Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 105/2022-14
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení 2 024 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 024 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 147,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 024 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 147,15 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, a to za měsíce září 2020 až listopad 2021, tj. za 15 měsíců, přičemž poplatek za jednotlivé měsíce činí částku 135 Kč.
Podle § 115 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.s.ř. ) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. , že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná proti tomuto postupu neměla námitek.
Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a 29. 2. 2016 se přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Za období od září 2020 do listopadu 2021 televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně neuhradila a dluží tak žalobkyni částku v celkové výši 2 024 Kč, když za měsíc září 2020 dluží na televizním poplatku částku 134 Kč. Ze specifikace výpočtu zákonného úroku z prodlení je zřejmé, že žalobkyně kapitalizovala úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek ke dni podání žaloby. Dne 10. 12. 2021 byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na kterou však nereagovala.
Soud věc právně posoudil podle ust. § 3 odst. 4 , § 7 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, když výše poplatku vychází z ust. § 6 tohoto zákona. Protože žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila televizní poplatky za shora uvedené období a nesplnila tak svoji zákonnou poplatkovou povinnost, uložil soud žalované splnění této povinnosti tímto rozsudkem, a to včetně požadovaných úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 15. 2. 2022, které žalobkyně požaduje řádně podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , když žalovaná je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při posuzování účelnosti vycházel soud z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, který shrnul dosavadní praxi v nálezech Ústavního soudu ve vztahu k nákladům řízení anonymizováno ve sporech o zaplacení televizního poplatku. Ústavní soud uvedl, že činnost žalobkyně je specifická v tom, že je v převážné míře financována právě z televizních poplatků (jejich výnos pokrývá cca 90 % nákladového rozpočtu žalobkyně). Agendu televizních poplatků žalobkyně sama spravuje a je jistě správné, aby si žalobkyně vzhledem k těmto příjmům z televizních poplatků správu spojenou s výběrem poplatků zabezpečovala sama. Pokud pak předává následně zpracovanou agendu k vymáhání advokátní kanceláři, vytrácí se racionální smysl právního zastoupení advokátem, neboť nelze očekávat uplatnění do této míry specializovaných znalostí, kterými by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Žádnou výjimku, která by si vyžadovala speciální zastoupení advokátem, v tomto sporu soud neshledal, jedná se o běžnou typovou žalobu na zaplacení nezaplacených televizních poplatků za výše uvedené období. Vzhledem k tomu, že se dle názoru soudu nejedná o účelné uplatnění nebo bránění práva, byla žalobkyni přiznána náhrada pouze za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.