Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 67/2022-29
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci:
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalované,
o zaplacení 4 920 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba se zamítá do výše 920 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 920 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 920 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 854,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá do výše 920 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 920 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 920 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 854,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
1. Žalobkyně se podanou žalobou (elektronickým platebním rozkazem) domáhala zaplacení částky 4 920 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně“) prostřednictvím internetových stránek webová adresa uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 4 000 Kč na sdělené číslo účtu. Žalovaná se zavázala předmětnou částku vrátit do dne datum spolu s poplatkem ve výši 920 Kč, což neučinila, když neuhradila ničeho. Od datum je proto v prodlení, od něhož žádá žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně kontrolovala lustrací dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne datum. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
2. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
3. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně (původní poskytovatelka spotřebitelského úvěru právnická osoba, IČO uzavřely smlouvu o úvěru číslo ze dne datum, jejímž obsahem je závazek předchůdce žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 4 000 Kč a závazek žalované splatit dlužnou částku ve lhůtě do datum, a to s poplatkem ve výši 920 Kč. Žalobkyně vyplatila částku 4 000 Kč žalované dne datum. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho. Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z poskytovatele úvěru na žalobkyni, a tato skutečnost oznámena žalované. Žalobkyně vyzvala dne datum žalovanou k úhradě, a to do tří dnů. Co se týče úvěrovatelnosti, tuto právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala.
4. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že společnost právnická osoba a žalobkyně projevily vůli k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
5. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 4 920 Kč s příslušenstvím proti žalované.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ), když nebylo prokázáno, že by si jakékoliv informace vyžádala či ověřila (§ 84 ZSÚ, resp. jejich ověření nedoložila soudu – srov. shora). Soud tedy nemá za prokázané, že byla řádně posouzena schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, který ostatně nesplácela. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o. z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora – splatnost nastala dne datum) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 78,69 %, žalovaná pak z 21,31 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 57,38 % než žalovaná, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro účely úspěchu ve věci soud vycházel i z příslušenství, kdy tuto možnost potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 . Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 854,39 Kč, což představuje 57,38 % z celkových 1 489 Kč, na které by v případě plného úspěchu měla nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a) , d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 . a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.