Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 94/2022-19

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 7 911,07 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 757 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 1 850,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky

7 607,80 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 017,15 Kč.

III. Řízení se zastavuje o kapitalizovaný úrok ve výši 5 682,11 Kč a smluvní pokutu ve výši 303,27 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 757 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o částku 1 850,80 Kč, úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 7 607,80 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 017,15 Kč. III. Řízení se zastavuje o kapitalizovaný úrok ve výši 5 682,11 Kč a smluvní pokutu ve výši 303,27 Kč. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 607,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení a v kapitalizované výši 1 017,15 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 682,11 Kč a smluvní pokuty ve výši 303,27 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s jejím právním předchůdcem společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a naopak se zavázal splatit tuto jistinu navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 338,15 Kč a smluvní úrok ve výši 633,34 Kč do 15. 4. 2020 v pravidelných 12-ti měsíčních splátkách po 1 414 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj závazek 4 243 Kč. Tato pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena. Poskytovatel úvěru posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr pouze dle informací zjištěných po nahlédnutí do insolvenčního rejstříku a bankovních a nebankovních registrů klientských informací.

2. Podáním doručeným soudu dne 25. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět o kapitalizovaný úrok ve výši 5 682,11 Kč a smluvní pokutu ve výši 303,27 Kč, a proto soud v této části řízení zastavil postupem dle ustanovení

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře, potvrzením o platbě ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2021 a výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal splatit spolu s příslušenstvím a poplatkem za poskytnutí úvěru ve 12-ti měsíčních splátkách po 1 414 Kč do 15. 4. 2020. Svůj závazek žalovaný nesplnil, na svůj závazek uhradil pouze částku 4 243 Kč a úvěrující postoupil tuto pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu – oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2021 doručované dne 29. 10. 2021.

5. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. . Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta peněžitá částka ve výši 10 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v  a

6. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle věta první, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy pouze nahlédnutím do veřejně přístupných registrů a nezjišťoval ani neověřoval jeho příjmy a výdaje. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne datum neplatná. Žalobkyně v důsledku toho vzala žalobu zpět z části tak, jak je výše uvedeno a domáhá se pouze vrácení částky 7 607,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 017,15 Kč.

10. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, o kterou se žalovaný obohatil, a vrátil pouze 4 243 Kč. Proto jej soud zavázal žalobkyni vrátit 5 757 Kč. S povinností vrátit tuto částku se žalovaný dostal do prodlení dne 12. 10. 2021, po uplynutí lhůty k úhradě uvedené v oznámení o postoupení pohledávky a dle je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 5 757 Kč za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě vyhověl co do částky 5 757 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku a ve zbývající části žalobu zamítnul jako nedůvodnou (výrok III.).

11. Z výsledku sporu vyplývá, že procesní úspěch každého z účastníků v podstatě odpovídá jeho procesnímu neúspěchu, a proto dle soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.