Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 41/2021-32

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 37 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 558 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši

8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 285,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29. 8. 2020 do 22. 9. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 558 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 285,62 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 29. 8. 2020 do 22. 9. 2020 a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 domáhala zaplacení částky 37 300 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému částku 25 000 Kč. Podáním ze dne 6. 9. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 18 558 Kč zpět, a soud tak řízení dle ustanovení , , v znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) zastavil, a řízení se nadále vede pro jistinu 25 000 Kč s úrokem z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů ( ve spojení s  ).

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalované v období 4. 2. 2019 až 25. 2. 2019 celkem částku 25 000 Kč, jak se podává z jednotlivých potvrzení o provedené platbě a z informací o úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, jak se z této smlouvy, z potvrzení o zaplacení úplaty a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020 podává. Tímto oznámením byla žalovaná vyzvána k vrácení předmětné částky, jak je z něho ve spojení s poštovním podacím archem z 9. 9. 2020 zřejmé. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, jak se podává z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 11. 3. 2021.

5. Ze smluv o úvěru ani z obchodních podmínek soud pro následné právní hodnocení věci neučinil žádná skutková tvrzení, stejně jako z potvrzení o zaplacení verifikační platby. S ohledem na skutečnost, že chybí důkaz o jejich odeslání, soud neučinil žádná skutková zjištění z upomínek ze dne 19. 4. 2019, 6. 5. 2019 a 17. 5. 2019.

6. Dle ust. , , v platném znění (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle ust. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ust. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Soud se nejprve z úřední povinnosti (SDEU C číslo OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem ( ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů ( ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. -39).

13. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet jejich účel a smysl, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. ). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobkyní uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. ).

14. Žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala, zda její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Pokud tedy byla následně mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele ( ve spojení s  ZoSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ) a dále pro rozpor s dobrými mravy ( , nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že ujednání o úrocích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaná neplatnost namítala ( ). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku ( ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

15. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění bez právního důvodu, je třeba na plnění (částka ve výši 25 000 Kč), hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného ( ). Soud tedy žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena, přiznal jistinu ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ( ). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co k tomu byla vyzvána výzvou ze dne 8. 9. 2020, ve které byla žalované k vrácení částky poskytnuta lhůta 10 dnů od doručení přípisu, který byl odeslán 9. 9. 2020, žalované ve smyslu ustanovení došel 12. 9. 2020, částka tedy byla splatná do 22. 9. 2020, žalovaná se dostala následujícím dnem do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle , v platném znění. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. stanovena v délce tří dnů. Ve zbytku úroku z prodlení z tohoto nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 55 % (počítáno ke dni vyhlášení rozsudku), kdy předmětem řízení (před částečným zastavením, které procesně zavinila žalobkyně svým zpětvzetím) byla částka 50 483,16 Kč, žalobkyně měla úspěch co do částky 27 938,35 Kč, a soud tedy z důvodu pouze nepatrného rozdílu v jejím úspěchu a neúspěchu rozhodl tak, jak je uvedena ve výroku IV. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).