Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 41/2022-16

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 4 200 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 350 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 3 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3 850 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 350 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 3 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3 850 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 13. 8. 2021 domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 23. 11. 2017 smlouvu o úvěru ve výši 8 850 Kč, která se skládala z půjčené částky 5 000 Kč a souhrnného poplatku 3 850 Kč, podle které měla žalovaná splácet týdně 148 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná zaplatila částku 4 650 Kč, a ta se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497 % a v poměru 43,503 % na souhrnný poplatek. V případě prodlení splněním nebo v případě neplnění vůbec bylo dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru dohodnuto, že se zbylý dluh stává, včetně příslušenství splatným, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, žalovaná splácela nepravidelně. Žalobkyně tedy dosud uhrazenou částku ve výši 4 650 Kč vydělat týdení splátkou 148 Kč a vypočetla, když se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdeních splátkách. Splatnost pohledávky by tak nastala podle tohoto klíče již ke dni 5. 7. 2018. Žalobkyně ve své žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané v platnosti smlouvy tedy datum splatnosti určuje 17 leden 2019 a datu prodlení ke dni 18. ledna 2019. Žžalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a žádala od žalované informace k ověření jejích osobních a majetkových poměrů, a sice provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra, kontrolu dálkovým systémem společnosti právnická osoba, kontrolu náhledem do záznamu insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, a vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta za použití čestného prohlášení klienta o výši závazků a dle lokality klienta na základě odborných vědomostí z terénu od obchodních zástupců žijících v dané oblasti.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: z evidenční karty klienta ze dne dvacátého 23. 1. 2017 soud zjistil že žalovaná uvedla, že je svobodná, nevlastní automobil, nevlastní nemovitost nebyla trestně stíhána, úvěr u žalobkyně už měla a její měsíční finanční příjmy činí státní podpora ve výši 10 000 Kč a další čistý měsíční příjem domácnosti činí 25 322 Kč. Využila již úvěr poskytnutý právnická osoba ve výši 10 000 Kč, který splácí měsíční splátkou 1 200 Kč od roku 2015 dosud. Její výdaje činí nájem 9 800 Kč energie 1 200 Kč a jiné výdaje ve výši 300 Kč. Jiné výdaje domácnosti činí 8 000 Kč a výdaje na jiné úvěry 1 200 Kč výdaje celkem činí 20 500 Kč. Žalobkyně z toho vypočetla disponibilní zůstatek ve výši 14 822 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně si půjčila 5 000 Kč a zavázala se zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 850 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 148 Kč, úhrada první splátky měla být zaplacena 30. 11. 2017.

6. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě číslo měl soud za to, že žalovaná zaplatila v nultém týdnu 650 Kč v sedmém týdnu 1 000 Kč ve dvanáctém týdnu 500 Kč v dvacátém osmém týdnu 500 Kč v padesátém v druhém týdnu 200 Kč v padesátém devátém týdnu 400 Kč šedesáté sedmém týdnu 300 Kč sedmdesátém druhém týdnu 200 Kč sedmdesátém šestém týdnu 200 Kč v osmdesátém v prvním týdnu 200 Kč v devadesátém čtvrtém týdnu 200 Kč v devadesátém devátém týdnu 100 Kč a ve sto dvacátém devátém týdnu 200 Kč Celkem tak zaplatila 4 650 Kč.

7. Dne 16. 4. 2021 sestavila žalobkyně předžalobní výzvu k úhradě, která měla být podle tabulky Pdf souboru obsahujícího seznam upomínek rovněž žalované odeslána dne 16. 4. 2021.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. z.č. (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

9. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 23.11.2017 tedy za účinnosti z.č. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016.

10. Podle ust. z.č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ust. , z.č. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. , z.č. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že údaje získané od žalované za účelem posouzení její úvěruschopnosti, vyhodnotila s odbornou péčí a že tedy z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, považoval soud v intencích ust. z.č. za použití obecného ustanovení o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 350Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost stanovil v souladu s žalobním požadavkem od 18.1.2019. Soud měl za to, že částka dalšího příjmu do domácnosti uváděná výší 25 322 Kč působí značně nevěrohodně. Neví se, odkud tato částka pochází, zda je výdělkem, sociální dávkou nebo příjmem osob, s nimiž žalobkyně sdílí společnou domácnost a na něž je např. výživou odkázána. Za stavu, kdy uvedla, že je svobodná a nemajetná jde o z kontextu vytržený údaj, který nebylo možné v logickém sledu doplnit údaji dalšími, které ke své osobě žalovaná uvedla. Dále bylo možné usuzovat, že žalobkyně splátkou ve výši 1 200Kč měsíčně po dobu dvou let dosud nesplatila jinému úvěrovateli částku úvěru ve výši 10 000Kč 1200x24= dluhu, ale pravděpodobně se jednalo o ještě vyšší částku. Částka přiznaná žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku představuje rozdíl mezi poskytnutými 5 000Kč a zaplacenými 4 650Kč. Ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy tak byly zamítnuty výrokem II. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal žalované, která byla v řízení úspěšná náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu nebylo prokázáno, že žalované nějaké náklady v řízení vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. (exekuční řád).