Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 299/2021-48
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 20 078 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 178 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 034,77 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 845,43 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 262,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 845,43 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 945,43 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 178 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 034,77 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 12 845,43 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 262,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 845,43 Kč od 21. 1. 2020 do 8. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 945,43 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 078 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 12. 10. 2018 uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 9 925 Kč (součet kapitalizovaných úroků 2 459 Kč, odměny za zpracování a doručení 4 874 Kč a administrativního poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 592 Kč) prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 2 078 Kč. Žalovaný dosud uhradil splátky v celkové výši 4 100 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 7. 3. 2022, ke kterému se nedostavil ani jeden z účastníků (žalobkyně se omluvila), a proto soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v jejich nepřítomnosti.
4. Smlouvou o zápůjčce ze dne 12. 10. 2018, číslo se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 2 078 Kč spolu s poplatkem ve výši 9 925 Kč. V zákaznické kartě ze dne 12. 10. 2018 žalovaný uvedl, že je nezaměstnaný s čistým (nespecifikovaným) příjmem ve výši 16 095 Kč měsíčně a odhadovanými výdaji ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl příjmy doložit 2 výplatními páskami s tím, že měl mít i bankovní účet. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020. Dopisem ze dne 28. 1. 2021 (odeslaným dle podacího lístku dne 29. 1. 2021) zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný na svůj dluh částku 4 100 Kč. Písemným uznáním ze dne 28. 5. 2019 žalovaný uznal co do důvodu i výše svůj dluh z předmětné smlouvy o zápůjčce ve výši 21 883,70 Kč. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů.
5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce dne 12. 10. 2018 poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil částku 4 100 Kč. Žalovaný svůj dluh dne 28. 5. 2019 ze smlouvy o zápůjčce písemně uznal.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících o. z., na jejímž základě žalovaný finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, protože nedostatečným způsobem zkoumala příjmy i výdaje žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalovaného o tom, že jeho nijak nespecifikované příjmy činí 16 095 Kč, které nebyly ničím doloženy, přestože měl žalovaný předkládat výplatní pásky. Obdobně předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalovaného, spokojila se pouze s tvrzením, že jeho výdaje činí 10 000 Kč měsíčně, což opět nebylo ničím doloženo, přestože žalovaný uváděl, že má účet. Všechny doklady k úvěruschopnosti je poskytovatel úvěru povinen uchovávat pod dobu 5 let. Úvěruschopnost žalovaného tak nebyla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , považovat za neplatnost absolutní. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce, nemohl žalovaný ani platně uznat svůj dluh z neplatné smlouvy, tudíž nenastaly zákonem předpokládané důsledky, tj. vyvratitelná domněnka, že dluh v době uznání trval. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalovanému byla v hotovosti vyplacena částka 15 000 Kč, ze které žalovaný vrátil částku 4 100 Kč, z toho důvodu vzal soud za prokázané, že v této výši vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu), které je podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinen vydat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzývala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 8. 2. 2022, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 9. 2. 2022, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 10 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu ve výroku II. rozsudku z výše uvedených důvodů zamítl.
10. Přestože měl žalovaný (po kapitalizaci celého předmětu řízení ke dni rozhodnutí, tj. včetně veškerého příslušenství) převažující úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu nevyplývá, že by mu dosud nějaké vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.