho bankovní účet byl připisován pravidelný příjem. V srpnu 2020 měl žalovaný na účtu příchozí platbu – vklad v hotovosti 200 Kč, 7 300 Kč (právnická osoba), 4 700 Kč (právnická osoba), vklad v hotovosti 15 000 Kč. Bylo jednoznačně prokázáno, že bankovní účet žalovaného pravidelně na počátku měsíce a na jeho konci vykazoval debetní zůstatky. Žalovaný čerpal i jiné úvěry a zápůjčky od nebankovních subjektů. Zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti spotřebitele nelze bez dalšího omezit pouze na zkoumání jeho měsíčního příjmu, je nutné zohlednit rozumné náklady na běžné živobytí (bydlení, výživné, krytí základních životních potřeb) a celkovou finanční situaci spotřebitele, pokud ji má věřitel k dispozici. V daném případě žalovaný poskytl věřiteli před uzavřením smlouvy výpisy ze svého bankovního účtu, kterými neprokázal výši svého měsíčního příjmu, pouze některé výdaje. Žalovaný uvedl ve formuláři hodnocení klienta, že je zaměstnán na dobu neurčitou na hlavní pracovní poměr, název a adresa zaměstnavatele uvedl celé jméno žalovaného, obec a číslo. Celkové příjmy uvedl 20 658 Kč, celkové výdaje 11 260 Kč - 2 000 Kč splátky úvěru, 3 900 Kč bydlení, 1 500 Kč ostatní. Žalovaný nijak nedoložil příjem, pracovní smlouvu, výplatní pásky, daňové přiznání, apod. a stejně tak ani své výdaje – inkaso, výdaje za bydlení, zda splácí jiné úvěry, zápůjčky, výživné apod. Žalobkyně provedla lustraci v živnostenském rejstříku, kde zjistila, že žalovaný je OSVČ má tři živnostenská oprávnění. U všech měl přerušení provozování živnosti v době, kdy si bral úvěr. Žalobkyně si nijak neověřila příjmy ani výdaje žalovaného. V oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo je uvedeno, že žalovaný uhradí celkovou částku 102 096 Kč v 37 měsíčních splátkách po 2 836 Kč. Žalovaný by tak splatil 104 932 Kč. Ve splátkovém kalendáři je dlužná částka rozložena na 37 splátek s tím, že 1. a 2. splátka bude v částce 1 418 Kč a ostatní splátky 3. – 37. v částce 2 836 Kč. Předmětný úvěr byl poskytnut žalovanému jako spotřebiteli v rozporu s § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěrová smlouva je s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora EU neplatná.
20. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 47 000 Kč, na kterou nic nesplatil. Částka 47 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení. Proto soud vyhověl pouze v částce poskytnutého úvěru z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Ve zbývající části ohledně zaplacení částky 6 539 Kč tzv. nové jistiny, sjednaných poplatků a smluvní pokuty ve výši 13 869,24 Kč je žaloba nedůvodná, proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, její míra úspěchu je vyšší než její neúspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 371 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 408 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 240 Kč ve výši 1 730,40 Kč. Celkové náklady tak činí 13 341,40 Kč. Úspěch žalobkyně činil 70 %, její neúspěch pak 30 %. Po odečtení míry neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu tak vychází, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení 40 %, což při celkových nákladech odpovídá částce 5 336,56 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.