Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
49 C 25/2022-32
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem v obec, ulice číslo
zastoupená Mgr. jméno jméno,
advokátem se sídlem v obec, ulice číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem obec číslo
o 2.796 Kč s úroky z prodlení,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2.796 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.796 Kč za dobu od 24. dubna 2016 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2.796 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.796 Kč za dobu od 24. dubna 2016 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 2.796 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne 24. 3. 2016 právnická osoba poskytla převodem na účet částku ve výši 2.000 Kč, již se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem, který žalobce dále specifikoval, do 23. 4. 2016. V rozporu s tímto ujednáním žalovaný částku 2.000 Kč nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou ze dne 1. 1. 2021. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně.
Žalovaný se ve věci – ač k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 3. 3. 2022, č. j. 49 C 25/2022-28 – nevyjádřil.
K jednání soudu nařízenému na 17. 5. 2022 se nedostavil ani žalobce (který svou neúčast omluvil, současně svou absencí však znemožnil soudu, aby jej poučil a vyzval podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas. Soud tedy za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
Vzhledem k tomu, že v tomto řízení byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., neboť rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., rozsudek obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne 1. 1. 2021 právnická osoba a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, které podle obsahu této smlouvy měly být specifikovány v její příloze číslo. Žalobce soudu předložil listinu, která je nadepsaná„ Příloha č. 1: Seznam pohledávek“. Z této listiny však nevzal za prokázané, že mezi pohledávkami postoupenými žalobci smlouvou ze dne 1. 1. 2021 je též pohledávka za žalovaným. Prvně, listina není jednoznačně podle označení identifikovatelná jako příloha právě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, není nikým autorizovaná. Nelze tedy jednoznačně dovodit, že se jedná právě o přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. I kdyby však byla, nelze jednoznačně dovodit, že mezi postupovanými pohledávkami je též pohledávka za žalovaným, která je předmětem řízení v projednávané věci. Pohledávka za žalovaným je označena číslem (číslo, které nelze ztotožnit s žádnou identifikací uvedenou ve smlouvě o úvěru, která podle tvrzení žalobce byla uzavřena) a výší (7.366,44 Kč), která, ovšem neodpovídá žalované částce. Z ničeho tedy nelze dovodit, že by právě pohledávka za smlouvy o úvěru ze dne 24. 3. 2016 měla být postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Takový závěr nelze učinit ani z listiny„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 2. 2. 2021, která není původním věřitelem nijak autorizovaná (není na ní podpis osoby oprávněné jednat za právnická osoba), jde tedy o pouhý vytištěný vyplněný formulář. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu dne 17. 5. 2022 nedostavil, soud jej nemohl podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvat k označení důkazů k prokázání tvrzení o postoupení pohledávky.
Za situace, kdy není prokázáno, že žalobce je držitelem tvrzené pohledávky, se soud již pro nadbytečnost nezabýval otázkou, zda, a pokud ano, v jaké výši vůbec pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 3. 2016, případně jiného právního důvodu, vznikla.
Soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout. Po provedeném dokazování soud nespatřuje žádný právní důvod, podle něhož by bylo lze žalobci jakékoli plnění vůči žalovanému přiznat.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný, náhrada nákladů nepřísluší, a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.