Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 121/2022-32
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem ve výši 18, 9 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 494,93 Kč od datum do datum, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s úrokem ve výši 18, 9 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 494,93 Kč od [datum] do [datum], vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř..
2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum rámcovou smlouvu číslo na základě ní byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní příjmení číslo k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč, dne datum mu poskytnutí kontokorentu schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. bankovní účet. Žalovaný závažně porušil smluvní podmínky a žalobkyně proto přistoupila dne datum k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 494,93 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne datum naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne datum. Žalobkyně žalovaného vyzývala k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvy žalobkyně nereagoval.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.
4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – Obchodních podmínek žalobkyně, sazebníku poplatků žalobkyně, úvěrové a rámcové smlouvy, a přehledu plateb žalovaného. Výše uvedené prokazuje vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. Dále soud k důkazu provedl upomínku před podáním žaloby, ze které plyne, že o zaplacení dlužné částky byl žalovaný upomínán. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně průběh úvěrového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobkyni v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve 10 000 Kč (sestávající se z dlužných a ne zcela uhrazených splátek a dalších plateb). V neposlední řadě vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
400 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.