Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 28/2022-59
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 44 167,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 626,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 28 626,56 od 20. 7. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 6 713,28 Kč, úrok ve výši 7,36 % ročně z částky 26 042,62 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021 ve výši 115,52 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 26 042,62 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 7. 2021 dosáhne částky 83 419 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně se co do částky 8 827,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 827,44 od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 975,02 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 902,23 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 456,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 626,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 28 626,56 od 20. 7. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 6 713,28 Kč, úrok ve výši 7,36 % ročně z částky 26 042,62 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021 ve výši 115,52 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 26 042,62 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20. 7. 2021 dosáhne částky 83 419 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně se co do částky 8 827,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 827,44 od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 975,02 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 902,23 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 456,70 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 454 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 6 713,28 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 25. 12. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč, který mu byl vyplacen dne 25. 12. 2020. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 59,86 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 201 Kč (v této splátce bylo zahrnuto i pojištění). Žalovaný uhradil pouze tři splátky ve výši 2 201 Kč (poslední uhrazena dne 14. 4. 2021) a následně žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Splátka splatná dne 12. 5. 2021 zaplacena nebyla a dne 18. 7. 2021 došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru na částku 35 516,79 Kč (včetně přirostlých úroků). Před zesplatněním úvěru mělo vzniknout žalobkyni právo na úhradu smluvních pokut za prodlení ve výši 998 Kč a na náhradu nákladů ve výši 400 Kč. Od 20. 7. 2021 vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % za každý den prodlení s úhradou nové jistiny, kterou žalobkyně vypočetla na částku 6 713,28 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala v žalobě uhradit částku 37 454 Kč (jistina ve výši 30 944,85 Kč, dlužné úroky přirostlé do zesplatnění ve výši 4 571,94 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náklady vniklé prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a úhrada za pojištění schopnosti klienta splácet ve výši 540 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 37 454 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 6 713,28 Kč (pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 35 516,79 Kč od 20. 7. 2021 do vyhotovení žaloby, tj. do 24. 1. 2022) a dále smluvní úrok ve výši 59,86 % ročně z částky 30 944,85 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021 ve výši 1 090,54 Kč, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 30 944,85 Kč od 11. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 7. 2021 dosáhne částky 83 419 Kč.
2. Dne 18. 5. 2022 se uskutečnilo jednání, kterého se však žádná ze stran nezúčastnila a soud provedl listinné důkazy.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Dle ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
9. Dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
10. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
12. Dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
13. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je u České národní banky registrována jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů. Z hodnocení klienta ze dne 25. 12. 2020, potvrzení o platbě od právnická osoba, výpisu záznamů z registru SOLUS, vyplývá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy s ohledem na příjmy žalovaného ve výši 37 350 Kč ze zaměstnání a jeho výdaje ve výši 6 463 Kč dospěla žalobkyně, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, když žalovaný měl v listopadu 2020 ověřený příjem ve výši 33 813 Kč a v prosinci ověřený příjem ve výši 33 024 Kč. Z předsmluvního formuláře ze dne 25. 12. 2020 a z prohlášení klienta ze dne 25. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný svým podpisem potvrdil, že před podpisem návrhu na uzavření smlouvy převzal jedno vyhotovení tohoto předsmluvního formuláře, který obsahoval informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru a jeho nákladech. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru číslo ze dne 25. 12. 2020 (dále jen„ smlouva o úvěru“), dodatku číslo k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru číslo oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 31. 12. 2020 vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 32 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit sjednané úroky za poskytnutí úvěru ve výši 59,86 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 69 516 Kč (nezahrnuje úhradu za pojištění), a to ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 201 Kč (částka v sobě zahrnuje jistinu, úrok za poskytnutí úvěru a pojištění, bylo-li sjednáno) vždy do 12. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru je žalovaný, jestliže se ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tyto smluvní pokuty jsou splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Žalobkyně má dle ustanovení čl. 6 smlouvy o úvěru vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů ve výši 200 Kč, náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, je dle čl. 6 smlouvy o úvěru žalobkyně oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků a automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v dne zesplatnění, vzniká mu dle čl. 6 smlouvy o úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru vyplývá, že první splátka ve výši 2 201 Kč byla splatná dne 12. 2. 2022 a poslední splátka úvěru byla stanovena na 12. 1. 2024. Z informačního dokumentu o pojistném produktu, přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 25. 12. 2020, přihlášky k pojištění (skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry) ze dne 25. 12. 2020 vyplývá, že žalovaný prohlásil, že má zájem o sjednání pojištění a souhlasí s přihlášením do pojištění dle pojistné smlouvy, zvolil si balíček B a zavázal se platit měsíční úhradu za pojištění ve výši 270 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 30. 12. 2020 vyplacena částka 32 000 Kč. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na pohledávku uhradil dne 18. 2. 2021 částku 2 201 Kč, dne 18. 3. 2021 částku 2 201 Kč a dne 14. 4. 2021 částku 2 201 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 14. 6. 2021 a 13. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že nedošlo k úhradě 4., 5. a 6. splátky úvěru a vyzvala ho k úhradě těchto splátek a smluvních pokut ve výši 499 Kč a nákladů za upomínku ve výši 200 Kč a upozornila ho na možnost zesplatnění úvěru. Z oznámení ze dne 18. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s úhradou dlužných splátek o více než 65 dnů došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy a vyzvala ho k okamžité úhradě částky 37 454 Kč (tj. původní jistina ve výši 30 944,85 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 4 571,94 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů souvisejících s prodlením ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění ve výši 540 Kč). Z předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2022, včetně podacího archu, vyplývá, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.
16. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úrok ve výši 59,86 % ročně, tedy celkem částku 69 516 Kč, a to v pravidelných 72 měsíčních splátkách. Dále se žalovaný uzavřel s žalobkyní ujednání, ve kterém se zavázal platit žalobkyni současně s jednotlivými splátkami úvěru i pojistné ve výši 270 Kč, celkem tak budou splátky činit 2 201 Kč. Žalobkyně žalovanému úvěr skutečně poskytla dne 30. 12. 2015. Žalovaný úvěr splácel nepravidelně, když uhradil celkem částku 6 603 Kč ve třech splátkách, následně ničeho neuhradil a dostal se do prodlení o více než 65 dnů, a proto žalobkyně ke dni 18. 7. 2021 prohlásila úvěr za splatný. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho nezaplatil.
17. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do částky 32 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila podmínku ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského úvěru, když posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty, a to dne 30. 12. 2020. Žalovaný tak byl povinen poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, jak se k tomu ve smlouvě zavázal, tedy ve 36 měsíčních splátkách, vždy k 12. dni v měsíci.
18. Vzhledem k tomu, že žalovaný, který je fyzickou osobou, vystupoval při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.
19. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
20. Mezi žalobkyní a žalovaným byly sjednány smluvní úroky ve výši 59,86 % ročně z dlužné částky. Sjednání úroků u smlouvy o úvěru přímo občanský zákoník považuje za jednu z podstatných náležitost. Je však třeba s ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele, použít ustanovení pro ochranu spotřebitele a zabývat se výší sjednaných úroků. Dle ustálené judikatury, která je použitelná i pro novou právní úpravu, může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. V prosinci 2020 se průměrné úrokové sazby na spotřebu celkem uplatňované bankami pohybovaly do 7,36 % ročně (údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy uvedených úvěrů, má soud za to, že sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 59,86 % ročně, tedy asi osmi násobek úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán v excesivně nepřiměřené výši, kdy tato výše byla sjednána zjevně v rozporu s dobrými mravy, a je proto dle ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatné. Soud proto zamítl návrh žalobkyně na přiznání smluvního úroku z úvěru, který žalobkyně požadovala pod bodem 3 návrhu výroku (tj. 59,86 % ročně z dlužné částky 30 944,85 Kč od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021, dále pak žalobkyně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 požaduje pouze úrok zákonný). Pro případ, že nejsou úroky stanoveny (nebo se k nim nepřihlíží) má dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku platit dlužník úroky obvyklé. Jak bylo výše uvedeno, úroky obvyklé činily v době uzavření smlouvy o úvěru 7,36 % ročně.
21. Vzhledem k tomu, že úvěr ve výši 32 000 Kč byl na účet žalovaného připsán dne 30. 12. 2020 a žalovaný zaplatil žalobkyni první splátku ve výši 2 201 Kč dne 18. 2. 2021, činí při úrokové sazbě 7,36 % ročně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 32 000 Kč od 31. 12. 2020 do 18. 2. 2021 (zaplacení první splátky) částku 322,63 Kč. Na jistinu tak byla první splátkou zaplacena částka 1 878,37 Kč. Druhou splátku ve výši 2 201 Kč žalovaný zaplatil dne 18. 3. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z nové jistiny ve výši 30 121,63 Kč (původní jistina ve výši 32 000 Kč po odečtení části první splátky ve výši 1 878,37 Kč) od 19. 2. 2021 do 18. 3. 2021 (zaplacení druhé splátky) částku 170,06 Kč. Na jistinu tak byla z druhé splátky zaplacena částka 2 030,94 Kč (tj. 2 201 Kč – 170,06 Kč). Třetí splátku ve výši 2 201 Kč žalovaný zaplatil dne 14. 4. 2021. Při stejné úrokové sazbě činí úrok z částky 28 090,69 Kč (nová jistina ve výši 30 121,63 Kč po odečtení části druhé splátky připadající na jistinu ve výši 2 030,94 Kč) od 19. 3. 2021 do 14. 4. 2021 (zaplacení třetí splátky) částku 152,93 Kč. Na jistinu tak byla z třetí splátky zaplacena částka 2 048,07 Kč.
22. Po provedeném přepočtu dospěl soud k závěru, že z žalovaným zaplacené celkové částky 6 603 Kč mělo být ze zaplacených splátek na úroky započteno celkem 645,62 Kč. Na poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč bylo žalovaným do zesplatnění dne 18. 7. 2021 zaplaceno 5 957,38 Kč a nevrácená jistina úvěru tedy činila 26 042,62 Kč. Na úrocích do zesplatnění pak zbývá přiznat částku 498,87 Kč (úroky ve výši 7,36 % ročně z jistiny ve výši 26 042,62 Kč od 15. 4. 2021 do 18. 7. 2021). Žalobkyně má dále právo na zaplacení obvyklých úroků z dlužné jistiny 26 042,62 Kč za dobu od zesplatnění, resp. od žalobou požadovaného data 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021, a následně z této částky od 11. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 83 419,00 Kč.
23. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v čl. 6 smlouvy o úvěru ujednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaná dostane do prodlení. Soud dovodil, že tato smluvní pouta byla v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku řádně sjednána v písemné formě, když soud nedovodil, že by byla nepřiměřená v neprospěch spotřebitele ani v rozporu s dobrými mravy, a proto je žalovaný povinen smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení se dvěma splátkami zaplatit.
24. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni s ohledem na smluvní ustanovení v čl 6.2. smlouvy o úvěru i náklady vynaložené s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, když se žalovaný prokazatelně dostal do prodlení o více než 65 dnů se dvěma splátkami.
25. Dále bylo mezi smluvními stranami ujednáno právo na úhradu smluvní pokuty pro případ nezaplacení zesplatněné jistiny. Smluvní pokuta plní funkci utvrzení dluhu, která posiluje (utvrzuje) postavení věřitele (úvěrujícího), přičemž je koncipována jako paušalizovaná náhrada škody – dojde-li tedy k porušení smluvní povinnosti smluvní pokutou utvrzené, není povinností úvěrujícího prokazovat případný vznik škody či její výši, ale nárok na zaplacení smluvní pokuty je v takovém případě dán. Smluvní pokuta byla konkrétně sjednána ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Ujednání o smluvní pokutě neodporuje ustanovení § 122 odst. 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto byla smluvní pokuta ve výši 6 713,28 Kč žalobkyni přiznána.
26. Dále byla mezi smluvními stranami sjednána povinnost žalovaného hradit žalobkyni pojistné ve výši 270 Kč měsíčně, žalovaný však tuto povinnost porušil a je povinen zaplatit žalobkyni částku 540 Kč.
27. Soud tedy žalobkyni přiznal právo na úhradu jistiny ve výši 26 042,62 Kč, kapitalizovaného běžného úroku poskytovaného bankami do zesplatnění ve výši 645,94 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a úhrady pojištění ve výši 540 Kč, celkem tak je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 28 626,56 Kč. Žalovaný měl tuto částku zaplatit ke dni zesplatnění dne 18. 7. 2021, jelikož tak neučinil, dostal se následující den do prodlení a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení z této částky, žalobkyně jej však požaduje v žalobě až od 20. 7. 2021 a byl jí takto přiznán. Soud však žalobkyni zákonný úrok z prodlení přiznal pouze z částky 28 626,56 Kč. Žaloba tak byla v rozsahu částky 8 827 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 7. 2021 do zaplacení zamítnuta. Dále soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 713,28 Kč. Pokud jde o smluvní úrok soud žalobkyni přiznal pouze nárok na úrok ve výši obvykle požadované bankami, tedy ve výši 7,36 % ročně, a to pouze z částky nezaplacené jistiny ve výši 26 042,62 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do 10. 8. 2021 ve výši 115,52 Kč (takto kapitalizovaný úrok byl tedy zamítnut v rozsahu 975,02 Kč), kdy za následující období (tj. od 11. 8. 2021 do zaplacení) žalobkyni náleží v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru úrok ve výši 8,25 % ročně, a to pouze z částky 26 042,62 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 7. 2021 dosáhne částky 83 419 Kč.
28. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 39 217,22 Kč (78 %), naopak co do částky 10 758,83 Kč (22 %) byl úspěšný žalovaný, když soud při výpočtu úspěchu ve věci zohlednil i výši příslušenství ke dni vydání rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08). Úspěch žalobkyně tak činí 56 %. Na nákladech řízení by žalobkyni při plném úspěchu náležela dle ustanovení § 14b advokátního tarifu částka 4 387 Kč (tj. 3 x 500 Kč, 3 x 100 Kč paušál, DPH 378 Kč a soudní poplatek 2 209 Kč), neboť žalobkyně zahájila řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobkyni tak náleží 56 % náhrady nákladů řízení z částky 4 387 Kč, tedy částka 2 456,70 Kč.
29. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř..
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.